Seriály

Dobrá čtvrť 1-11
pondělí - od 19. 9., 20.00 hod. ČT1

Maturitní rošády v novém seriálu České televize.
Scénář L. Konášová. Kamera V. Holomek. Režie K. Smyczek.
Poslední srpnové ráno je plné slunce. Pro osmnáctiletou Zuzanu ale nemůže být smutnější. Spolu s rodiči a malými brášky se právě dnes stěhuje z honosné vily, kde prožila celé své dětství. Opouští nejlepší kamarády Káťu a Honzu, ještě naposledy si prohlíží zahradní altánek, aby si uchovala v paměti svůj holčičí ráj a pak už odjíždí z dobré vilové čtvrti rovnou na sídliště, do stísněného panelového bytu. Těsně před odjezdem se ve dveřích svého bývalého domova míjí s novým majitelem vily a jeho synem Michalem, které Zuzana pochopitelně vnímá jako nepřátele. Netuší, že s tímhle protivným klukem se znovu setkají už druhý den. Ve stejném gymnáziu, ve stejné maturitní třídě mají společně strávit celý školní rok. Že to bude docela peklo, je jasné od okamžiku, kdy Michal předstoupí před své spolužáky. Na prvním mejdanu k oslavě Katčiných narozenin dostává pokušitel svou první příležitost.
Tak začíná jedenáctidílný seriál scenáristky Lucie Konášové, která v původní dramatické tvorbě debutovala úspěšným televizním filmem "Vůně vanilky". Příběh čtveřice gymnazistů, jejich spolužáků, kamarádů, rodičů i kantorů nepostrádá překvapivé dramatické zvraty ani humor. Odehrává se v současné Praze a v režii zkušeného Karla Smyczka je zárukou divácky přitažlivého seriálu ze současnosti pro celou rodinu. Z dalších členů realizačního týmu jmenujeme dramaturgyni Marču Arichtevu, hlavního kameramana Vladimíra Holomka, architekta Luďka Součka, výtvarníka kostýmů Petra Kolínského a vedoucího výroby Vladimíra Kořínka.
Představitelé pro hlavní role čtyřlístku studentů byli vybíráni v pečlivém kastingu. Volba představitelky role Zuzany byla nejnáročnější, protože kromě hereckých schopností musela navíc splňovat kritéria pro výběr manekýnek a fotomodelek. Ve své roli je totiž okolnostmi přinucena nafotit sérii aktů, což jí pak způsobí nemálo problémů. V konkurenci nakonec nejlépe obstála půvabná Anna Kulovaná, studentka Vyšší odborné školy herecké v Praze-Michli. Roli její nejlepší kamarádky Katky, která své problémy začne nesmyslně řešit s pomocí drogy, získala skvělá Martha Issová a do role samaritána Honzy byl obsazen Pavel Trojan, který je studentem pražské hudební konzervatoře. Představitel přitažlivého kluka Michala je Přemysl Boublík, student bratislavské VŠMU. Kromě Marthy Issové se zbývající tři mladí herci ocitli před televizními kamerami vůbec poprvé a přesto jsou jejich výkony velmi přesvědčivé.
Ve výrazných rolích se v seriálu objeví Jana Preissová, Jiřina Jirásková, Milan Bahul, Vilma Cibulková, Tomáš Hanák, Veronika Gajerová, Zdeněk Žák, Jiří Pecha, Jiří Schmitzer, Milan Šteindler, František Němec, Liliana Malkina, Barbora Srncová, Barbora Hrzánová, David Švehlík aj.

Četnické humoresky
pátek - od 9. 9., 20.00 hod. ČT1

Seriál Četnické humoresky, který vyrobila v brněnském televizním studiu tvůrčí skupina Josefa Souchopa a Dariny Levové a režíroval Antonín Moskalyk (natáčí se od srpna 1997), se odehrává v období první republiky (kolem poloviny 30. let) a námětově těží z existence četnických pátracích stanic, předchůdkyň dnešní kriminální služby, a případů zločinnosti, které stanice řešily. Četnictvo bylo za první republiky klíčovou institucí, podílející se na pátrání a odhalování trestné činnosti - a to především na venkově a menších městech ( ve větších městech fungovaly státní policejní úřady dnešního typu). Četníci z pátracích stanic žili ve svých rajónech přímo mezi lidmi, často velmi asketicky, byli neúplatní, ale měli pochopení pro lidské slabosti, a proto požívali značné vážnosti a úcty. Četníci z "pátraček" dosahovali udivujícího procenta objasněnosti případů, především díky znalosti místního prostředí a odborných znalostí mužstva a speciálních útvarů. Také stavovská "zavilost", s níž příslušníci sboru stíhali zločin, byla pověstná. Dopadení určitého pachatele po letech nebylo tak mimořádné. Díky důsledné evidenci a prověřování všech souvisejících nitek se nejednou četníkům podařilo vyřešit i případy, na nichž si vylámala zuby státní policie. Příběhy Četnických humoresek jsou inspirovány autentickými případy a osudy mužů v typické výstroji a výzbroji, roztroušených od nejzápadnější Aše až po nejvýchodnější výběžek tehdejší republiky na Podkarpatskou Rus. (V nejvyšších stavech mělo četnictvo 14 000 lidí.) Seriál ve své žánrové poloze doslova objevuje dosud velmi řídce nebo jednostranně mapované prostředí a mechanismy četnictva. Právě detailní zájem odborného poradce (a autora některých námětů) mjr. Michala Dlouhého o tuto problematiku byl duchovním impulsem ke vzniku projektu.

