Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je pondělí 11.12.2017, svátek má Dana 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 499
Registrovaní čtenáři: 1760
Publikovaných článků: 12327
Komentářů: 10741


Měření



Nejdiskutovanější problémy ochrany životního prostředí

16.11.2017   Adriana Šindelářová   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

V dnešní době je člověk zahlcen informacemi o existenci mnoha problémů souvisejících se životním prostředím. Někteří lidé přesto odmítají věřit faktu, že člověk má na životní prostředí tak drtivý dopad, jak se tvrdí, a staví se proti jakékoliv snaze o nápravu. Důvodem toho však může být spousta dezinformací, které se objevují hlavně v médiích. Proto jsem se rozhodla sepsat článek na téma těch nejdiskutovanějších problémů, které lidstvo v poslední době řeší, a pokusit se uvést jejich problematiku na pravou míru.

Znečištění vody a nedostatek pitné vody

Znečištění vody je jedním z negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí. Hlavní kámen úrazu spočívá v tom, že člověk zasahuje do chemických procesů nebo sám vytváří nové, životnímu prostředí nepřirozené procesy pro výrobu konkrétních látek.

Znečištění vody se týká průmyslu, zemědělství, ale i hospodaření domácností. Čističky vod bohužel neumí dosáhnout stejné kvality vody, jakou měla voda před použitím. Ve vodě zůstávají například residua léčiv a umělých hormonů, která se následně opět dostávají do koloběhu společně s pitnou vodou. Znečištění vody hnojivy nebo pesticidy také není výjimkou. Tyto látky se do řek dostávají jako odtok z polí při deštích. Pokud se navíc do vody dostane příliš látek, které jsou živinami pro mikroorganismy, vzniká vodní květ, kvůli kterému dochází k vyčerpání kyslíku vázaného ve vodě. To následně vede k záhubě konkrétního vodního ekosystému.

V poslední době se navíc mluví o nedostatku pitné vody. Tento fenomén se však zakládá na trochu jiných principech, než by se mohlo zdát. Na Zemi je v podstatě stále dostatek vody, kterou může lidstvo využívat. Otázka nedostatku vody vyvstává v zemích, které jsou závislé na dešťových srážkách, k nimž mimochodem patří i Česká republika. Extrémnější projevy počasí způsobují, že často přichází období sucha nebo naopak spadne obrovské množství srážek během krátké chvíle, což má za následek, že se voda nevstřebá do země, tedy se „neuloží“, ale odplaví se v řekách pryč. Druhý důvod, proč se mluví o nedostatku pitné vody, je fakt, že v oblastech s omezenými zdroji pitné vody dochází k rapidnímu nárůstu počtu obyvatel, což má za následek, že se množství pitné vody v zemi sice nemění, ale v přepočtu na jednoho člověka zásoba přirozeně klesá.



Odlesňování a kácení lesů

Člověk masivně zasahuje do krajiny od doby, kdy začal využívat zemědělství. Postupně přeměnil krajinu přirozenou na krajinu hospodářskou. Celou Českou republiku dříve pokrýval les. Dnes je ale situace jiná, neboť les pokrývá zhruba třetinu území. Lesy navíc nemají v mnoha případech přirozenou strukturu, jelikož byly v mnoha případech nahrazeny jehličnatými monokulturami, které jsou mnohem méně odolné. S úbytkem lesa dochází ke zmenšení životního prostoru pro mnoho organismů. Naštěstí v Evropě, severní Americe i v části Asie začalo lesů opět přibývat. Opačná situace panuje v Africe, jižní Americe a v oblasti jižní Asie, kde dochází k razantnímu odlesňování tropických deštných lesů. Není pravda, že kvůli tomuto jevu máme méně kyslíku (množství kyslíku, které les vyprodukuje během dne při procesu fotosyntézy, opět spotřebuje v noci při procesu dýchání), ale je nutno zmínit, že význam lesů, ať už tropických nebo jiných, spočívá v jejich schopnosti ukládat vzdušný uhlík, tedy oxid uhličitý, jehož koncentraci člověk opravdu svou činností významně mění. Odlesněním navíc dochází ke zvýšení eroze půdy nebo ke snížení schopnosti krajiny pohlcovat vodu, čímž se zvyšuje riziko povodní.
 

 

Globální oteplování

Jev, který se stal diskutovaným tématem, se zakládá na přirozených procesech, které v přírodě probíhají. Označení tohoto procesu za globální oteplování není však úplně šťastné. Jeho nejsprávnější název zní spíše globální změna klimatu, jejíž existence není otázkou víry, ale poznání. Na určitých místech planety dochází k nárůstu teploty, což způsobuje ochlazení jiných oblastí. Zjednodušeně dochází k tání ledovců, což vede k destabilizaci mořských proudů a ke snížení odrazivosti zemského povrchu (led odráží záření nejlépe). Namísto toho více dochází k absoprci záření, což celý proces urychluje. Destabilizace proudů má pak dopad na klima v jiných oblastech. V Evropě proto dochází spíše k ochlazování, jelikož evropské klima je závislé na teplém Golfském proudu, jehož síla se ale snižuje. Se změnou klimatu navíc souvisí také extrémní projevy počasí, kterých poslední dobou přibývá (období sucha, prudké bouře, výkyvy teplot). Proudění vzduchu se rychle mění, a tudíž jsou také předpovědi počasí čím dál těžší.

Ke globální změně klimatu dochází přirozeně. Obrovská změna klimatu proběhla již několikrát, a to z hlediska stáří Země v nedávné minulosti. Docházelo ke střídání dob ledových a dob s teplejšími klimatickými podmínkami. Člověk však svou činností k procesu významně přispívá, neboť produkuje značnou míru oxidu uhličitého (z dopravy a průmyslu) a také metanu (ze zemědělství). Tyto dva plyny společně s vodní párou a jinými plyny patří mezi tzv. skleníkové plyny, které způsobují, že se tepelné záření, které by jinak bylo odraženo zemským povrchem zpět do vesmírného prostoru, zachytí v atmosféře a je vyzářeno zpět k povrchu. Skleníkový efekt existoval vždy a pomáhal udržovat podmínky na Zemi tak, aby se na ní mohl rozvíjet život. Zásahem člověka do tohoto procesu však dochází k urychlení všech zmíněných procesů, a tudíž i možné dřívější dramatické změně klimatu, na kterou civilizace zatím není připravena.



 

Zdroj foto: pixabay.com

Článek vyšel i na: seniortip.cz




Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2756 s