Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 16.6.2019, svátek má Zbyněk 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 502
Publikovaných článků: 12666
Komentářů: 10862


Měření



Protektorát očima Hitlera i trampa

26.03.2019   Ivo Fencl   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Před několika dny tomu bylo osmdesát let, co českou kotlinu ne poprvé, ale věřme, že naposled, „spolklo“ sousední Německo: stalo se 16. března 1939 ustavením Protektorátu Čechy a Morava, který lidová tvořivost hned překřtila:
Neříká se zlodějna,
říká se Protektorát.
Neříká se Protektorát,
říká se protentokrát.

Trvalo ještě nějakou „chvíli“, než se ona průpovídka mohla stát oficiálním mottem publikace Anekdoty z protentokrátu, a nebylo většině lidí do skoku v polovině tehdejšího března. Daleko k úsměvu měl i doktoru práv a prezident Emil Hácha, od úterý 14. března pobývající na území Velkoněmecké říše, zatímco její vojska zrovna u Ostravy putovala opačným směrem. To byl ovšem jenom předvoj; Říše se patrně obávala, že by ji „na této straně“ mohli snad předejít Poláci.
Pan Johannes a Březnový vítr
Operaci zvanou Vír března (Märzwirbel) dostal ve funkci vrchního velitele na starost generál Johannes Blaskowitz (1883-1948), syn pruského pastora, a netušil dosud, že ho nekompromisní poválečný proces přiměje k sebevraždě skokem z ochozu soudní budovy.
15. března 1939 před jednou hodinou ranní se Hácha setkává v Berlíně s Hitlerem, který byl nejspíš „ve formě“; podobně ponocoval denně. Dá se tu dokonce konstatovat, že se Führer bál usnout.
Požádal teď Háchu, aby zvedl telefon, a zabránil odporu československé armády. A zatímco den předtím Němci skutečně vpadli pouze na Ostravsko, kde došlo k boji, brzy ráno a dopoledne 15. března se ku Praze již valily desetitisíce a celkem vlastně statisíce vojáků i ze zbývajících tří stran. Jaro ještě nenastalo a snášel se déšť se sněhem. Hitler, Heydrich, Himmler, Ribbentrop a další představitelé Říše přibyli odpoledne zvláštním vlakem do České Lípy, kde čekali Henlein a Frank, a pokračovali (bez Henleina) ve vozové koloně, jejíž navigace se ujal Frank. Mezi sedmou a osmou večer tak Hitler byl na Pražském hradě, nad jehož tereziánským křídlem nabubřele vztyčil hákový kříž; to vše bez Háchy. Ne že by se prezident v Berlíně zhroutil (byť na okamžik za noci ano), ale jeho speciální vlak byl během návratu zdržován.
„Nechovejte se tady jako doma!“ řekl by možná Milan Kundera
Zatím Hitler na Hradě povečeřel a dal si pivo. Vše mu až podivuhodně vycházelo. 15. březen byl navíc Dnem hrdinů (padlých za předchozí války) a on v sídle králů i bezostyšně přespal. Ráno 16. března přijal K. H. Franka a postáli u okna nad Prahou. Dvorní fotograf Heinrich Hoffmann (1885-1957) pořídil snímky. Najednou bylo hezky. V literatuře se lze dočíst, že se Hitler pak nechal provézt městem, ale to podle všeho není dostatečně doloženo. Dojista se účastnil přehlídky na Prvním nádvoří a... A pouze podle tradované anekdoty si klekl uvnitř Chrámu svatého Víta před pánem Ježíšem a řekl: „Děkuji ti, že´s mi dal zadarmo Rakousko.“ Tu ukřižovaný promluvil: „Máš štěstí.“
Hitler se podivil, ale myslil si o sobě nepochybně příliš, takže po chvíli bez problému pokračoval: „A děkuji ti, že´s mi dal Čechy a Moravu.“
„Máš štěstí.“
Tu se ješitný Führer podivil podruhé: „Pane! Jak to, že mi pořád říkáš, že mám štěstí?“
„Máš štěstí, že mám přibité nohy, protože jinak bych tě kopl mezi oči.“
To se bohužel nestalo a platnosti místo toho nabyl výnos o vytvoření Protektorátu Čechy a Morava. Hitler ještě stihl přijmout delegaci německých vysokoškoláků a inaugurace nové německé kolonie se vedle Háchy zúčastnili ministři Havelka, Kliment, Chvalkovský, Syrový a Beran; ten jako předseda vlády. Dočasným správcem Protektorátu nato Hitler jmenoval Blaskowitze. A už 17. března začala pracovat cenzura. Šéfredaktoři všech podstatných listů a časopisů byli nuceni na pravidelných schůzkách akceptovat vše, o čem mohou psát, a také to, jak zprávy řadit.
„Svobodný pán“ Von Neurath a arménská genocida
