Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je sobota 15.5.2021, svátek má Žofie 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 506
Registrovaní čtenáři: 515
Publikovaných článků: 13071
Komentářů: 11245


Měření



S pokorou v srdci...

04.04.2021   Marek Řezanka   Poezie   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk



Tato báseň je určena Vám všem, kteří tuto dobu nesnášejí dobře. Snad Vám dodá aspoň trochu naděje a krapet sil. 
 Výjimečně jsem v tomto případě použil interpunklci na konci řádků básně, kam ji normálně nedávám.

 


Stane se, že se octneš zcela dole,
a pak jsou chvíle, kdy jsi ještě níž.
To, když již rány nedovedou bolet
a ty máš pocit, že nic nezměníš.

Možná se třeseš někde v rohu. Tiše,
s tím, že tě vůbec nikdo neslyší,
a pokud ano, hned tě odepíše,
i když je tvoje nouze nejvyšší.

Faktem je, že tak málo někdy stačí
objevit toho, kdo ti pomoct smí.
Někdy je cestou vyplavit vše v pláči,
to když vše kráčí k čtyřem od osmi.

Chce to mít sílu popsat, co je slabé:
Přiznat si, že to takto nejde dál.
Že bez těch druhých z dna se nevyhrabeš.
Leží ti, které nikdo nezvedal.

Někde je kdosi, který porozumí
tomu, co myslíš, že nemůže znát.
Kdo není balvan, ani jako z gumy,
a který nezná slovo „renegát“.

Vždy je tu šance, že se opět vzchopí,
kdo zažil předtím krutě strmý pád.
Co může spasit mnohé od potopy?
Podaná ruka – jak již tolikrát.

Jediné slůvko může být to pravé,
jež v prudké bouři najde slunnou pláž.
Ten, kdo se topil, zjistí, že zas plave:
Zkus opět plavat – tempa přece znáš.

Uvidět zájem, to je zapotřebí,
kdy myslíš, že jít není ani kam.
Tak zkusme spolu uvolňovat hřeby,
ať zmizí úzkost – a s ní panika…

 


Zdroj foto: archiv autora

 


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Eva De Filippová - 20.4.2021 - 18:34

Odezva po přečtení básně "S pokorou v srdci"
Jen krátce - nádherné a povzbuzující.

Od: Dagmar Hermannová - 11.5.2021 - 21:17

Ach bože Marku...
Krásně napsáno - syrová realita - zcela dole a ještě níž se ocitla již spousta lidí, bohužel, nikdo je neslyšel a jsou odepsáni.Ano,že takhle to nejde dál - cítíme všichni, ale s nikým nelze počítat, všichni už jsme balvany a gumy, doba si to žádá. Jenom si chvílemi na něco hrají ti, co se snaží vypadat jinak (divadélko pro media).Šance už není a podaná ruka - je kde? Na konci naší paže, leda tam. Pravé slůvko - kde ho zaslechnout? A kdo se topil, ten už se netrápí - už se utopil.Mít zájem nestačí, hřeby nikdo neuvolní, naopak přitáhne, i španělské boty budou přitaženy. Jít není kam, a úzkosti a paniky jen přibývá. Vaše básně jsou skvělé, ale asi budete romantik - nebo snílek? Kéž byste měl pravdu. Kéž....

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2021 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.1292 s