PhDr. Eduard Droberjar Dr. (nar. 1963) vystudoval archeologii. V letech 1990-94 pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně. Dnes pracuje v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. V roce 1998 mu bylo uděleno prestižní vědecké stipendium na mohučské univerzitě a v roce 2004 se stal dopisujícím členem Německého archeologického ústavu.

Už v úvodu jste se mohli přesvědčit o profesionalitě doktora Droberjara a stejně profesionálně, chcete-li vědecky, na vás zaútočí hned na prvních stránkách knihy Věk barbarů s podtitulem České země a stěhování národů z pohledu archeologie. Pro laika dosti složitý úvod, přesto vám doporučuji vytrvat.

Již první pohled do oblasti barbarika, tedy od Dunaje na sever, obtěžká čtenářovu mysl řadou názvů tehdejších území, především však názvy germánských kmenů: Gótové, Ostrogóti, Vizigóti, Vandalové, Svébové, Sasové, Frankové, Langobardi... Tato část knihy mě vyvedla z mého dlouholetého omylu, že Germán nerovná se Němec.
Kniha se zaměřuje na období od počátku 3. století a postupný zánik říše římské až do konce 6. století a příchod Slovanů na naše území. Zánik římské říše byl také obdobím počátků stěhování národů a zároveň i dobou velkých bojů o nová území a o jejich udržení. Urychlujícím činitelem tohoto pohybu obyvatel byl na počátku 5. století nesporně Attila vůdce Hunů, původně svaz nomádských kmenů mongolsko – tureckého původu.

Autor popisuje během historického výkladu jednotlivých období i zbroj a výstroj bojovníků různých kmenů, šperky, způsob života, postavení žen apod. Vše 0 doplňuje náčrtky, mapkami a fotodokumentací. Taktéž zmiňuje písemné záznamy, z nichž se například dozvídáme, jak nebezpečné bylo nosit královskou korunu, když se vyvražďovali pokrevní příbuzní, jejich příbuzní a všichni, kdo by na korunu mohli mít nárok.

Ani popis prvních Slovanů od Prokopiose z Kaisareie bychom si za rámeček nedali (cituji, kráceno): „Bydlí v žalostných chatrčích, daleko od sebe, odděleni, a neustále se stěhují z místa na místo. Táhnou-li do boje, většinou jdou pěšky v rukou nesou malé štíty a kopí, ale nenosí pancíř. Někteří nemají ani košili ani plášť, oblékají jen nohavice k pasu. Jazyk mají zcela barbarský. Všichni jsou vysoké a silné postavy. Barva pleti není příliš bílá, barva vlasů není příliš světlá ani nepřechází docela do černé, ale všichni jsou rusí. Vedou život drsný a primitivní jako Masagetové (skytští nomádi) a jsou pořád plní špíny jako oni. Ale nejsou zlomyslní ani záludní a ve své prostotě uchovávají hunský způsob života.“

Mnohdy se mračíme nad poznámkami, že naši předkové přišli z Balkánu. Ano, i odtud jedna větev přišla, ale... Historickou pravdu si vyhledejte sami při studiu našich vlastních počátků u knihy doktora Droberjara z nakladatelství Paseka – Věk barbarů.

Zdroj fotografie: www.paseka.cz