Před polednem 17. března se již Hitler díky svému vlaku vynořil v Brně, kde se povýšeně nezdržel ani tři hodiny. Nato - snad instinktivně - minul plánovanou Jihlavu, kde na něj patrně chystala atentát skupina Židů, a pokračoval do vídeňského hotelu Imperial, odkud jmenoval protektorem esesmana Konstantina von Neuratha (1873-1956). Tento šlechtic („svobodný pán“) v diplomatických službách působil už dříve v Londýně a na jiných vyslanectvích. Není bez zajímavosti, že byl roku 1915 vojenským přidělencem v Turecku s úkolem pozorovat tamní sankce proti Arménům. Respektive genocidu.
„Tak prý ten Freiherr von Neurath bude bydlet tamhle na rohu v tom činžáku,“ říkalo se tehdy mezi Čechy. „Ale? Já myslel, že na Hradě.“ „Ne, ne. Tam v tom činžáku je přece na okně tabulka: byt pro svobodného pána.“
Roku 1941 byl ovšem nahrazen agresivnějším Reinhardem Heydrichem, který měl definitivně skoncovat s jakýmkoli českým odbojem. Ale nejednalo se jen o přímý odboj a již onoho 15. března 1939 se v rámci tzv. Akce Mříže rozběhlo první zatýkání všech osob, které mohly na svobodě „vážně ohrozit zájmy říše“. Například Karel Čapek tomuto zásahu unikl jen tím, že podlehl nemoci, a víc než tisíc osob bylo bez jakýchkoli soudů posláno rovnou do Dachau a dalších táborů.
12. ledna uplynulo 110 let od narození odbojáře Jaroslava Krska
Odboj na území Protektorátu je do značné míry zmapován, a kdybychom měli teď postihnout další důležité výročí, už letošního 12. ledna by bylo na místě připomenout sto deset let od narození „generála“ Jerry „Kellyho“ Packarda“, vlastním jménem Jaroslava Krska (1909-1943), vůdce pověstné Brdské zimní armády.
Krsek byl syn českého důstojníka narozený v Mostaru. Do školy začal chodit ve Vídni a po vyučení pracoval v nakladatelstvích Bohumila Jandy (Sfinx) a Leopolda Mazače, který jej jmenoval šéfem propagace. Pod vlivem levicového spisovatele a knihkupce Bohuslava Čepeláka (1907-1969), se kterým prošel učením, propadl Krsek v šestnácti letech trampingu a na podzim 1928 založil zmíněnou Brdskou zimní armádu.
Jako „sportsman“ a ctitel Jacka Londona prahl po tom, aby se vší energií prochodil zdejší hřebeny, a to nejen do posledního „flíčku“, ale za kterýchkoli povětrnostních podmínek. Měl ctižádost horolezce i polárníka naráz, ale aplikovaná byla na „smírnější“ terén.
Ačkoli v zimě na začátku roku 1929 klesla rtuť k třiceti stupňům, Packardova „Armáda“ slavně překonala právě celičké Brdy. „Není zimy, je jen nedobře oblečeného vojáka.“
Počet mužů Zimní armády se jednou blížil i neuvěřitelnému číslu 160; ale byla to jen šestice chlapů, která zjara 1929 založila slavnou osadu Zlaté dno.
Roku 1934 se Packard oženil, roku 1938 vyhrál slavný plavecký závod ze Štěchovic k Adlerově hospodě. Pak přišlo skutečné nebezpečí. Podle svědectví Bohuslava Čepeláka (jinak též autora slavného dobrodružného románku Křížový Pete a četných i méně brakových knih) stál Packard během příjezdu prvních Německých motorek na Příkopech a už v momentě vzniku Protektorátu měl tento organizačně schopný, inteligentní muž jasno.
Nebo určitě od chvíle, kdy začal brdský vojenský prostor sloužit nacistům. Uznáván, ba obdivován většinou brdských starostů se takticky stáhl do vsi Stříbrná Lhotka na pomezí více četnických stanovišť, a byl četníky míjen. Někdy i blahosklonně, většinou ale, aniž to tušili.
Roku 1940 se mu narodila dcera, ale ani to jej neodradilo od ilegální činnosti. Nakonec byl zatčen na Šumavě; ale teprve v létě 1942. Putoval do Osvětimi, kde zemřel 20. února 1943 na zápal plic, když jej předtím dozorce či dozorci místo ošetření polili vodou. Bylo mu třicet čtyři let a Zlaté dno je i dnes každoročně dějištěm tryzen; nikoli ovšem jen za Packarda. Za všechny trampy-odbojáře a odbojáře vůbec, co zemřeli v Protektorátu i mimo jeho hranice, například na západní frontě.
Nesuďme, sami můžeme být souzeni
Vracívá se dnes bohužel čas od času jakási „móda“ nových, ale nepodloženě hlubokých analýz. Znovu lze (a proč nakonec ne?) zkoumat například motivace odbojářů. Je to chyba. I ze zrádců bychom tak za chvíli vytvořili hrdiny, z hrdinů naopak... Ne přímo zrádce, ale rozhodně všelijaké zoufalce, masochisty a podivíny. Je to dokonce veliká chyba a potvrdil to svého času i Jiří Stránský.
To, co ti muži dělali, smysl mělo. Nemalý. Nejpodstatnější vždycky zůstane výsledek odbojové činnosti a často hodně znamená i pouhá snaha. Černá nikdy nezačne být bílou a naopak. A ptá-li se dnes kdokoli, kdo válku nezažil, proč to uprostřed „děsuplného“ Protektorátu ti anebo tamti odbojáři podstupovali, odpovězme nejstručněji:
„Nemohli jinak.“

