Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 5.2.2023, svátek má Dobromila 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 508
Registrovaní čtenáři: 520
Publikovaných článků: 13368
Komentářů: 11337


Měření



O život

12.11.2022   Marek Řezanka   Poezie   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk


 Před budovou Úřadu vlády se zastřelil muž v seniorském věku. Třebaže již od činu pár dní uplynulo, média jsou na informace skoupá. Nevíme, jak se dotyčný jmenoval, jaký měl příběh – a proč ho ukončil tak drastickým způsobem. Tušíme však, že místo svého odchodu si nezvolil náhodně. V minulosti měl před touto budovou demonstrovat.
 To ticho kolem jeho odchodu a hlavně motivu pro něj by nás mělo z podstaty děsit. Stejně jako fakt, že veškerá pieta spojená s jeho činem je soustavně odstraňována. Žádné svíce nehoří, květiny na chodníku rovněž neleží. Jen tam stojí plot a policisté. Hlavní je patrně nepobuřovat. Ještě by mohly vznikat paralely k jiné podobné události v našich dějinách – a  tyto paralely jsou pro stávající vládu evidentně nežádoucí. 
 


Oplocena jsou poskvrněná místa:
Chorobná plytkost zasahuje dřeň.
Odstranit svíčky se již četa chystá.
Na zdi pak bude nápis: Zapomeň.

 Odešel člověk – zůstala však tíha,
tíha, jež nyní drtí mnohé z nás.
Přesto se najde někdo, kdo se zdvihá,
a tento někdo zvedá i svůj hlas.

 Krev zatím smyli – zpráva jaksi vázne:
V tichosti mizí další z jasných stop,
jak moc nás dusí klima nehorázné,
jak moc jsme skleslí, naštvaní a trop.

 Vosk drhli silou, aby nepřekážel.
Květiny v koši vysílají vzkaz:
Pes v lomu vyje. Chopí se ho paže?
Pes v lomu vyje – než mu srazí vaz.

 Co víme o něm? Mlčení se táhne
jak fronta bědných frustrovaných těl.
Kdo tůní čirou zve to, co je bahnem,
je buď sám lotr – nebo naletěl.

 Chodník je zlitý – na tváři má akné.
Na tváři, kterou křiví zpupný škleb.
Vždyť ani náznak křivdy neprosákne,
aby vztek lidí nešel na pohřeb.

  Prázdno je, úzko, pod patami smůla,
kterou pak lepí na prostředky čel.
Tíseň se opět v šedavé tmě hnula,
aniž kdo věnec v dešti obrečel.

 Zas nový zákaz porozen je v kázni,
aby nám paměť ohraničil plot.
Věřím, že ptačí trylek nad ním zazní,

který nám sdělí, že jde o život. 

Audioverze básně: http://www.muamarek.cz/files/mp3/o-zivot.mp3

Zdroj foto: pixabay.com


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2023 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0253 s