Seriál Četnické humoresky byl natočen v reálných prostředích střední a jižní Moravy a v Brně. Sídlo brněnské četnické pátrací stanice, v níž v našem seriálu slouží deset mužů a služební pes Argo, bylo zřízeno v areálu bývalých vojenských kasáren na Staňkově ulici v Brně. Páteří jednotlivých dílů seriálu je obvykle dvojice kriminálních případů, jednoho závažného a druhého méně závažného, někdy dokonce i směšného. Pokaždé však následuje rozuzlení včetně dopadení a usvědčení pachatele.

Ústřední postavou celého seriálu je Karel Arazím, zpočátku štábní strážmistr, později praporčík a vrchní strážmistr v podání populárního Tomáše Töpfera. Jeho "pravou ruku" představuje Ivan Trojan. Vrchního šéfa pátračky hraje Petr Kostka. K těmto třem základním pilířům přistupují další členové pátračky - Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Pravidelně se budeme setkávat i s ženskými postavami - majitelkou květinářství Ludmilou Horkou (v podání Aleny Antalové) - Arazímovou známostí, s hospodyní pátračky Andělou ( Andrea Elsnerová), a s manželkou velitele stanice Šiktancovou ( Zdena Herfortová). Občas zasáhne také ze Zemského velitelství služebně vysoce postavený dr.Kostroun (Karel Janský), Arazímův bývalý legionářský spolubojovník, který nad ním drží ochrannou ruku - především při jeho "průšvizích".

V první sérii seriálu (13 dílů) se objeví 313 herců, především z moravských divadel. Ze známějších umělců uvidíme J. Bohdalovou, P. Zedníčka, M. Labudu, M. Vašuta, S. Stašovou, S. Skopala, V. Cibulkovou, J. Karlíka, J. Krampola, D. Matáska, J. Štěpničku, L. Lakomého, J. Satoranského, T. Medveckou, J. Schmitzera, J. Pechu, M. Dočolomanského, H. Maciuchovou, L. Haverla, B. Navrátila, V. Vydru a další.


Dobový kolorit dále "obstarává" 3000 komparsistů, 6500 kostýmů, 120 motorových vozidel, několik vlaků, 25 000 rekvizit a nespočetně "zvířeny" všeho druhu - koní, dobytka, drůbeže...Milovníky psů určitě potěší "herecké" výkony Arga (šedovlké plemeno) a Kikiny (nejvíc má z jezevčíka).

Autory scénářů jsou Pavlína Moskalyková, Antonín Moskalyk, Petr Zikmund, Drahoslav Makovička a Miloš Fedaš. Hlavním kameramanem byl Josef Víšek, hlavním architektem Zdeněk Flemming, zvuk Lubor Hochmann, střih Jaroslav Rásocha, výtvarnice kostýmů Sylva Zimula Hanáková, hudbu složil Ivan Kurz.

V druhé sérii (13 dílů) seriálu Četnické humoresky se diváci opět setkali s oblíbenou sestavou četnické pátračky, z níž ve třetím dílu odchází praporčík Turko (Stanislav Zindulka) do penze. V šestém dílu druhé série nazvaném Návrat přichází strážmistr Karabela, který se již objevil ve čtvrtém dílu první série Beáta. Výraznou roli sehraje Arazímova půvabná dcera Klaudie (Olga Krasko), která se jako nečekaný dárek zjevila na Štědrý den v posledním dílu první série. Milou hospodyni Andělku vystřídá starší Blaženka (Vlasta Peterková), která je nejen výborná kuchařka, ale navíc zamotá hlavu jednomu z našich četníků. Korpulentního strážného Frantu nahradí štíhlejší četník (Ondřej Mikulášek), kterému kolegové ze zvyku začnou říkat také Franto. Ženský komický element ztvární v postavě energické novinářky Kamily Klikové Tatiana Vilhelmová. V době, kdy je půvabná květinářka Ludmila v Americe, zasáhne do života starého mládence Arazíma nezanedbatelným způsobem zajímavá žena - doktorka Karlička Formánková v podání herečky Libuše Šafránkové, jejímž televizním manželem bude tentokrát Jan Hartl. Jejího otce zahraje Luděk Munzar a matku Věra Galatíková.

V jednotlivých epizodách druhé série diváci viděli mnohé z našich oblíbených herců - mimo jiné Radovana Lukavského v postavě hrdého hraběte Waldera, Naďu Konvalinkovou jako jednu z majitelek nevěstince, Václava Postráneckého coby poněkud směšného starého mládence, Radoslava Brzobohatého, Janu Janěkovou a Martina Havelku v trojúhelníku neodbytně přitahovaných milenců, Ilju Racka jako doktora Smrt ve stejnojmenné epizodě, Borise Rössnera a Valerii Zawadskou zase svede dohromady to, v čem jejich postavy vynikají - v podvodech. Zločin z minulosti zase poskytl zajímavé herecké příležitosti Miluši Šplechtové a Janu Novotnému. A některé postavy z první série se objeví znovu - třeba Hana Gregorová jako majitelka šantánu nebo Marek Vašut jako ministr.

Náročnost a pestrost natáčecích motivů je zcela srovnatelná s první sérií - dobová prostředí se podařilo najít a uzpůsobit mimo Brno - např. v Jevíčku (sanatorium), Prostějově (kavárna), Kroměříži (šantán a ulice), Olomouci (zachované urbanistické komplexy), u Mikulova (prvorepublikové opevnění), Napajedlích (dobovou stavbu pro koňské aukce), ale také v místech, které bývají spíš na podrobnějších mapách - bývalý lihovar u Řečice, mlýn s náhonem a vodním kolem u Micmanic, případně vápencový lom poblíž Ostrova u Macochy. Zvláště náročné bylo pro díl Loupežník evokovat atmosféru Zakarpatské Rusi - města Chustu a poloninových osad (natáčeno ve skanzenu Stará Ľubovňa).

