Následoval zájem filmařů. V roce 1971 natočil režisér William Friedkin (Vymítač ďábla, Mzda strachu, Žít a zemřít v L.A.) na motivy knihy zčásti smyšlený příběh dvou newyorských kriminalistů, kterým se podařilo zachytit velkou zásilku heroinu v ceně třiceti milonů dolarů. Režisér si oba skutečné policisty vzal do svého štábu (chcete-li jejich jména pak Jimmy Doyle a Buddy Russo). „Oba měli za sebou velké drogové případy podobné těm filmovým,“ řekl režisér. Herecky je ztvárnili Gene Hackman a jeho parťáka z protidrogového oddělení pak Roy Scheider. Roli Gene Hackmana měl původně hrát Paul Newman, ale finančně si jej produkce nemohla dovolit.

Za necelé dva miliony dolarů vznikl film, který se stal diváckou senzací, vydělal přes téměř osmdesát milionů a byl, kromě jiných poct,  oceněn pěti Oscary (nejlepší film roku, nejlepší režie, nejlepší herecký výkon – Gene Hackman, nejlepší adaptaci a za nejlepší střih). U nás se film uváděl v kinech s dodatkem &STVANICE. Friedkinovi se podařilo natočit realistický příběh zachycující nelehkou práci policistů v boji s organizovaným zločinem. Oba policisté jsou drsní chlapi, někdy na náš vkus až příliš nelítostní a krutí. Jak se sami protagonisté při asistování u skutečných případů na vlastní kůži přesvědčili, jiný přístup k úspěchu nevede. Sám Friedkin, který brutalitu zpočátku odmítal, po natáčení projevil plné pochopení pro postupy policie a dokonce zašel tak daleko, že začal podporovat legalizaci drog.

Film byl natáčen na autentických místech v ulicích New Yorku převážně ruční kamerou a se synchronním zvukem. S nelítostnou pravdivostí nahlíží kameraman Owen Roizman své drsné muže v brooklynských zákoutích a v chladných nárožích rozlehlých městských tříd Manhattanu. Do dějin filmu vstoupila navždy automobilová honička v ulicích Brooklynu, srovnatelná s podobnou scénou jen v BULLITTOVĚ PŘÍPADU. Honička musela tehdy vyděsit obyvatele New Yorku, když se tudy proháněly grázlové ve vyleštěných autech. „Většina záběrů vznikla bez povolení příslušných úřadů či policie. Některé scény bychom s úředním šimlem v zádech neměli šanci nikdy natočit. Tak jsme radši řešili problémy zpětně,“ řekl režisér. My jen poznamenáme, že tím zpětným řešením bylo zaplacení poničených aut nic netušících majitelů produkcí filmu.

Legendární snímek uspěl jak u diváků, tak i u kritiky a tak bylo jasné, že dojde k natáčení druhého dílu. Do min se dostal o čtyři roky později. Nesl vedle názvu FRANCOUZSKÁ SPOJKA i dovětek DOPADENÍ a dostal se i našich kin. Režie byla ale svěřena zkušenému Johnu Frankenheimerovi. Newyorský kriminalista „Pepek“ Doyle (opět Gene Hackman) se vydává do Marseille hledat organizátora francouzské spojky, dodavatel drog, který unikl. A společně s francozským kolegou Barthelemym (Bernard Fresson) se s policií dostanou na stopu. Vše končí likvidací celé pašerácké organizace.