Zdroj foto: pixabay.com


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Brianna Owen - 1.6.2019 - 0:49

Tento rok 2019 byl pro mě tak blažený, že mi Bůh dal důvod žít znovu šťastně poté, co jsem byl po třech měsících zlomen srdce, když mě manžel opomněl a vrátil se do své milenky. Trpěl jsem a prošel všemi druhy emocionálních mučení, protože jsem nemohl dostat žádnou pomoc, aby se můj muž nevrátil, dokud mi neřekl doktor Wealthy mým spolupracovníkem, který mi dal plné ujištění o tom, že mu může pomoci. ke mě. Byl jsem v kontaktu s doktorem Wealthym a poslouchal jsem jeho slova a následoval instrukce, které mi dal. Mohl byste věřit, že se můj manžel vrátil domů během 12 až 16 hodin, jak řekl on a dnes, moje manželství je obnoveno a jsem tak vděčný, vděčný a vděčný Bohu za to, že používal doktora Wealthyho, aby po třech měsících vrátil mého muže zpět zlomené manželství. Je tam někdo, kdo se musí vrátit zpátky do svého milence nebo potřebuje pomoc jakéhokoliv druhu? Pak navrhuji, abyste se s Dr Wealthyem dostali do kontaktu s jeho e-mailovým ID: wealthylovespell@gmail.com NEBO si ho můžete nechat taky na +2348105150446 pro více informací. Bůh vám žehnej, pane

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2692 s