Vzhledem k tomu, že v první i druhé sérii (celkem 26 dílů) jsou jednotlivé epizody bohatě dějově propracované, a přitom se nezapomíná na humorný nadhled, dá se i tentokrát - při vysílání reprízy první a druhé série seriálu - očekávat značný zájem i spokojenost diváků ČT.

Premiérové uvedení dosavadních 26 dílů dramatického seriálu ČETNICKÉ HUMORESKY (první 13dílná řada uvedena 4. 1. – 29. 3. 2001 a druhá 13dílná řada vysílána 3. 4. – 16. 6. 2003) na ČT1 ve čtvrtek večer vítalo v průměru 2,252.000, tj. 26,7 % dospělých a 156 tisíc, tzn. 11,7 % dětí ve věku 4 až 14 let. Představovalo to 52 z každé stovky dospělých a 51 z každé stovky dětí v dané večery u televizorů.

Obě řady seriálu poněkud více přitahovaly ženy (průměr sledovanosti 27,5 % při podílu na publiku 50 %) než muže (průměr sledovanosti 25,8 %, ale při podílu na publiku 55 %).

Sledovanost rostla s věkem (ze 14,2 % u 15-24letých na 39,3 % u seniorů od 65 let výše). Velikost podílu na publiku kolísala, a to v rozmezí 48 % u 45-54letých až 60 % u 25-34letých.

Odezva v obou položkách sílila s vyšším vzděláním: diváci se základním vzděláním – průměr sledovanosti 21,9 % při podílu na publiku 47 %, kdežto diváci s vysokoškolským diplomem průměr sledovanosti 29,3 % při podílu na publiku 63 %.

FILMY

Jedna ruka netleská neděle 4. 9., 20.00 hod. ČT1

Černá komedie navazující volně na úspěšné Ondříčkovy Samotáře. Na pozadí originálního, místy kriminálního příběhu se odvíjí množství humorných situací, absurdních dialogů, vrcholících překvapivým závěrem.
Hlavní postava příběhu Standa je nenapravitelný smolař. Osud ho smýká životem a on si to nechá líbit. Zrovna ho pustili z vězení a on věří, že karta jeho života se obrací. Jeho bývalý šéf Zdeněk mu totiž něco dluží a Standa si konečně může splnit to, po čem snil. Jenže potká Ondřeje, a to je oproti Standovi ještě větší nešťastník a blázen: jejich smůla se násobí a to nemůže dopadnout dobře. Zdeněk má manželku Sandru a dvě děti. Manželka je přísná, spolehlivá a ekologická. Děti jsou hodné, učí se a hrají si. Zdeněk má restauraci a svoji pravou ruku Jana. Všechno se daří. Než potká Standu a Ondřeje. A černá komedie se blíží ke svému překvapivému konci.

Hrají: M. Taclík, J. Macháček, I. Trojan, K. Trojanová-Pollertová, J. Tříska a další.
Scénář J. Macháček a D. Ondříček. Kamera R. Řeřicha. Režie D. Ondříček.

Lovec a Datel neděle 11. 9., 20.00 hod. ČT1

Krátký hraný televizní film Lovec a Datel realizovali ve vlastní produkci tvůrci filmu Je třeba zabít Sekala. Scénář Jiřího Křižana natočil režisér Vladimír Michálek za spolupráce s kameramanem Martinem Štrbou, střihačem Jiřím Brožkem, zvukařem Radimem Hladíkem jr., dramaturgem Janem Gogolou a za pomoci několika přátel v Brankách u Valašského Meziříčí, domově J. Křižana. Do hlavních rolí obsadil zlínské herce Radka Šopíka a Rostislava Marka.
Ve stáji venkovské usedlosti vyleká dceru majitele neznámý muž. Vše se ale zanedlouho vysvětlí. Po dvaceti letech v emigraci přijel na návštěvu rodného kraje Olda, v mládí velký přítel jejího otce Kamila. Při společných vzpomínkách přijde záhy řeč i na jejich společného kamaráda Jendu. Před dvaceti lety se všichni tři chystali společně emigrovat. Utéct se ale podařilo jenom Oldovi. Jenda zahynul na hranici s Rakouskem po zásahu pohraničníků. Kamil kvůli svému zranění na domluvené místo nepřišel. Olda se nyní snaží zjistit, co se tehdy vlastně stalo. A pravda je krutá: Kamil tehdy své přátele udal. Krutá a zamlčená skutečnost minulosti určuje setkání dvou mužů, jejichž životní osudy se rozešly a jejichž přátelství nevydrželo.


Loupežníci neděle 18. 9., 20.00 hod. ČT1

V zoufalé situaci se lidé odhodlají k věcem, na které by si jinak netroufli. A dobře by udělali.
Františkovi už delší dobu chodí jenom složenky. Na konto nic. Propustili ho z práce a on, v dobré víře, že brzy najde jinou, to doma neřekl. Nechtěl zbytečně plašit svou milovanou ženu. Jenže nová práce nepřicházela. Přicházely jen ty složenky..
Člověk v takové situaci může někdy zpanikařit a začít dělat věci, do kterých by se jinak nikdy nepustil. Věci, ke kterým evidentně nemá sebemenší předpoklady a které mohou vyjít snad jen zázrakem. Navíc věci v rozporu se zákonem..

