Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 5.12.2021, svátek má Jitka 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 508
Registrovaní čtenáři: 518
Publikovaných článků: 13150
Komentářů: 11275


Měření



Proč Šumava vysychá?

18.07.2018   redakce   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Prázdniny mají za sebou první týden a řada z nás se rozjela nejen k moři, ale také do české přírody, do lesů a hor… Už dávno totiž neplatí, že dovolenou v Čechách tráví ti, co si zahraniční nemohou dovolit. Pobyt v česko-moravské přírodě láká rodiny s dětmi, ale také cyklisty nebo milovníky pěší turistiky. Jedním z oblíbených míst naší republiky je &Sumava. Poslední roky se ovšem o šumavské přírodě, respektive jejích lesích zrovna pozitivně nemluví. Turisté sice vnímají mediální rozpory kolem kůrovce a vysychání lesů, slyšeli nebo si přečetli o takzvané šumavské divočině, nicméně málokdo je tak znalý, aby dokázal správně posoudit, o co vlastně v souvislosti s problematikou lesů jde. A jak se ukázalo, nejspíš to neví ani kompetentní.

Alespoň tomu nasvědčuje článek Tomáše Jirsy, senátora za Jižní Čechy:
V minulém volebním období ministr Richard Brabec proti vůli Senátu i prezidenta protlačil Poslaneckou sněmovnou zákon o &Sumavě (novela 114/92). Tato novela, která vyhověla požadavkům militantních ekologistických organizací, určuje nadpoloviční výměru národního parku do tzv. bezzásahovosti či divočiny. Nejen plénum Senátu, ale i Svaz šumavských obcí a Jihočeský a Plzeňský kraj varovaly ministra, že další rozšiřování bezzásahových území povede k dalšímu vysychání &Sumavy. Bohužel, ministr Brabec tyto výhrady nevyslyšel a ve svých dogmatech setrvává.
V rozhovoru pro Právo 6. 2. 2018 ministr Brabec říká: „Ještě na počátku minulého století byla například &Sumava nasáklá vodou, taková velká houba, která vodu postupně uvolňovala do krajiny. Dnes slatě, kde byste ještě před deseti lety zapadl, přejdete v keckách. Rychlost vysušování naší země, nejen &Sumavy je dramatická.“
Ministr má pravdu v tom, že &Sumava byla jako houba celé minulé století. Bylo to výsledkem lesnického hospodaření, kde bylo 90 procent lesů vzrostlých, starobylých a neproředěných, a tedy s plnou retenční schopností. Takové lesy byly onou houbou. Až se vznikem NP &Sumava se stav postupně mění. Od roku 1998 narůstá podíl lesů, které mají sníženou vodohospodářskou funkci. Po roce 2007, pod tlakem nevládních ekologistických organizací a za rozhodování ministra Bursíka, těchto lesů výrazně přibývá až po dnešní stav, kdy je ve státních lesích NP &Sumava 54 % lesů suchých, vykácených v důsledku kůrovcových kalamit a lesů proředěných - to je lesů zcela nebo částečně neplnících vodohospodářskou a klimatickou funkci. Od roku 2014 jsou prováděny úmyslné těžby tzv. probírky s variabilní intenzitou. Tím se úmyslně proředily stovky hektarů lesů pod zákonnou mez, tj. snížením zakmenění (hustota porostů) pod sedm desetin plného zakmenění v porostech mladších osmdesáti let.
Ministr Brabec také v kontextu způsobů, jak reagovat na sucho, říká: „Lesy čelí kalamitě, takže se musíme vrátit k listnáčům.“ A jaká je skutečnost? V lesích pod Ministerstvem zemědělství návrat k listnáčům dávno probíhá a vlastníci jsou povinni dle lesního zákona od r. 1994 obnovovat lesy s podílem listnáčů 25 až 30 procent, v Lesích České republiky sázejí listnáče v podílu přes 40 procent. Ministr Brabec tedy vyzývá k něčemu, co dávno probíhá. Měl by se však polepšit v lesích, které spadají pod státní správu MŽP. Například Správa NP &Sumava neplní ani výše uvedenou novelu zákona 114/92 v tom, že neusiluje o obnovu přirozených lesů tak, aby tam byl podíl buku, jedle a smrku podle stanovištních map přirozené skladby. Podle příkazu ředitele je zakázáno obnovovat lesy (tj. sázet a ochraňovat) k docílení určitého podílu dřevin na rozloze 23 411 ha (zdroj web NP&S) z celé rozlohy 49 000 ha státních lesů. Na uvedené ploše pak vznikají stejnověké smrkové monokultury bez jedle a listnáčů.
„Na &Sumavě v národním parku jsou bezzásahové zóny a zde je vidět, že si zde příroda vede skvěle. Dřevo se odkorní, nechá se tam, zetlí a to je ideální prostředí pro semenáčky,“ chválí si ministr jím prosazenou bezzásahovost. Pan ministr by měl doplnit, kdy a kde je v bezzásahových zónách povoleno kácet a odkorňovat, protože to je samozřejmě protimluv. Ponechávat pokácené dřevo k zetlení je ostatně dogma, kterého se ministerstvo i správa parku zcela křečovitě drží. Argumentují fotkami se semenáčky v řádku a říkají, jak si to příroda zařídí. Stává se to však zcela výjimečně, a to na dřevě v hustém lese, kde je vlhkost. Dřevo ležící na slunci je vhodné leda k opalování turistů, což všichni návštěvníci &Sumavy vidí.
Ministr by si měl přiznat, že &Sumava vysychá, protože ztratila tisíce hektarů vzrostlého lesa, který zadržel dešťovou vodu v jehlicích a kořenech, vyčesával až stovky mm vody tzv. horizontálními srážkami za rok a hlavně chladil hřebeny &Sumavy. Uschlé porosty a holiny se přehřívají a od nich se ohřívá vzduch, který odnáší vodní páru vysoko do atmosféry. Voda se nevrací zpět ve formě mlhy, drobných srážek a vysušuje se krajina okolo. Nízké porosty, které se v některých lokalitách obnovily, nemohou nahradit vysoký vzrostlý les. Přízemní porosty se přehřívají a ohřátý vzduch stoupá vzhůru a odnáší vodu i z širokého okolí. &Sumava opravdu až děsivě vysychá. A k této katastrofě ministr Brabec přispěl vrchovatým podílem.

 


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2021 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.041 s