Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 18.1.2018, svátek má Vladislav 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 499
Registrovaní čtenáři: 1762
Publikovaných článků: 12366
Komentářů: 10746


Měření



NOC NEVĚSTY – TV tip – Jana Brejchová v baladickém příběhu z doby kolektivizace

05.01.2018   Stanislav Polauf   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Návraty k filmům konce šedesátých let mohou být nejen vzpomínkou pro pamětníky, ale i inspirací a zdrojem poučení pro mladou generaci, která tamní dobu nepamatuje, Díla tzv. československé „nové vlny“ či „filmového zázraku“  jsou z televize dostatečně známa – připomeňme namátkou jen několik tehdy mladých tvůrců – Formana, Menzela, Jireše, Juráčka či Chytilovou. Často ale zapomínáme, že to nebyli jen mladí absolventi pražské FAMU, kteří se zapsali nezapomenutelně na filmovou mapu jak našeho státu tak i celého kulturního světa.

Je pravdou, že nástup tvůrčího mládí byl impozantní a ovlivnil celou tvářnost naší kinematografie. I ti „starší“ tvůrci jakoby načichli atmosférou doby a vzepjali se k mimořádným výkonům – viz třeba Otakar Vávra ve filmech ZLATÁ RENETA a ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU. Zvláštní místo ve tvorbě šedesátých let mají i tvůrci tehdy řekněme střední generace, které bychom mohli nazvat „klasiky“ – tedy ne ve smyslu stáří, ale přístupem k natáčení, stylem filmu. Jedním z nich – a možná tím nejlepším – byl určitě Karel Kachyňa (*1924), jehož bohatá tvorba (více než 50 filmů) pokračovala až do jeho smrti v roce 2004. Stačí snad připomenout, od těch nejnovějších, třeba filmy FANY, KRÁVA, OZNAMUJE SE LÁSKÁM VAŠIM, SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ, SESTŘIČKY či VIZITA.

Karel Kachyňa našel na počátku šedesátých let velkého spolupracovníka ve spisovateli Janu Procházkovi (1929-1971), s nímž vytvořil celkem deset filmů, z nichž nejznámější je zřejmě UCHO s Jiřinou Bohdalovou a Radoslavem Brzobohatým z roku 1970. Méně známé (a také v TV málo uváděný) je film AŤ ŽIJE REPUBLIKA, zamýšlený původně pro oslavy osvobozená Sověty, ale pak pro svůj realisticko-baladický  pohled pro tehdejší mocipány nepřijatelný . Dva filmy však ční jako majáky dokonalého umění – KOČÁR DO VÍDNĚ a NOC NEVĚSTY (1966,1967).
Příběh filmu NOC NEVĚSTY se odehrává na moravské vesnici v období kolektivizace. Z rozpuštěného kláštera se vrací do rodného Týnce dcera zdejšího statkáře. Najde jen prázdný dům, pobitý dobytek a mrtvého otce, který spáchal sebevraždu ze zoufalství, že má předat svůj majetek vznikajícímu zemědělskému družstvu. Slečna, jak tu všichni bývalé jeptišce říkají, začne pracovat ve vepříně, nehodlá se však smířit s novým předsedou Picinem, který kolektivizaci prosazuje se stejným fanatizmem  jako Slečna své náboženské přesvědčení.Tragický konkflikt dvou světonázorů, svou nesmiřitelných postojů vyvrcholí o štědrovečerní noci, kdy Slečna znovu oblékne šat řeholnice a na saních jede do kostela na půlnoční. Její gesto vyvolá davovou hysterii, která přeroste v gesto odporu sedláků proti slučování majetků do družstva – odporu který je bláhový a marný a musí zákonitě skončit prolitou krví.

Filmů, které se programově zabývají násilnou kolektivizací vesnice a problémů, které vyvolala, vzniklo v naší kinematografii vícero. Z těch nejlepších vzpomeňme třeba Jasného VŠECHNY DOBRÉ RODÁKY, SMUTEČNÍ SLAVNOST Zdeňka Sirového, Uhrovy TRI DCÉRY, Helgeho VELKOU SAMOTU či Skalského CESTU HLUBOKÝM LESEM.
NOC NEVĚSTY na rozdíl od nich není realistickým vyprávěním. Film je laděn do formy balady, prolíná se v ní skutečnost s představami. Sám režisér Kachyňa přiznává, že nechtěl točit dokumentární obraz skutečnosti padesátých let. Spíše mu šlo o to zachytit ono „osudové střetnutí starého s novým a to se všemi komplikacemi a vazbami, kdy osobní sobectví, víra, mýty a citové vztahy byly vyšinut z vyježděných kolejí.“

Ta citová „vyšinutost“ je příznačná pro celý film i pro všechny jeho aktéry. Ať už je Slečna, dcera statkáře, vracející se z rozpuštěného kláštera k „polepšení“ na těžkou práci, ale nesoucí si svoji pýchu (či hrdost) a prokletí s sebou, či ať je to nový předseda Picin, který je napůl blázen, napůl fanatik. Dochází ke střetu dvou nerealistických, fanatických přístup ke světu. K čemu taková zatvrzelost vede uvidíte v závěru filmu a snad pochopíte, že každý, skutečně každý fanatizmus může být osudově tragický.
Kachyňa se k filmu ještě vyjádřil: „Nechci nikoho soudit, myslím si, že v každém člověku je něco krásného, v jeptišce, která jde za svým cílem i v Picinovi, který je také spravedlivý, i když jeho metody jsou velice nespravedlivé...“ Sám autor předlohy (novela SVATÁ NOC) a scénáře Jan Procházka chtěl co nejhlouběji proniknout do nitra postav jednoho i druhého tábora. v obou se pokoušel najít jejich vlastní pravdu a postavil je proti sobě. Jak řekl: „hodnota člověka převyšuje všechny aspekty revoluce i kontrarevoluce.“
Ke kladům mimořádného díla patří v zahraničí tolik obdivovaná kamera Josefa Illíka a herecké výkony Jany Brejchové v roli slečny a člena příbramského divadla Mnislava Hofmana. V dalších rolích můžete vidět třeba Gustáva Valacha, Josefa Kemra, Čestmíra Řandu, Jaroslava Moučku, Josefa Větrovce či Valerii Kaplanovou. Kromě řady domácích poct získal film cenu CIDALC na MFF v Benátkách v roce 1967.
Foto: sms.cz, pinterest.com, ceskatelevize.cs, tiscali.cz
*****************************************
NOC NEVĚSTY
ČSSR 1967, režie Karel Kachyňa
uvádí v úterý 9. ledna CSfilm od 22,00 hodin








Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2018 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0635 s