Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 4.8.2020, svátek má Dominik 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 502
Registrovaní čtenáři: 509
Publikovaných článků: 12919
Komentářů: 11146


Měření



Nemáš rád to, co nejsi 2. část

09.06.2005   David Šeterle   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

V předchozím díle jsem uvedl pár příkladů, že člověk nemá rád to co není. Jedna věc ale mojí předchozí úvahu nabourává a snaží se mé závěry vyvrátit. Krásná česká moudrost nám ji shrnuje: „Protiklady se přitahují.“ Což by vlastně znamenalo „mám rád to, co nejsem“. Zdá se to tak být, avšak pozor, zdání klame

Předchozí díl:(klikni)

Kolikrát se stane, že náš přítel, známý či někdo jiný z našeho okolí se „zakouká“ do někoho naprosto a úplně povahově jiného, takřka jeho protikladu? Vezměme si takovýto příklad: muž, plně spolupracující se svým mozkem, tedy muž, který (zdánlivě) vše podrobuje logice a rozumu, jenž využívá, jak ve svém náročném zaměstnání, tak i ve chvílích volna, si vyhlídne ženu, která je spíše „jednodušší“, a to jednodušší svým myšlením, ale o to více cítící (prožívající), jdoucí spíše za hlasem svého srdce než mozku. Stojí nám tedy proti sobě dva protiklady a najednou se začnou přitahovat? Ano, poněvadž muž, silně rozumově založený, najednou pocítí, že chce trochu něhy, citu – srdce. Najednou se vnitřně promění a z důrazu na rozum stává se důraz na cit. Z venku ale vypadá stále stejně a třeba i svým chováním zdá se nám být jako dříve, avšak v nitru sama sebe je takový, jaká je ona žena: čili opět má rád to, co je. Tato situace (a toto přísloví), zdá se mi, můžeme použít jen u vyhrocených (jednostranných, extrémních) povah, neboť jeho vlastnost je jedním pólem, jednou stranou té stejné mince (mince, na níž místo panny je dobro a místo orla zlo). Dosáhne-li tato jedno-strannost svého vrcholu, začne chtít (vědomě, častěji ale, jak vidíme kolem sebe, podvědomě a nevědomě) svůj protiklad (protipól). Toto schéma je základem dialektiky (boje protikladů). Žijeme ve světe, jenž jsme my samy rozdělili na dvě časti: dobré a zlé, krásné a ošklivé, silné a slabé… a jenž je sám rozdělen na dvě části: muž a žena, rozum a cit, duše a tělo… Vždy to jsou dvě části jednoho celku.

Naše další přísloví (našemu tématu v mnohém blízké) „vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá“ by nás mohlo upozornit, že pokud se budeme bránit některé části našeho bytí, pokud se budeme násilně a nepřirozeně snažit být jen a jenom silní či slabí, veselí či smutní, dobří či zl) apod., mohlo by se nám také stát, že budeme jako ty vrány sedět osamoceně někde na seschlém stromě a pozorovat onen veselý a pestrobarevný život pod sebou. Avšak občas není špatné býti ani onou vránou a zažít si takovouto zkušenost.

Lépe než název naší úvahy zní mi „mám rád to, co jsem“. Jsem všechno. Mám rád všechno. A to neznamená, že miluji všechno, neboť: Miluji všechno a nenávidím všechno zároveň. Také ale: Jsem všechno a jsem nic.

Zbývá mi: Já jsem rád. Já mám rád.



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0675 s