Hrají: V. Preiss, V. Postránecký, M. Richterová a další.
Kamera V. Holomek. Námět, scénář a režie Z. Zelenka.


Černá karta neděle 25.9., 20.00 hod. ČT1

Kdo vraždí v domově důchodců? Přepis detektivního románu od známé autorské dvojice P. Boielau - T. Narcejac.

Hrají: J. Abrhám, E. Balzerová, R. Brzobohatý, J. Smutná, S. Zindulka a další.
Scénář J. Dudková. Kamera V. Holomek. Režie Z. Zelenka.

Druhořadý spisovatel Marton tráví své ještě nepříliš pokročilé stáří v luxusním domově důchodců. Kromě vnuka, který žije kdesi v Austrálii, nemá na světě nikoho. Žena ho dávno opustila, ale zapomenout na ni nemůže. Zdá se mu, že prázdný a stereotypní život mezi stejně opuštěnými lidmi neunese. Svému deníku svěřuje, že spáchá v nejbližších dnech sebevraždu. Jenže přijíždějí noví hosté - krásná paní Rouvrová s invalidním manželem. Mezi Martonem a paní Rouvrovou rychle přeskočí jiskra, sebevražda je zapomenuta. Ale v domově začínají záhadná úmrtí, posléze se nedá pochybovat, jsou to vraždy. Marton musí nakonec podezírat svou pozdní lásku, paní Rouvrovou ... a sám se ocitne na vrahově seznamu.
Klasický televizní příběh: komorní děj, nepříliš postav, jednota místa. Milieu rodinného domova a jeho figurek, romantická láska s tajemnou dámou, očekávání další vraždy mezi známými postavami, sám hrdina je v nebezpečí. Vrah je dopaden, ale lehce vztyčený prst nad nedostatkem důvěry v lásce dodává příběhu a hrdinovi o něco hlubší rozměr.

Jana Dudková patří k dobrým a spolehlivým autorům ČT. Má za sebou scénáře mnoha vynikajících inscenací a podle jejího scénáře vznikly i distribuční filmy: v režii Z. Dostála Golet v údolí a v režii K. Kachyni Hanele, který byl po deseti letech úplné absence českých filmů přijat k promítání na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu /sekce Panorama/.
Příklady inscenací: Povídky malostranské /šest povídek/, McBain: Panenka, W. Irish: Síť na bludičku.


Eden – Zlatá karta neděle 2. 10., 20.00 hod. ČT1

Napínavý detektivní příběh nejen z prostředí pražské taxi služby.
Hrají: J. Potměšil, O. Vetchý, L. Vaculík, J. Švandová, J. Marková, R. Visnerová, A. Šišková, F. Němec, K. Zima, P. Nárožný a další.
Scénář M. Vaic. Kamera T. Juríček. Režie: P. Nikolaev.
Hrdinou příběhu je detektiv Honza Boudný, který je při policejním zásahu postřelen a v důsledku svého zranění doživotně upoután na vozíček. Kamarád a policejní kolega ho ale v Kladrubech v nečinnosti nenechá. Potřebuje jeho spolupráci při sledování podezřelého majitele taxikářské firmy, který se shodou okolností dostal do ústavu s podobným postižením…
Součástí detektivního příběhu z prostředí pražské taxislužby jsou také osobní, milostné a partnerské vztahů našich hlavních hrdinů.

Podvraťáci neděle 23.10., 20.00 hod. ČT1

Lidskost, mladistvá naivita a komické ambice stejně jako naopak letité tzv. zkušenosti, banální opakované marné snahy o změnu, mužské trable se ženami - to jsou momenty příznačné pro hrdiny Podvraťáků. Příběh obyčejných lidí se opírá o autorovo bohatství nasbírané životní matérie a přesně odpozorovaných komických rysů postaviček a jazyka, které šperkují příběh, vyprávěný s jemným humorem až lehce bizarní ironií Natočeno podle povídky Pavla Škopa, původně publikováno pod pracovním názvem Náhradní řešení. Tři životní outsideři naplňují svou „hlučnou“ samotu kamarádstvím a spikleneckou solidaritou a svou potřebu citu vkládají do péče o zatoulané psí miláčky. Krátkodobý odklon dopravy kolem jejich působiště poskytuje příležitost ke snadnému nabytí zboží z nabouraných kamionů. Nejde jim tolik o vlastní obohacení, jako o přilepšení jídelníčku psích nalezenců. Ocitáme se s nimi v malé obci, kde čas má svůj vlastní rytmus. Všechno se odehrává na pozadí stereotypu, skromných pracovních příležitostí, sezónních výhod i určité porce nudy a rezignace.

Podvraťáci přivádějí na obrazovku „obyčejné“ venkovany, jejichž všední život, zdánlivě jednotvárný a nezajímavý, má ve svých spodních tónech hloubku neobyčejné citlivosti:
Josef Stavinoha (Radoslav Brzobohatý) je muž zralého věku i zralého náhledu na život. Pracuje jako vážný na obecní váze obývá malý domek s pumpou a suchým záchodkem. Z některých narážek pochopíme, že měl kdysi svůj neopakovatelný šarm hvězdy ochotnických operetek a že má nač vzpomínat i ve vztahu k sousedce Hanouskové (Anna Conová). Stará se o opuštěné psy, vždy jich má kolem osmi.
Emilián Jíška (Lubo Kostelný), kontrolor práce neschopných, žije u Stavinohy v podnájmu. Na mopedu objíždí nemocné v okolí, trénuje při tom své pěvecké (ne)umění na písních W. Matušky a J. Mayera. Má někde jinde děvče, se kterým si telefonuje a připravuje jejich setkání ve Stavinohově bytě.

