Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 24.9.2020, svátek má Jaromír 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 503
Registrovaní čtenáři: 510
Publikovaných článků: 12949
Komentářů: 11150


Měření



TRI DCÉRY – TV tip –zapomenutý film, polozapomenutý režisér

03.04.2020   Stanislav Polauf   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Komu z mladých dnes něco řekne jméno slovenského režiséra Štefana Uhra (1930-1993)? I ti starší často zapomínají. Horem dolem skloňujeme „česká nová vlna“, ale jaksi jsme už zapomněli, že filmům Chytilové, Formana, Jireše a dalších cosi v československé kinematografii předcházelo. Odborníci mluví hlavně o dvou filmech, jejichž poetika a nový způsob vyjadřování ukázaly filmu novou cestu – Vláčilově HOLUBICI  a Uhrově SLNKU V SIETI. 




Byl to právě Štefan Uher, který se v SLNKU V SIETI dokázal podívat na první lásku a konflikty mladých s rodiči novým poetickým pohledem. I další jeho filmy šedesátých let se vyznačovaly svéráznou poetikou, byť každý z nich je zcela jiný - dramatický černý film o střetu válečné reality s krásou umění, zbožnosti s lidskou závistí a pýchou v ORGANU, snový film o nenaplněných životních i uměleckých tužbách mladých lidí PANNA ZÁZRAČNICA a pak film, který můžete nyní sledovat v televizi, rozvíjený na půdorysu pohádky a přes odstup více než padesáti let přeci tolik a tolik současný.

    Podíváme-li se na filmy Štafana Uhra pak je přeci jen něco, kromě jména autora, spojuje. Kritický zájem o život kolem sebe a hledání oné tajemné hranice mezi uměním a životem, mezi snem a skutečností, mezi vírou v ideál a někdy zkreslenou skutečností.

     Zatímco PANNA ZÁZRAČNICA a Organ byly filmy, které – každý jinak – ukazovaly na vztah umění (ať už to byla hudba v ORGANU či výtvarné umění v PANNĚ ZÁZRAČNICI) k realitě, která není umění příznivá, SLNKO V SIETI i TRI DCÉRY – byt na první pohled FILMY zcela nepodobné – jsou neseny tématem vztahu mezi životním ideálem a krutou realitou – V SLNKU V SIETI ideál mladého chlapce v konfrontaci se zkaženými vrstevníky i nefungující združstevněné vesnici, v TRECH DCÉRÁCH je to vztah mezi ideálem čistého života ve víře (v podobě jeptišek ze zrušeného kláštera) a životem v „normální“ drsné lidské společnosti. 
    Uher poprvé ve své tvorbě vypráví lehce a plynule. Na první pohled jednoduše. Vezme si za základ skupinu jeptišek, které byly v padesátých letech po zrušení klášterů „přesazeny“ do života a měly být převychovány podle „nové morálky“. Vypráví o době počátku padesátých let s jejím budovatelským nadšením i jejími deformacemi. „Svaté“ dívky se musí zapojit do života socialistické společnosti v kolektivu zemědělců, kam jsou přiděleny na práci. Jejich příchodem se tu však něco změní – ze střetu fanatizmu a reality si musí vzít poučení obě strany.

    A aby mu bylo lépe rozuměno vybírá si Uher starou lidovou baladu o králi a třech dcerách (známou už z Shakespearova KRÁLE LEARA či z pohádky SŮL NAD ZLATO). A tu zasazuje do rámce doby – padesátých let. Není zde král, ale starý hospodář, není království, ale velké hospodářství, které chce sedlák udržet pro svého syna a tak pošle tři dcery do kláštera. Přijde však doba, kdy stárnoucí otec hledá útočiště u svých dcer. A jen ta nejmladší – však to znáte, jako v té pohádce …

Alžběta Štrkulová
Zdánlivě jednoduchý příběh - ale překvapivě se v něm objevuje humor nebo spíše zárodky satiry– ať už ve střetnutí jeptišek s drsnými vesničany tak třeba i v absurditě, kdy otec je vystěhován do vesnice, která de fakto neexistuje…

Ve své době film nevyvolal výraznější pozornost. O minulosti, kterou zachycuje, bylo v té době již možno svobodně mluvit a tak trochu zapadl mezi výboji nové české vlny – Menzlovy OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY, ROZMARNÉ LÉTO či na Slovensku Jakubiskovy KRISTOVE ROKY. Ale přesto Otakar Váňa v Kině našel něco společného s Formanovým filmem HOŘÍ MÁ PANENKO. Říká „ Oba režiséři si povídají – byť každý po svém – s diváky a ti náhle před sebou objeví velkou parabolu o životě. O tom, co jsme všichni prožili. Co v nás z těch časů zůstalo. Co si neseme všichni v sobě a s sebou do doby, která má následovat.“

Alžběta Štrkulová a Ivan Rajniak v roli agronoma
Starého otce hraje Josef Čierny, dcery Marku Věra Tichánková a Zuzku Hana Slivková. Hlavní roli hodné dcery Terky (Klemencie) vytvořila Alžběta Štrkulová – později zvolená za Dívku 1967 a Miss ČSSR.
Foto: csfd.cz, fdb.cz, osobnosti.cz
**************************************** 
TRI DCÉRY (TŘI DCERY)
ČSSR 1967, režie Štefan Uher
uvádí v pondělí 6. dubna ČS film od 22,00 hodin





 


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0654 s