Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je středa 15.8.2018, svátek má Hana 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 497
Publikovaných článků: 12456
Komentářů: 10770


Měření



KUKAČKA V TEMNÉM LESE – TV tip – přesvědčivé svědectví o zrůdnosti fašismu

30.03.2018   Stanislav Polauf   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Historie českého filmu obsahuje množství pozoruhodných děl, která se na obrazovky dostávají jen ojediněle. Patří k nim i mistrovské dílo převážně televizního režiséra Antonína Moskalyka KUKAČKA V TEMNÉM LESE natočené v roce 1985. Když se film v roce 2001 dostal na televizní obrazovky, tak jej televizní dramaturgie uvedla slovy „válečné drama o malé české kukačce uvězněné v hnízdě německého zla a krutosti.“

Na motivy povídek z knihy Eduarda Pergnera a Zdeňka Karla Slabého DĚTI S CEDULKOU (1982) napsal zkušený scénárista Vladimír Körner příběh dvanáctileté dívky Emilky Fejfarové (Miroslava Součková).  Tatínka ji nacisté zastřeli, matku odvlekli a ona je vybrána na „převýchovu“ do Německa. Její světlé vlasy a modré oči ji pomohou přežít, ale jakou cenu za to musí zaplatit? Nucený přerod v germánskou roditelku válečných hrdinů probíhá nejprve v lodžském ústavu pro výzkum německé rasy. Protože Emilka splňuje „nordické parametry“ je poslána do Německa, kde si ji osvojí rodina velitele koncentračního tábora na pobřeží Baltického moře Otto Kukucka.
Dívku čeká nelehký osud - nerozumí si s manželkou svého nového „otce“ Fridou (Alicja Jachiewiczová),, má problémy se spolužáky, ale především je vystavena silnému psychickému nátlaku – hraje se tu o její vykořenění z vlastní rodiny i z vlastního národa. Vzpomínky na domov ji však neopouštějí, přestože se k ní Otto Kukuck chová hezky, dokonce by se dalo říci s otcovskou láskou. Jak by ji však Emilka mohla splácet člověku, jehož vidí jak bezcitně střílí zajatce.
Zatímco Emilka v podání brněnské aspirantky herecké profese Miroslavy Součkové je většinou mlčící a zarputile se tvářící dívčina, mnohem složitější postavou je Otto Kukuck. V něm je plně soustředěna rozpornost nacistické ideologie – hrdý fanatický Němec, který bez jakýchkoli skrupulí dokáže zabíjet či utýrat bezbranné vězně, je sám zmítán komplexy. Už to směšné jméno by stačilo. K tomu se přidružuje ještě jeho malá nevojenská postava i postoj jeho ochrnuté manželky, kdysi krásné i velmi bohaté, která ho svojí nadřazeností trvale deptá. „Nacistický režim mu umožnil se vyšvihnout, dal mu moc nad tisíci lidskými životy, ale v očích Fridy je stále plebejcem a slabochem,“ napsal ve své recenzi ve Scéně Richard Fiala.
 
Otto se upne ke své adoptivní dceři, probudí se v něm nepoznané otcovské pocity a snaží se to holčičce dát najevo.  Zahrnuje ji až přehnanou láskou, ona si však zachovává pud sebezáchovy smysl pro základní lidské hodnoty. Mimořádný výkon ve ztvárnění mimořádně složité postavy Otto Kukucka podává tehdy přední sovětský herec a divadelní režisér Oleg Tabakov. V tomto filmu vytvořil hlubokou, výstižnou a přesvědčivou studii člověka, v němž se koncentruje filozofie „nadřazené rasy“ spolu s pocity a touhami obyčejného člověka. Jeho výkon byl pro tuto roli rozhodující.
Antonín Moskalyk (připomeňme jeho televizní MOTLITBU PRO KATEŘINU HOROWITZOVOU, dvoudílnou BABIČKU či ČETNICKÉ HUMORESKY, z kin pak drama  DITA SAXOVÁ či pohádku KRÁSKA A ZVÍŘE) se snaží o podrobnou psychologickou kresbu svých postav. Vedle reálného pohledu na dění v Německu vystihuje i Emilčiny vzpomínky na domov a její ne zcela reálný pohled na to, co musí prožívat. Vtom mu velice pomáhá kamera Jiřího Šámala s výtvarnými obrazy (např. z písečných mořských dun, zobrazením probouzení jara na českém venkově v úvodu či evokací ospalé atmosféry pruského Pobaltí 40. let).
Film KUKAČKA V TEMNÉM LESE je mistrnou psychologickou studií zla, filmem, který řekne o válce a jejím vlivu na osudy lidí více, než drsné záběry z bojišť.  Prostě se vám vryje do paměti a vnutí otázky, jak je možné, že v jednom člověku se může nastřádat jak bezohledný cynizmus a vražedné choutky, tak i prostá, ale o to silnější láska. Jak napsal Lubomír Sedlák v Tvorbě: „Čeho všeho je za fašismu člověk schopen.“
Foto: csfd.cz, ceskatelevize.cz, imdb.org
**********************************************
KUKAČKA V TEMNÉM LESE
Česko, Polsko 1984, režie Antonín Moskylak,
uvádí v pondělí 2. dubna JOJ family od 20,20 hodin












 




Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2018 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0648 s