O cestě životem, o cestě k sebepoznávání, o cestě ke vzpomínkám...

Hrozně to uteklo...
Vždyť jsme měli celou věčnost...

O lásce, o naději, o kráse života, i o bolesti, která přichází, když to nečekáme...

Strávil jsem s tebou jen okamžik...
Strávil jsi se mnou celý život...

O návratech, o loučení, o tom, co jsme získali i o tom, co ztrácíme...

...trochu se bát vůbec nevadí

Příběh o každém z nás a o naší cestě - tam někam...

O tom, jak funguje mozek, toho víme jen strašně málo. Ten můj je teď jako vyhasínající hvězda. Když vyhasne hvězda, trvá ještě hrozně dlouho, než se to dozvíme...

Nádherné myšlenky, hluboce pravdivé, tak moc bolavé a přitom tolik lásky a života v tak krátkém příběhu...

Když mi bylo sedmdesát a ty ses na mě podíval, podlomila se mi kolena úplně stejně jako v šestnácti...

...a přesně takhle vypadá láska.

To je fajn na tom, když zapomínáš - zapomeneš i to, co tě bolelo...

Tak se, milý čtenáři, neboj....

Jeden z nejopravdovějších příběhů, co jsem kdy četla - i když mě totálně rozsekal. Brečela jsem od začátku až do konce. Nezapomenutelné!!!


A každé ráno je cesta domů delší a delší, Fredrick Backman
Host 2018