V hlavních rolích: Radoslav Brzobohatý, Lubomír Kostelný, Otmar Brancuzský, Anna Cónová aj.
Režie: Ivo Macharáček, dramaturg: Aleš Jurda

O autorovi a scénáři:
Pavel Škop (nar. 1943 v Trutnově) prošel celou řadou zaměstnání. Pracoval jako přidavač, dělník v textilce, lyžařský instruktor, závozník, topič, asistent kamery, stěhovák aj. Ať už jako sezónní číšník, horský nosič, lesní dělník nebo jako profesionální řidič nákladních aut - vždy se dostal hodně blízko k lidem různých profesí, typů i charakterů. Své životní univerzity pak zúročil v literární tvorbě. Když v r. 1990 vyšla jeho kniha Druhotné minulosti, nacházeli ve stylu P. Škopa recenzenti podobu s Hrabalem a Haškem, vyzvedávali autorův pozorovací talent a cit pro absurdní situace odehrávající se ve všední realitě.


Každý den karneval neděle 27. 11., 20.00 hod. ČT1

Podle románu Jana Padycha Bouře ve sklenici piva scénář napsali Martin Fahrner, Michal Przebinda a Aleš Jurda. Režie je v rukou Romana Motyčky.

Příběh pojišťováka, který jde z průšvihu do průšvihu, se odehrává v Ostravě dnešních dní. Pavel Jilemnický (v podání Pavla Zedníčka) žije v druhém manželství s mladou ženou a malým synem. Své panelákové soukromí zpestřuje drobnými úlety a vztahy, hospodskými sedánky a mejdany s přáteli všeho druhu. Jako zaměstnanec jedné malé pojišťovny si nejprve zkomplikuje život machinacemi s pojistnými smlouvami a provizemi, do kterých jej částečně dostane jeho šéf a spolupracovnice, částečně ovšem i jeho důvěra v lidi, na jaké vsadil. Je vyšetřován policií, později také propuštěn z práce. Mezitím narůstají jeho dřívější dluhy a vrší se další. Takto rozehraný děj se postupně zahušťuje a leckomu připomíná dnešní realitu, tak jak ji někteří zkoušejí obcházet různými uličkami, které se ovšem mohou ukázat jako slepé.

Hrají: Pavel Zedníček, Jana Marková, František Šmehlík, Zuzana Kajnarová, Michal Dlouhý, Jitka Asterová, Miroslav Rataj, Jan Plouhar, Barbora Obozněnková, Kostas Zerdaloglu, Pavel Cisovský st., Norbert Lichý, Lucie Žáčková, Vladimír Čapka a další.

O autorovi literární předlohy:
Jan Padych (nar. 8. 3. 1954) žije a pracuje v Ostravě, člen Obce spisovatelů.
Začínal krátkými historickými i současnými prózami. V roce 1988 vyhrál celostátní soutěž Generace v oboru beletrie. V Čs. rozhlase i v tisku publikoval povídky, fejetony a rozsáhlejší články z dějin náboženství a mystiky, také o pravěké archeologii.
Knižně vyšlo:
Sibyla a démonismus (1991) - o sibylské tradici
Fotbalový generál (1995 ) - hra pro příznivce kopané
Krysa v hlavě (1996) - příběhy mladých lidí, party, šikana, feťáctví, metalový satanismus
Z pravěkých ság - Nesmrtelný (2000) - první svazek chystané edice pravěkých příběhů
Bouře ve sklenici piva (2001) - je mj. autorovou reflexí na problémy malých podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných. Před revolucí autor pracoval dlouhá léta v řídicích a kontrolních funkcích obchodních organizací. Po revoluci pak většinou v pojišťovnictví, ale i jako obchodní zástupce v různých komoditách. Látka "pojišťováckého románu" mu tedy docela určitě není cizí.



FILMOVÝ KLUB 2005

Pocta Woody Allenovi
pondělí 29.08, 21.30 hod. ČT2

29/08 Sladký ničema
Komediálně laděný pohled na život jazzového kytaristy Emmeta Raye. Americký film (1999).
Hrají: S. Penn, S. Mortonová, U. Thurmanová, A. LaPaglia, W. Allen a další.
Scénář a režie Woody Allen.
V anglickém znění s titulky.
Snímek, který potěší příznivce osobitého humoru, rukopisu a vidění světa tvůrce Woodyho Allena, zachycuje část života fiktivního hrdiny Emmeta Raye. Není pochyb, že jde o pořádně nezodpovědného a marnotratného alkoholika, ale současně skvělého jazzového kytaristu, jenž údajně zazářil ve swingové éře třicátých let. Žije z peněz, které mu vydělává několik prostitutek. Jako mnoho skutečných jazzových legend, také Emmet Ray zůstává složitým hrdinou. Má úžasný hudební talent, na druhé straně spáchá mnoho hříchů, je kleptoman a nejlepší epizody života prožívá po boku němé dívky Hattie. Podobně jako ve svých snímcích Zelig a Danny Rose z Broadwaye, také tentokrát Woody Allen složil charakter Raye z vlastností opravdových postav, který pak zasazuje do autentických reálií. Ve filmu si zahrál sám sebe - jakéhosi komentátora. Ztvárnění Emmeta Raye svěřil Seanu Pennovi (známému z filmů Nejsme žádní andělé, Mrtvý muž přichází), jenž se pro věrohodné ztvárnění role musel naučit kytarové prstoklady téměř třiceti skladeb. Ty za něj ovšem nahrál kytarista Howard Alden. Úlohu němé Hattie vytvořila herečka Samantha Mortonová (Pod kůží, Minority Report), afektovanou spisovatelku Blanche hraje Uma Thurmanová (Tam, kde je srdce, Gattaca).


