Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 4.8.2020, svátek má Dominik 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 502
Registrovaní čtenáři: 509
Publikovaných článků: 12919
Komentářů: 11146


Měření



Skřítek

27.05.2005   David Šeterle   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

V české novodobé filmografii netradiční žánr, groteska, skýtá pro dnešního diváka mnoho překvapivých momentů a zcela jiný filmový svět než na který je zvyklý. „Celovečerní“ filmová groteska z řeznického prostředí s leitmotivem skřítka je obrazem jakési typické české rodiny, jejího každodenního života i s jejími problémy.

Tomáš Vorel (režie) přenesl ze svého minulého filmu, Cesta z města, vesnické manžele Bolka Polívku s Evou Holubovou, jež ve Skřítkovi ztvárnili Otce a Matku. Jejich verze českého manželského páru je na tolik důvěryhodná, že si při pohledu na ně v různých situacích a reakcích vybavíme jiné páry z našeho okolí či v nich spatříme své rodiče, a nakonec nebo také sami sebe.

Otec tedy pracuje jako řezník v masokobinátě a matka jako pokladní v supermarketu. Matka kvůli starostem o rodinu nestíhá plnit „manželské povinnosti“ dle otcových přání a tatínek si nachází přítelkyni, mladou řeznici (Marika Procházková), k niž se později odstěhuje. K těmto rodinným nepokojům pak přibývá neutuchající nepozornost ve škole jejich dcery (Anička Marhoulová), jež se na základní škole nesmírně nudí, což jí její přísný učitel (Tomáš Hanák) nezapomíná řádně vyčinit. Jejich dospívající syn (Tomáš Vorel ml.) pak obdobně pečlivě studuje střední potravinářské učiliště. Nepochopení u rodičů upevňuje jiná jeho přátelství, v nichž nalézá marihuanu, oblibu ve vandalství a dostává se do mnoha sporů s policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel).

Film překvapuje od začátků až do konce. Divák nezasvěcený do žánrových tajů si tak zvyká na zrychlený děj a na žádné duchaplné slovo. Slyšet jsou jen skřeky a nesrozumitelné projevy. Film doprovází hudba skupiny Mig 21, jež vypustila slova ze svých písniček jako jsou Snadné je žít, Malotraktor či Vlajky vlají.

Překvapivý je film též svojí náplní, neboť takový „obyčejný“ život české rodiny zde není dokreslením děje, ale jeho hlavní náplní. Pozorujeme tedy, jak si kluk ráno vymačkává beďary, sourozenecké „tahanice“ při společné rodinné cestě automobilem do zaměstnání a do školy či večerní televizní seanci, kdy všichni zdegenerovaně sledují akční film. Překvapí ale také kouzelné situace jako románek vprostřed ne příliš příjemného prostředí masokombinátu či pohled na pokladnici, jež ubitá stereotypní prací musí křečovitě udržovat svůj úsměv.

V pozadí komických situací se však rýsuje rodinné neštěstí, útrapy a nedorozumění. Synovi se protiví otcovo zaměstnání, jež by měl v budoucnosti též zastávat, neboť je vegetariánem a navíc fyzicky slabým; k tomu si zcela nerozumí se vzdálenou generací jeho rodičů. Manželčina přetížená role dožene otce k nevěře. Synova zoufalá situace jej přivede do náruče marihuany a výstředností.

Nejlépe snad na tom je dcera, již trápí škola a v ní ubitý, nenaplněný čas. Jí se ale navíc občas objeví skřítek, jenž ji vždy dovede rozptýlit a rozveselit. Čas od času se s ním vydá na krátkou cestu skrz všechno možné a nemožné.

Skřítek samotný mi připadá jako jemně zakrytý symbol. Symbol fantazie, skryté dětské představivosti, symbol nevyřčených myšlenek, symbol tajných nenaplněných přání. Skřítkovo kouzlo tkví v tom, že všechny tyto symboly sám uskutečňuje. Svým zásahem pak působí jako živá voda.

Ať už ale skřítka vnímáme jako ztřeštěnou postavičku, jež činí film o něco zajímavějším, nebo jako takového „kouzelného dědečka“, tedy bytůstku, jež plní ta promlčená tajná přání, tak jako tak je skřítek takovým Popelčiným oříškem, z něhož se vždy vylouskne to, po čem jeho majitel touží.

Groteska Skřítek nenechá diváka klidným. Někoho pobouří svou jednoduchostí a nezastřeností. Někoho nadchne tím, že se v něm vzhlédne a trošičku si obhájí své útrapy. Snad ale vždycky v divákovi zůstane jakýsi neidentifikovatelný pocit, jenž se v něm bezděčně objevil a hledá si u svého majitele pozornost – své rozuzlení. A to je, myslím si, skvělou věcí, neboť krom skvělé zábavy, jež je opravdu nevyhnutelná, tak člověk nezabije čas jako u filmů „pásové výroby“, na něž jsme již zvyklí, ale věnuje ten čas takovému malému zrcadlu naší společnosti.



(Více info:  http://www.skritekfilm.cz/ )

režie: Tomáš Vorel

hrají: Boleslav Polívka, Eva Holubová, Tomáš Hanák, Jiří Macháček, Ivana Chýlková

Zdroj fotografie: osobnosti.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Martina Bittnerová - 27.5.2005 - 16:12

Trochu mi to evokuje Pražskou pětku, čili Výlet na Karlštejn, což tedy mohu a miluju...

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0613 s