Podstata nelidskostiTvůrčí psaní 37 - SlangKŘÍŽE HORSKÝCH OSADÓ, rána mého dětství TAJEMSTVÍZázračně splněné přání
PIANISTA - TV TIP - Hudebník, který přežil holocaustVRÁNA – TV tip – Městem se šíří zloFOTOPOSTŘEHY: Co dělá psa psemVolvo, traktor a kočárekPražské ptactvo 1800-2020: Vzlet hrdiny ve jménu ptáků a svobodySmršť: Mrazivý mysteriózní thriller, který otřese vašimi smyslyFestival světla BLIK BLIK oslaví prameny a českou hudbuHelena Třeštíková oceněna Řádem umění a literaturyMekyho hity v symfonickém hávu okouzlí O2 Švandovo divadlo uvede hru Štyrský/Toyen/HeislerRidina Ahmedová své sólové představení Sádlo i projekt MojKouzlo Svěrákova vyprávění ožívá v audioknize
Nabídka mediálního partnerství
www.ngprague.cz
www.muzeummontanelli.com
www.fenixradio.net
www.egmont.cz
www.divadlotramtarie.cz
www.divadloviola.cz
www.paseka.cz
www.dokoran.cz
www.metafora.cz
www.atlantis-brno.cz
www.fragment.cz
www.argo.cz
www.audioteka.cz
www.druhemesto.cz
www.pozitivni-noviny.cz
www.ivysehrad.cz
www.libri.cz
www.bezruci.cz
www.divadlodisk.cz
www.divadloaha.cz
www.zizkovskedivadlo-jc.cz
www.patart.cz
divadlo.zlin.cz
www.albatros.cz
www.academia.cz
www.comicscentrum.cz
www.nakladatelstvicas.cz
www.zooplzen.cz
www.vosp.cz
www.balet-praha.cz
www.jota.cz
www.advaita.cz
"Jenom bude-li mít blízko k druhým lidem, přiblíží se člověk sám sobě." Becher
Jistě většina z vás zná houbařskou vášeň. Dokonce ji znají i ti, kteří houby nejedí. Nespočet krabic a sklenic s houbami sušenými či naloženými v octě mi prohýbají police ve špajzu, přesto denně nosím z lesa houby další. Poslední dny ale opravdu proti své vůli.
Když jdu teď se psem ven, schválně si neberu tašku ani sáček. "Nebudu tě brát," říkám, když narazím na houbu. "Jde za mnou soused, ať má taky radost." Vzápětí však houbu utrhnu. "Nic! Hází mi vajgly na zahradu!“
Nebo: "Nechám tě pro támhle toho chudáka bezdomovce." Vzápětí houbu zase utrhnu. "Kdyby dělal a nechlastal, nebyl by žádnej chudák." Další houbu se už definitivně rozhodnu nebrat. Je ožraná od slimáků, ale pro veverku až moc dobrá. Moje snaha však zase bere za své. Vzpomenu si totiž, že loni mi právě nějaká pizizubka orvala všechny ořechy ze zahrady. "Nic, šmejde! Máš taky smůlu." A tak to jde až na konec lesa. Mám plnou kapuci, ponožky, dokonce jsem jednou nesla houby i ve spodním prádle.
Dneska je to ale jinak. Jdu s prázdnýma rukama, vše na těle jak má být, i kapuci mám prázdnou.
"Copak, nerostou?", křikne na mně soused.
"Ale rostou, ale už jich mám dost."
"Co kecáš," ozve se moje druhé já. "Proč neřekneš, že sis houby nahamižnila v lese pod roští a do večera budeš se sebou bojovat, jestli je dáš sousedovým dětem, nebo si je zase nataháš domů."
"Nenatahám," říkám přesvědčivě. "Opravdu!" Na druhou stranu ale, když je nasuším a dám sestře, která se do lesa nedostane...
Zdroj fotografie: www.yoko.cz/rekl_010.htm
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.