05/09 Banáni
Bláznivá satira na společenské diktatury, vzbouřenecká hnutí a politiku. Americký film 1971). Hrají: W. Allen, L. Lasserová, C. Montalbán, J. Morales, N. Abascalová a další.
Režie Woody Allen.
V anglickém znění s titulky.
Už samotný název filmu naznačuje, že nepůjde o vážný příběh, nýbrž o komedii. Poměrně lehce můžeme objevit jakousi příbuznost se slovy potrhlý, blázen, pošuk, cvok… Hrdinou je Fielding Mellish, který se pokouší bez velkých nároků nějak nenápadně protlouct životem. Kromě toho, že delší dobu hledá pevnější milostný vztah a práci, nemá žádné ambice. Systematicky se vyhýbá politice a vlivu televize i rozhlasu. Ještě jedno je na něm pozoruhodné - je věčný nešika a smolař. Ironií osudu způsobí zlom v jeho životě mladá aktivistka Nancy. Od okamžiku, kdy se Fielding do dívky zamiluje, mění se nejenom jeho vztah k okolí, ale i touha navždy zůstat jen nenápadným kolečkem ve společenském dění… Woody Allen vytvořil bláznivou parodii, v níž se místem děje stala smyšlená banánová republika San Marcos, vysmívá se nejrůznějším vzbouřeneckým hnutím a také politice s jejími viditelnými i utajovanými metodami, mechanismy, rituály. Režisér si také s velkou chutí zahrál Fieldinga Mellishe. Nejeden satirický šleh se dotýká praktik nejmocnějšího společenského média - televize (komentování nejrůznějších zpráv a ovlivňování mínění veřejnosti). Film nezapře, že režisér velmi dobře zná světovou kinematografii a po svém si zažertoval s nejedním filmovým klasikem. A tak můžeme vidět svérázné citace z Bergmanovy Sedmé pečeti (snová scéna Fidinga odnášeného na kříži), proslulého Ejzenštejnova Křižníku Potěmkin (dětský kočárek řítící se po schodech dolů) či křížové výslechy, jak je známe z filmu Kdo seje vítr. V neposlední řadě vzdal hold i mistrům světové grotesky Charliemu Chaplinovi (etudou na známou Moderní dobu) a bratřím Marxům (připomenutím slavných titulů Psí suchary, Kachní polévka), jejichž gagy se inspiroval při zachycení jednoho lidského údělu a lidské společnosti.

12/09 Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat
Komediálně pojaté příběhy na téma erotiky a sexu. Americký film (1972).
Hrají: W. Allen, J. Carradine, L. Lasserová, A. Quayle a další.
Scénář a režie Woody Allen.
V anglickém a italském znění s titulky.
Dlouhý a záměrně poněkud provokativní titul patří povídkovému filmu, jenž Woody Allen natočil v roce 1972. Předmětem jeho parodie se stala osvětová příručka amerického sexuologa dr. Davida Reubena, která se v dobovém stylu konce 60. let zabývala tabuizovanými oblastmi intimního života metodou přímých otázek a odpovědí. Allen si z kolekce na první pohled všeobjasňujících kapitolek vybral pouze ty, které mu dávaly možnost k ironii, satiře a parodii. Ukrývané lidské touhy, sny, představy a úchylky jsou tu podávány v nejrůznějších podobách - jednou v hávu shakespearovské tragikomedie, jindy v parodované formě intelektuálních filmů italského režiséra Michelangela Antonioniho, anebo frankensteinovsky laděných příběhů až k nejlepší závěrečné povídce (která je pojata jako svérázné připomenutí filmu Stanleye Kubricka 2001: Vesmírná odysea). Jakoby to tvůrci "nestačilo", proto zde nalezneme četné literární citace, absurdní humor a surrealistickou nadsázku. Není to film zaměřený pornograficky a stejně tak může zklamat diváky očekávající jednoduché odpovědi na složité otázky.


19/09 Spáč
Americká sci-fi komedie o hudebníkovi, který se po hibernaci probudí v budoucnosti (1973).
Hrají: W. Allen, D. Keatonová, J. Beck, M. Gregoryová a další.
Režie Woody Allen.
V anglickém znění s českými titulky.
Pětatřicetiletý spolumajitel restaurace U veselé Mrkvičky, v Greenwich Village, jímž je klarinetista amatér Miles Monroe, se musí podrobit poměrně banální operaci žaludku. Z narkózy se ale probouzí o necelých dvě stě let později - taková je výchozí situace sci-fi komedie Woodyho Allena z roku 1973. Hlavní postavou je opět nešikovný, nehrdinský hrdina, dostávající se vlastní nemotorností do neobvyklých situací. Režisér Woody Allen s patřičnou dávkou nadsázky karikuje společenské systémy s neomezeně vládnoucími diktátory, stejně jako zaručeně "dokonalé" politické systémy a ideologie. Příběh nezapře inspiraci futurismem, také tentokrát v ději nalezneme citace z grotesek Macka Sennetta, Bustera Keatona, Harolda Lloyda, Charlieho Chaplina, bratří Marxů, parafráze slavných filmových dialogů. Neméně důležitou součástí děje se stala hudba Woodyho Allena, jenž se tu představuje i jako její interpret na klarinet, v doprovodu vlastní dlouholeté skupiny The New Orleans Funeral Ragtime Orchestra a neworleánské kapely The Preservation Hall Band. Není nezajímavé, že kostýmy k tomuto snímku připravil Joel Schumacher, který později více zaujal jako režisér například snímku Hráči se smrtí, Nebezpečný klient a Čas zabíjet.


