Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 24.11.2020, svátek má Emílie 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 503
Registrovaní čtenáři: 510
Publikovaných článků: 12976
Komentářů: 11166


Měření



Politický alibismus

26.03.2003   Milan Ciler   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Poslední dobou mně čím dál víc začíná vadit schizofrenické chování některých politiků, kteří se navenek stále snaží deklarovat, že pro ně osobně a stranu, případně skupinu voličů, kterou zastupují, je absolutně nemožné spolupracovat s KSČM. Nedokáží se oprostit od svých předsudků vůči této politické síle, kterou považují za jakéhosi pohrobka bývalé KSČ, jež se dostatečně nedistancovala od své minulosti a zároveň svou politickou doktrínou dává najevo, že se není zač omlouvat, natož pak stydět.

. Faktem je, že KSČM je standardní parlamentní politickou stranou, legitimně zvolenou ve svobodných volbách, a je přirozené, že se s tím musím smířit, neboť demokracie už je taková. Je pravda, že v komunální politice běžně existují malé koalice mezi členy KSČM a členy jiných politických stran, případně nezávislými kandidáty, aby mohla fungovat obecní zastupitelstva. Různorodost názorů a schopnosti jednotlivých zastupitelů pracovat ve prospěch obyvatel obce, aniž by upřednostňovali zájmy strany, již zastupují, by měly být mnohem důležitější než vzájemné stranické třenice. O tom, zda se to daří či nedaří naplňovat v praxi se samozřejmě nechá vést sáhodlouhá diskuse.
Jestliže tedy někteří demokraticky smýšlející senátoři či poslanci považují KSČM za bývalou KSČ, která pouze změnila název, přizpůsobila svou image a politický slovník momentálním okolnostem, aniž by došlo k jakékoli změně v její původní ideologii, pak se opravdu nestačím divit, že s takovým stavem věcí něco aktivně nedělají. Vadí mi jejich alibistické chování, v němž se navenek ( především v blízkosti zástupců televizních a rozhlasových médií ) distancují od jakékoli politické spolupráce s KSČM, zatímco v realitě a společenském kontextu možná už zdaleka tak striktní nejsou. Jestliže po právní a morální stránce odsuzujeme bez skrupulí zločiny nacismu a komunismu, tak nechápu, jak je možné, aby v senátu i parlamentu České republiky zasedali lidé, kteří jsou členy stejné strany, jež se v nedávné minulosti dopustila tolika zločinů ( např.: politické procesy v 50. letech ), aniž by se důkladně nereformovala. To, zda v tuto reformu skutečně věřím, je věc jiná. Podobně hloupá mi připadají tvrzení o tajné spolupráci, jestliže dojde například k hlasovací shodě ODS a KSČM, jež nyní společně tvoří opozici koaliční vládě. Jejich společný nesouhlas s některým z vládních návrhů ještě zdaleka nemusí znamenat, že obě tyto strany hájí a prosazují tytéž zájmy. Ať si každý z politiků srovná se svým svědomím jak moc vážně míní podobná prohlášení. Faktem zůstává, že na mne – potenciálního voliče – taková rétorika působí značně nepřesvědčivě, a proto „vítám“ zvolení komunistky Aleny Svobodové do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, pokud bude dobře dělat svou práci, když ji předtím z osobních důvodů opustil např. bývalý disident farář Svatopluk Karásek.


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0672 s