Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 19.11.2019, svátek má Alžběta 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 501
Registrovaní čtenáři: 505
Publikovaných článků: 12761
Komentářů: 11041


Měření



Díl V. - Metúd na ministerstvu

01.01.2005   Radek Dolanský   Próza   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Vojenské lapályje Metúda Filgasa v Československéj ludovéj armádě

Soudruhu generále, měli jste na ministerstvu požadavek na schopného písaře, tak jsme pro vás jednoho uvolnili. Jméno? Metoděj Filgas. Cože, že už jste slyšel? Ano, jsem ženatý. Né, soudruhu generále….ano, dejte mu tolik práce, že ho na ženské přejde chuť. Čest práci.“
„Tak vy jste ten dáreček co obdělává ženy svých nadřízených, Filgas?“
„Né, súdruhu generále, já za to nemóžu. Ony dycky rozkážú.“
„Nelžete, Filgas! Ale tady vám ty zálety skončily. Tady budete makat, že na ženskou ani nepomyslíte. A začnete od vrátnice.“
Hneď prvý deň po něm roby, idúc z práce, pomrkávaly. Jakási majorova panička sa tak vehementně dožadovala vstupu, že ju aj přes zákaz do svojéj kukaně pustíl.
„Volala mi Alenka,“ uculovala sa panička Martina.
„Aha,“ hlesl Metúd a pomyslél si, že to generálovi dlúho nefungovalo. Martina zalézla pod parapet u okénka vrátnice a zatým co Metúd přijímal klúče a zapisovál odchody, starala sa o to co zajímalo ju. Jak odcházal generál, býl už Metúd spocený, oči vykulené a jak kýval bokama, vypadál, že imituje Michaela Jacksona.
„Co je vám, Filgas? Díváte se na mne, jako kdybyste viděl samotného ďábla.“
„To já sa enem bojím, súdruhu generálu, abyste ňa nelapíl s nejakú robú.“
„Ale co vás nemá, Filgas. Tady je na vás hezky vidět, nikdo vás z ničeho nepodezřívá. Tak se pěkně uvolněte a nemějte zbytečný obavy.“
„Rrrroooozzkáááz.“
„Správně, Filgas, nyní bylo úplně cítit, jak z vás šlo to napětí ven. Tak řádně hlídejte, Filgas a bacha na ženský.,“ škéřil sa odcházajúcí generál. Z popod parapeta sa naňho zaséj spokojno culila majorova Martina. „Bacha na ženský, ty valašský kladivoune,“ smíla sa a zmizela ve svojéj kanceláři.
Lebo býl tento způsob zeznamováňá nebezpečný a jednostranný, dostál Metúd od Martiny rozpis, gdy má keré kanceláře kontrolovať ponajposledy. To dycky ta kerá roba ostala přesčas a Metúd ju překontrolovál ze všeckých stran aj s kancelářú.
Jednúc, to býl zrovna v předpokoji generálovej kanceláře a poučovál jeho sekretářku o tvrdém životě na Valašsku, dyž vešél sám najvyšší.
„Mařenko, zapoměl jsem…cože? Filgas… skončit a hlásit se u mě v kanceláři.“ Po chvíli. „Filgas, vy jste nenapravitelnej kanec. A já už delší dobu bádám, proč jsou ženský v baráku najednou tak usměvavý. Ale tomu je definitivní konec, Filgas. Já už něco vymyslím. Jedu na tři dny na služební cestu a vy mě, Filgas, za tu dobu vyleštíte domek od sklepa až po půdu. Manželka je v lázních, dcera bydlí na Slovensku, takže o zneužití mé rodiny strach nemám.“
A tož Metúd nastúpil u generála ve vile. Že býl na Valašsku zvyklý na ťažkú robotu, mjél prvý deň hotového vjec než polovicu. Tož si zašél na pivisko a večer sa pohodlno vyvalíl na generálském letišti. Sotva usnúl zaharašily klúče ve dveřách a vešla generálova dcera. Posílala sice telegram, no ten ostál v schránce a mama sa na ministerstvo dovolať nemohla. Jak cérka nakúkla do světnice, tož sa v prvéj chvíli zlekala, ale dyž zmerčila zelenú uniformu, uklidnila sa. V tem si všimnula, jak zpoza duchny vytŕčá Metúdúv nástroj a enem tíško vzdychla: „Božínku, jestli je takovej, když spí, jak musí vypadat probuzenej?“ Neodolala a šla to vyzkúšať. Prvý sa obudíl ON a potem aj Metúd. „Do ste a co tu děláte,“ zízal na ňu rozespale.
„Jsem generálova dcera a právě se seznamuji s majitelem tohodle božkého zařízení.“ Metúd enem obrátil oči v slúp a už sa na nic neptál. A tak sa v generálovéj posteli zeznamovala Praha s histórijú Valašska. A pjekně do hlúbky.
„Soudruhu generále,“ vtrhl do dveří spojař, „telefon, volá vaše žena.
„No ahoj. Co se děje? Hm…a kdy přijede? Cože?!!! Už včera!? Do pr…“ Generál praštíl sluchátkem a zařvál jak na buzerplace: „Gaza se sirénou a majákem. Ihned!“ A pro sebja , tichúnko: „Metúde, já tě roztrhnu, jestli…“
Dyž vletěl do vily, zrovna byli ti dva ve sprše.
„Báro, ty…? Filgas, co to zase vyvádíte?“
„Prosím pjekně, súdruhu generálu, učím vašu céru základom protichemickéj očisty.“
„To vidím. A k čemu potřebuješ tohle,“ kývl na hrdo vztyčený Metúdúv nástroj.
„Súdruhu generálu, vy ste taká šajba, že aj on sa mosel postaviť do pozora.“
„Filgas, vy mě chcete zabít. A ty,“ obrátil se na Báru, „styď se. Jedny chemikálie ze sebe smýváš a druhé do sebe necháš pumpovat.“„Ale čistý a zdravý. Z Valašska,“ pípla Bára.
„Mlč, a marš se oblíkat. Tak a teď ty, Metúde. Už jsem přišel na to, kde nebudeš moci rozkládat morálku důstojnického sboru. Půjdeš hlídat mezikontinentální rakety a tam ze země nevylezeš!“


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2296 s