26/09 Láska a smrt
Parodie na literaturu, politiku a filozofii 19. století, jejíž děj se odehrává v Rusku. Americký film (1975).
Hrají: W. Allen, D. Keatonová, H. Gould, O. Georges-Picotová a další.
Scénář a režie Woody Allen.
V anglickém znění s titulky.
Scenárista, režisér a herec Woody Allen tentokrát situoval děj svého komediálně laděného příběhu do carského Ruska 19. století, do doby napoleonských válek. Hlavní postavou filmu je obyčejný, tak trochu neduživý bojarský synek Boris (v Allenové podání) s celoživotní láskou ke krásné sestřence Soně (Diane Keatonová). Jeho obrovskou smůlou je, že se náhodou narodil právě do společnosti vyžadující velké sliby, velké válečné činy a nepřiměřeně rozmáchlá romantická gesta. Ironií osudu právě Boris má zaplatit vlastním životem za zločin, který nikdy nespáchal. A právě tento okamžik slouží k tomu, aby retrospektivně vyprávěl tragikomickou historii svého života. Film Láska a smrt je neobyčejně vtipnou filozofickou "lahůdkou" na existenciálně pojaté téma - sex a konec života, stejně jako parodií na historické romány typu Vojna a mír. Také tady nalezneme Allenovy originální gagy, nejednou inspirované proslavenými tituly světové kinematografie: Kachní polévka, Světla velkoměsta, Sedmá pečeť (postava Smrti, která si odvádí nebožtíky) a Křižník Potěmkin. Děj provází hudba Sergeje Prokofjeva, za kamerou tentokrát stál klasik frankofonního filmu Ghislain Cloquet.

Do konce roku se diváci mohou těšit na další vynikající snímky režiséra W. Allena:
03/10 Annie Hallová
10/10 Interiéry
17/10 Manhattan
24/10 Vzpomínky na hvězdný prach
31/10 Erotická komedie noci svatojánské
07/11 Zelig
14/11 Purpurová růže z Káhiry
21/11 Hana a její sestry
28/11 Zlaté časy rádia
05/12 Zločiny a poklesky
12/12 Alice
19/12 Darebáčci
26/12 Prokletí žlutozeleného škorpiona
02/01 Konec podle Hollywoodu


FILMOVÉ NÁVRATY

Brigitte Bardotová

Slávu Brigitte Bardotové si připomeneme celkem čtyřmi filmy z počátku její kariéry.
11.9.,A Bůh... stvořil ženu
18/9 Má mě rád, nemá mě rád
2/10 Pařížanka
9/10 Klenotníci měsíčního svitu

A Bůh... stvořil ženu neděle11.9., 17.00 hod. ČT2
Brigitte Bardotová jako femme fatale na počátku své hvězdné kariéry.
Francouzský film (1956).
Dále hrají: C. Jürgens, J.-L. Trintignat, Ch. Marquand, G. Poujouly a další.
Režie Roger Vadim.
Osmnáctiletá Juliette je nejkrásnější ženou v Saint-Tropez. Zná ji každý, muži ji obdivují, ženy pomlouvají a Juliette žije tak, jak cítí, bez přetvářky a bez předsudků. Svou nevázaností provokuje každého ve svém okolí, což nelibě nesou její pěstouni, kteří si ji vzali z dětského domova. Přitáhla pozornost i bohatého podnikatele Erica Carradina, který plánuje v kraji velké investice. Juliette překročí únosnou míru a její rodina ji chce dát zpátky do útulku pro sirotky, kde bude muset zůstat, než dosáhne plnoletosti...

Filmem A Bůh... stvořil ženu zajistil režisér a spoluscenárista Roger Vadim své tehdejší partnerce a později manželce Brigitte Bardotové velkolepý úspěch a popularitu. Saint-Tropez, kde se film natáčel, zůstane navždy spojen s tímto filmem. A byla to právě sláva B.B., která se usídlila blízko tohoto malebného jihofrancouzského přístavu a "objevila" ho celému světu.


18/9 Má mě rád, nemá mě rád
Brigitte Bardotová jako temperamentní dívka toužící po literárních úspěších, Paříži i manželství.
Francouzská komedie (1956)
Dále hrají: D. Gélin, R. Hirsch, D. Cowl a další.
Režie Marc Allégret.
Vichy jsou malé lázně, kde zná každý každého a proto kniha "Má mě rád, nemá mě rád", jejíž autor se podepsal pouze iniciálami A. D. zřejmě proto, že v ní popisuje všechny známé obyvatele města a jejich ctnosti i nectnosti, vyvolá nebývalý skandál. Čte ji každý a každý se baví, dokud si ovšem nepřečte sám o sobě. Generál Dumont, muž, který tvrdou rukou vede nejen vojáky, ale i svou rodinu, záhy zjistí, že pod iniciálami A. D. se skrývá jeho dcera Agnes Dumontová. Musí okamžitě z města ven a nejlépe do přísného katolického penzionátu. Agnes však na nádraží nastoupí do vlaku, který ji odváží do zcela jiného města a života - směr Paříž, bez jízdenky a bez peněz. V hlavním městě má přece bratra, který utekl a stal se uznávaným malířem, jak alespoň píše své rodině. Ale představy mladé krásné dívky se tolik liší od životní reality. Ambiciózní mladé studentce, ze které se přes noc stane sebevědomá pařížská žena, vtiskla svůj temperament Brigitte Bardotová.


