Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je pátek 24.11.2017, svátek má Emílie 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 499
Registrovaní čtenáři: 1760
Publikovaných článků: 12309
Komentářů: 10740


Měření



S Menšími anděly

28.11.2005   David Šeterle   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Konečně kniha, která mě do sebe vtáhla a masírovala mé znavené tělo (a ducha) každým svým písmenkem. Konečně něco nekonečného. Antoine Volodine, prý jeden „z nejoriginálnějších současných francouzských spisovatelů“, seděl vedle mne jako starší bratr, vyprávěl mi své kouzelné příběhy a já schoulen pod peřinou jsem se chvíli strachy schovával, chvíli radostí skákal po posteli.

Vcelku se kniha skládá ze 49 narátů. Narát, aneb příběh, jejž nám Volodine vypráví střídavě jako babička plná pohádek a jako kazatel se špatnou zprávou, otevírající nám oči do tvrdé skutečnosti. Příběhy na sebe navazují, ačkoliv stojí každý svébytně a každý je svým příběhem a nepotřebuje ty další. Propojuje je podivná doba, v níž se odehrávají, osudy lidí, co rvou naše srdce, i když vlastně nevíme proč; a propojuje je také anděl, jenž v každém příběhu zazáří, někdy víc a někdy to jeho světlo musíme pozorně hledat.

Rád bych objasnil slovo-symbol anděl. Slovo anděl máme totiž za zkomoleninu půvabného řeckého slova ángelos, což v překladu znamená posel. Anděl je posel. Může být zářivou bytostí, ochraňující každý náš krok a pomáhající nám v našich životech, ale také může stát vedle nás: přímo v našem životě, sedí vedle mě, povídám si s ním, často si jej úplně neuvědomuji, ale je to on: anděl, anebo snad menší anděl? Každopádně kniha Menší andělé má v sobě plno (menších) andělů.

Píšu v množném čísle, nejspíš mě k tomu dovedla ponurá tématika této knihy: nacházíme se na konci lidské civilizace, světové revoluce skončily, politické systémy, celé zkostnatělé se navzájem prostřídaly, avšak... z jejich boje nevzešlo nic nového, nic života schopného, a tak posledních pár lidí, dožívá své příběhy. Naděje, sny a plány se střídají s utrpením, bezcílností a konečností: ve své nejčistší podobě.

Úsměvné odlehčení těchto příběhu přináší cosi andělského: lidské království-utrpení upadá, ale vše vypadá dobře - i ten konec dopadne „dobře“. A pro mě, pro čtenáře, to znamená příliv pochopení světa, ve kterém žiji, příliv síly do dalšího dnů, ne do boje, ale do života.

A ještě zpět ke knize a zpět k mému úvodu: ta nekonečnost, která mě tak nadchla, spočívá ve fantasii. Zvykli jsme si na logiku, rozum, pochopitelnost a na jakousi „normálnost“, zvykli jsme si na přívětivost, cit, srdce, takže naše rozumářství nepůsobilo tak chladně, ale Fantasie, která by mohla být Volodinovým druhým jménem, má v sobě něco nespoutaného a přímo protikladného s logikou. Volodinova fantasie tvoří (dotváří) jeho originálnost. A fantasie buší jako srdce  jeho narátů. „Kdo stál na špatném místě, a to byl právě případ Willa Scheidmanna, tomu hrozilo, že jakmile rozevře řasy, bude oslněn.“ (s. 76)


Antoine Volodine, Menší andělé, Nakladatelství Paseka, 2005 v Praze a Litomyšli

 

Zdroj fotografie: www.paseka.cz/



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0578 s