Hrdinou filmu je úspěšný a finančně zajištěný třicátník Brandon (Michael Fassbender) žijící na vysoké úrovni a mající dostatek prostředků na to, aby si mohl dovolit prakticky vše, co si zamane. Ale jediné co ho zajímá (kromě zaměstnání, které mu přináší zisky) je sex, erotika, autoerotika, porno v nejrůznějších formách a podobách, v realitě i ve virtuálním světě. Někdo o něm napsal, že jeho nepsaným heslem je: Krok za krokem k sebedestrukci. Žít pro sebe. Bez závazků a bez významu. Cynickou masku už ani neodkládáme, láska neexistuje a sex nás ničí.

A tady je kořen toho, proč film je řazen mezi náročná umělecká díla a prošel řadou významných filmových festivalů. Pod rouškou Brandonovy vnitřní spokojenosti a svobody se jeví mrazivá analýza prázdnosti života dnešních třicátníků, celé produktivní generace, která není neschopna citu ani normální komunikace s ostatními, nedokáže navázat fungující vztah s partnerem, o manželství a výchově dětí ani nemluvě. Naopak zde dochází k patologické závislosti na sexu - sexu bez lásky a také bez uspokojení. Protikladem Brandona je pak jeho sestra Carey (v podání Carey Mulliganové), která touží spíše než po rozkoši po lásce, ráda by měla rodinu, byť její milostné vztahy příliš nevycházejí, ale tak trochu sáhne Brandonovi do svědomí. Pocítí to, co říká titul filmu – stud, hanbu, hnus?Podle hlavního dramaturga AČFK Jana Jílka má STUD "...potenciál stát se stejně radikální generační výpovědí jako POSLEDNÍ TANGO V PAŘÍŽI nebo PŮLNOČNÍ KOVBOJ." Stud je prvním snímkem britské produkční společnosti See-Saw Films od jejího fenomenálního úspěchu s filmem KRÁLOVA ŘEČ, který získal mj. hned 4 Oscary a dalších 8 nominací. Podle hlavního producenta filmu Iaina Canninga se jak Hlad, tak i Stud zabývají především motivem lidského těla: „Hlad byl o hrdinovi zbaveném svobody, který využívá svoje tělo k vytvoření jediné formy svobody, která mu ještě zbývá. Příběh Studu je v dokonalém protikladu - hrdina má veškerou dostupnou svobodu a jeho vězením je jeho vlastní tělo.“ Film je dílem režiséra jehož jméno si můžete snadno splést - jmenuje se Steve McQueen, ale není to známý herec, představitel vojáků, kovbojů a drsňáků od SEDMI STATEČNÝCH před BULLITŮV PŘÍPAD až třeba k MOTÝLKOVI. Ten ostatně zemřel v 50 letech už v roce 1980. Režisér Steve Mc Queen je na rozdíl od něj černé pleti, narozen v roce 1969, vystudoval výtvarné umění jak v Anglii tak v USA a jeho výtvarná a fotografická díla visí dnes v předních galeriích světa a získala mnohá ocenění. S filmem začal experimentovat - točil po vzoru Andy Warhola krátké šokující filmy a promítal je na stěny galerií. V roce 2006 se zúčastnil války v Iráku a šokoval anglickou královnu, když jí předložil návrhy na poštovní známky s portréty vojáků padlých v Iráku.

Jeho první celovečerní film se stal senzací filmových festivalů, hrál se také u nás, i když jeho titul HLAD asi nebyl tak lákavý jako STUD a nepřilákal tolik diváků. Bylo to drama o hladovce ve věznici, kde jsou vězněni irští radikálové s Michaelem Fassbenderem. HLAD dostal cenu za debut na festivalu v Cannes a množství dalších cen jak pro film, tak za herecký výkon Michaela Fassbendera. McQueenův film STUD získal v Benátkách Cenu FIPRESCi a film byl nominován na Zlatého lva za nejlepší film. Z kin znáte i jeho další pozoruhodný film – životopisné historické drama 12 LET V ŘETĚZECH.       

 STUD je druhým setkáním režiséra Steve McQueena s hercem Michealem Fassbenderem. O něm jen stručně: Je to rodilý Němec (*2.4.1977), který ale vyrůstal v matčině domovině v Irsku, kde měli restauraci a tatínek byl šéfkuchař. Vystudoval drama v Londýně, začal v různých seriálech. Připomeňme jen jeho velké role ve filmech JANA EYROVÁ (majitel panství Rochester), vojáka  v CENTURION, Carla Gustava Junga v Cronenbergově NEBEZPEČNÉ METODĚ, případně titulní roli MACBETHA ve filmu z r. 2011. Za roli ve STUDU získal m.j. nominaci na Zlatý globus, dvě ceny v Benátkách a cenu Los Angeleských filmových kritiků. Významnou roli zde vytváří Carey Mulliganová, Angličanka (*1985), která své dětství prožila v Německu. Svou kariéru herečky začala především rolí jedné ze sester Bennetových v adaptaci knihy Jane Austenové PÝCHA A PŘEDSUDEK v roce 2005. Z českých kin ji můžete znát z amerického remake dánského filmu BRATŘI, jako sousedku taxikáře a člena gansterského gangu ve filmu DRIVE, jako sestřenici hlavního hrdiny filmu VELKÝ GATSBY či sebevědomou venkovskou dívku, která se stane statkářkou ve filmu DALEKO OD HLUČÍCÍHO DAVU.