Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 27.4.2017, svátek má Jaroslav 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 497
Registrovaní čtenáři: 1752
Publikovaných článků: 12080
Komentářů: 10708


Měření



Hotel plný zvratů

09.10.2005   Radka Zadinová   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

I tak by se dal nazvat román Johna Irvinga „Hotel New Hampshire“, který vyšel zhruba před rokem v novém vydání Knižního klubu.

Nikdy předtím jsem Irvinga nečetla a to, že jsem si nakonec koupila hned dvě jeho knihy (tou druhou bylo „Manželství do 158 liber“) nedokážu ničím vysvětlit. Snad jen, že mě zaujaly zvláštní vztahy jedné prapodivné, dalo by se říci až nenormální rodinky. Ale to co by se zdálo, že se nikdy nemohlo stát, podává autor tak věrohodně, že tomu prostě věříte. Příběh rodiny, která vlastní živého medvěda a která touží po tom vlastnit hotel, je spíš nikdy nekončící změť zvratů, jež vás leckdy rozesmějí, leckdy rozpláčí, ale zároveň ve vás zanechají tak silný pocit něčeho neopakovatelného, nádherného a hluboce lidského, že na to jistě nezapomenete.

A tak se stane, že ve chvíli, kdy umírá starý dědeček při zvláště absurdní situaci, máte sice slzy v očích, ale zároveň se dusíte smíchy, stejně jako v případě, kdy slepý otec ve Vídeňské opeře na otázku, proč musí sedět v první řadě, když je slepý, docela vážně odpovídá: „Abych lépe viděl.“

S hlavními hrdiny prožíváme jejich boj o prosté lidské štěstí a lásku, jichž se jim na první pohled příliš nedostává, ale když se podíváte podruhé, víte, že byste jim leccos mohli závidět. Už to, jak se poprali s životem a s ranami, které jim během let uštědřil, jak se nenechali shodit na kolena, naopak třeba s ohnutými zády, ale šli dál – za svými sny, za docela obyčejným štěstím a za láskou – i tou zapovězenou. A jak se jim to sice částečně, ale přece jen nakonec podařilo.

Když jsem příběh četla, mrazilo mě, smála jsem se i brečela. Tak jak to chodí občas v životě každého z nás. Člověk nemůže být pořád šťastný, to by se to štěstí nakonec unavilo, okoukalo a odumřelo. Ale když už šťastný je, měl by si toho vážit. Každého dne, každého okamžiku, každého úsměvu, který pro nás to těžce vydobyté štěstí vykouzlí.



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Renata Šindelářová - 9.10.2005 - 18:32

Překvapilo mne, jak Irving popisuje některé situace. Působí až nereálně, jako by byly pouhou parodií, přitom však podvědomě cítíte, že autor chtěl naopak na jisté míře absurdity ukázat, že se snad příliš často necháváme svazovat předsudky. Z celé knihy jsem měla pocit, jako by Irving říkal: mějme se rádi takoví, jací jsme.
O druhém zásadním dojmu se zmínila už Radka. Ať se stane cokoliv, neměli bychom se nechat zlomit, neměli bychom přestat bojovat. Každý z nás to nedokáže. Ale neměli bychom si stěžovat na osud, protože ten staví takové či oné překážky nám všem, stěžovat si můžeme jen sami na sebe, na svou nevíru, zatrpklost, pesimismus nebo i přecitlivělost. Těžko se s takovými pocity bojuje, ale od toho máme právě přátele, rodinu.
A můj závěr? Irving nám na příkladu atypické a přitom tak průměrné rodiny (protože každý jsme vlastně originál a prožíváme svůj originální život) ukazuje, že se vždy a pro každého najde kousek štěstí - stačí jen chtít, stačí se jen rozhlédnout.
Přesto však nemůžeme od "Hotelu New Hamsphire" očekávat žádné lyrické básnění, spíš jen humor promísený nemalou dávkou tvrdé reality, se kterou se hrdinové hůře či snadněji vyrovnávají.

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0925 s