Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Tvůrčí psaní - SlovotvorbaSetkáníSlunce na beseděKdyž ne do března...Lípa v násPodstata nelidskosti
Nejčtenější za 14 dní
HELIMADOE – TV tip – Co skrývá podivný název?Z PEKLA - TV tip – Jack Rozparovač zdraví z PrahyZimní hrob – nedaleká budoucnost není příznivá pro nikohoPoslední naděje pro legendárního tvoraZačala se natáčet Zlatovláska, i tentokrát s Petrem ŠtěpánkemTady Havel, slyšíte mě?Nezlomní: Příběh o přátelství, které překoná i džungliJen jeden svět: Kdo je vrah?Festival Mezinárodní týdny tance a mladé talentyČerti nejsouBirgusovy kontrastySurfování, rafting nebo kayak cross v centru Prahy
Do Getseman šli po večeři tiše: „Rozprchnete se, zmizíte jak mlha, zůstanu sám zde – ve hvězdách se píše, zapřeš mě dřív, než kohout zakokrhá.“ Hleděli tehdy divně na Ježíše, Petr se bránil: „Budu s tebou stále.“ „Zapřeš mě třikrát, byť to nechceš slyšet.“ Bylo to celé zvláštní – nenadálé. Jidáš ho zradil – okatě ho líbá, Ježíš byl zatčen, vojáky je vlečen. „Proč máte hole? V čem tkví moje chyba? Proč na má slova tasíte hned meče?“ Jak již to bývá, všichni rozprchli se, včetně těch, kdo se nejvíc holedbali, že budou radši sami zítra viset, než zradit proto, že se tuze báli. Jak již to bývá, tak je osamělý ten, kdo se zvůli nejpříměji vzepře. Ti, kdo šli s ním, ho ještě pohaněli, podřízli by ho jako řezník vepře. Ze strachu vzniká hysterická vřava. Kde kdo si chrání kůži svého hrdla. Že prý je blázen ten, kdo neudává, tvář dříve milým děsem rázem ztvrdla. Poznáte bídu, když jde do tuhého, samotu, bezmoc, křivdu, která sžírá. Zůstaly trny, kde květ voněl něhou, kde dřív stál palác, zeje černá díra. Hlásit se k němu značí vlastní zkázu. Přátele nutí, aby se ho zřekli. Málo z těch, kdo jsou na okraji srázu, bez obav dál jde – třeba do předpeklí. Z pravdy se stane děvka nežádoucí, v špinavých šatech, která páchne pouze. Kde kdo chce krev – pak stranou jde vždy soucit, kde vládne strach, tam urodí se nouze. Ti, kteří prchli, po čase se vrátí. Z kříže jsou třísky s rezavými hřeby. I z dříve ctěných budou desperáti. Nerezignovat – to je zapotřebí… Audioverze básně: http://www.muamarek.cz/files/mp3/nerezignovat.mp3 Foto: vlastní |
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Poezie
Setkání
Slunce na besedě
Když ne do března...
Lípa v nás
KŘÍŽE HORSKÝCH OSAD
TAJEMSTVÍ
Domov na míru - nová sbírka
Někde v nás
Ukrajinské hroby
ZA BABÍHO LÉTA (rondel)
Memento zhouby
Balada o dvou hlasech
Zůstává...
Pochoutka
Ve tvém objetí
Probuzení
Vjem
Mysl
Nemuset do klícky
Stesk
Další články v rubrice Poezie
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.