Další zdražení elektřiny, plynu, benzínu. Tak to by snad stačilo! Copak si vláda neuvědomuje, že každé zdražení dopadne nejvíce na lidi, kteří už jen tak tak tuto dobu přežívají? Na důchodce, kteří se vydali z posledních peněz když uposlechli vládní výzvu a pořídil si ekologicky nejčistší a do budoucna slibované nejlevnější elektrické, nebo plynové topení? Na rodiny s dětmi, bydlící v bytech, kde možnost jiného topení není? A jak dojíždět do práce, když se ruší železniční i autobusová spojení a litr benzínu stojí třicet korun?

Konkurenční prostředí, v němž si každý může zvolit život podle svých možností, to ano. Máš na drahý benzín - jezdi. Nemáš-li - kodrcej se lokálkou. Máš na drahý plyn - top si pohodlně. Nemáš - choď do lesa na šišky. Máš-li na drahou elektřinu - pusť si myčku, pračku, všechny elektrické spotřebiče co máš a rozsviť si v bytě jak o Vánocích. Nemáš-li - per na valše a sviť si přitom svíčkou. Je to sice návrat do doby, kdy sociální nůžky byly rozevřené jak žraločí tlama. Ale je to taky způsob, jak přežít tento marasmus, nezmrznout přitom a neskočit před vymahači dluhů z mostu. Jinak, bez možnosti výběru, je to od naší vlády sprosté a bezohledné vydírání, vedoucí k zadlužování, až sebevraždám lidí.

Ne každý člověk je totiž ochotný připustit, že doba, kterou nyní procházíme a kterou prošly i ty nejvyspělejší státy světa, je jen dočasná daň za získanou demokracii. A tak přibývá nespokojených a nešťastných lidí a připojují se k těm, kteří změnu režimu nikdy nechtěli. Proto straně, která v minulosti nalhávala lidem lepší zítřky, se s pomoci premiéra Paroubka, neštítícího se ničeho a nikoho, zase blýská na lepší časy.

Zdroj fotografie: Jiří Akir Konarski