FILMY PRO PAMĚTNÍKY

Škola základ života neděle 4/9 ve 15.00 hod. ČT1

Ladislav Pešek jako sympatický rošťák Čuřil ve slavné komedii podle románu Jaroslava Žáka (1938).
Dále hrají: F. Filipovský, A. Novotný, Z. Janů, T. Pištěk, F. Smolík, F. Kreuzmannn, J. Marvan, L. Boháč, V. Trégl a další.
Scénář: V. Wasserman. Kamera: J. Stallich. Režie: Martin Frič.
Je celkem zbytečné tázat se, proč jsou filmy ze studentského prostředí tak oblíbené u diváků všech věkových kategorii. Každý z nás prošel (či právě prochází) nějakou školou a ve studentských filmech hledá odraz svých vlastních vzpomínek nebo čerstvých zážitků. Studující mládež pronikla do českého filmu mnohokrát. Ve 30. letech minulého století to byly především sentimentální historky o prvních láskách a popletených profesorech. Režisér Martin Frič natočil v druhé polovině třicátých let dvě výborné veselohry Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, které byly inspirovány romány Jaroslava Žáka, dokonalého znalce středoškolského prostředí. Oba snímky dodnes patří k divácky nejúspěšnějším. Škola základ života má prostý děj, dokonale však vystihuje jednotlivé typy studentů i profesorů. Ladislav Pešek se představil v nezapomenutelné roli studenta, který neopomine jedinou příležitost k rošťárně, František Filipovský naopak hraje podlézavého šplhouna a udavače, Antonín Novotný zase obletovaného školního krasavce. Jejich důstojné pany profesory si s chutí zahráli František Kreuzmann, František Smolík, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan a Václav Trégl.


11/9 Pátek, čas motýlů
Jiří Bartoška v hlavní roli vyšetřovatele v dalším pokračování detektivního cyklu Stopy zločinu. (1989).
Dále hrají: I. Siegelová, M. Havelka, V. Brabec, L. Županič, L. Potměšil.
Scénář: J. Petr, K. Štorkán. Kamera J. Nosek. Režie S. Strnad.
Úřednice Helena /Isabela Sieglová/ je při cestě stopem znásilněna. Když při výslechu na polici zjistí, že je již několikátou obětí, využije situace ve svůj prospěch. Je chytrá, atraktivní a tak se jí vydírání řidičů daří. Když je pak nalezena mrtvá ukáže se, že ani v osobním životě nehrála poctivě.


18/9 Vlčí jáma
Paní domu vládne slabošskému manželovi i mladičké schovance až příliš pevnou rukou. Mistrovské psychologické drama s Jiřinou Šejbalovou v hlavní roli (1957).
Dále hrají: M. Doležal, J. Brejchová, J. Průcha, L. Skrbková, A. Soukupová a další.
Kamera: V. Hanuš. Scénář: J. Weiss, J. Glazarová. Režie: Jiří Weiss.
Volná adaptace stejnojmenného románu Jarmily Glazarové, realizovaná režisérem Jiřím Weissem, zachycuje nerovné manželství dvou povahově protichůdných lidí, starší, citově prázdné ženy a jejího mladšího manžela, milovníka přírody, umění a krásy. Jako třetí, rozhodující činitel, vniká mezi tyto dva lidi mladičká schovanka Jana, která hluboce přilne k otčímovi. Také on k ní chová jiné city než jen otcovské. Prokletí maloměstského domu však nedovedou překonat.
Režisér Jiří Weiss dokázal nejen sugestivně vylíčit dusné a nelaskavé prostředí, ale především velmi pečlivě vybral herecké představitele tohoto zvláštního trojúhelníku. Křehká krása Jany Brejchové, strhující herecká kreace Jiřiny Šejbalové (17. září si připomínáme 100 let od jejího narození) a rovněž skvělý výkon Miroslava Doležala zaujaly diváky i kritiky hned při premiéře v prosinci 1957. Film získal na MFF v Benátkách 1958 cenu FIPRESCI.


Dvanáct křesel /středa 28/9 v 16.35 ČT1/
Vlasta Burian hledá ukryté dědictví. Česko-polský film podle humoristického románu I. Ilfa a J. Petrova. /1933/
Dále hrají: A. Dymsza, Z. Pogorzelská, W. Jarszevská aj.
Kamera: A. Wawrzyniak. Režie: M .Frič a M. Waszynski.

Jeden z méně známých filmů Vlasty Buriana vznikl v česko-polské koprodukci a na jeho režii se společně podíleli Martin Frič a Michał Waszyński. Ve filmu, natočeném podle povídky ruských humoristů Ilji Ilfa a Jevgenije Petrova, se Burian vydá na bláznivou eskapádu do varšavských ulic. Jako žižkovský holič Ferdinand Šuplátko se totiž dozví, že má v hlavním polském městě převzít dědictví po zemřelé tetě. K nemilému překvapení však zjistí, že majetek po tetě obnáší všeho všudy dvanáct čalouněných křesel. Šuplátko je prodá do starožitnictví, ale krátce na to zjistí, že do jednoho z křesel teta zašila sto tisíc dolarů. Starožitník však mezitím křesla prodal. Dobrodružná honička za získáním ztracených kusů nábytku může začít...
Přestože Dvanáct křesel patří k téměř zapomenutým filmům Vlasty Buriana, je to film, ve kterém král českých komiků zazářil stejně jako ve svých nejúspěšnějších komediích. Jeho "nezvladatelnou" komiku navíc režiséři zdatně skloubili s odlišným projevem druhého hlavního představitele, kterým byl v roli starožitníka polský herec a kabaretiér Adolf Dymsza.

Zdroj: Česká televize Skladba a koordinace programu