Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 22.8.2017, svátek má Bohuslav 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1757
Publikovaných článků: 12209
Komentářů: 10727


Měření



Čarodějnické příběhy

14.01.2006   Radek Dolanský   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Autor: Jindřich Francek
Žánr: literatura faktu
Vydalo: nakladatelství Paseka

Úvod k této knize napsal Petr Kreuz. Podává zde vysvětlení či historii vzniku honů na čarodějnice. Upozorňuje na příklad na podstatnou věc o vzniku inkvizičních procesů. Tyto nevznikly ze světského trestního práva, nýbrž na půdě katolické církve. Původně se inkvizice využívala spíše jako disciplinární řízení proti duchovním, avšak již brzy si církev všimla možnosti použít ji vůči kacířským hnutím.

Podle svého cynického prohlášení „ecclesia non sitit sanguiem – církev nebaží po krvi“, vynášela rozsudky smrti, a tyto pak prováděla světská moc. Charakteristickým znakem inkvizice se stala tortura, tedy výslech právem útrpným, jednoduše řečeno mučení. Později, u nás asi v první čtvrtině 14. století, se tortura stává doplňkem výslechů rovněž u světských soudů. Petr Kreuz uvádí vrchol čarodějnických procesů v Evropě v letech 1560-1630. Ale již v letech 1486-1487 vychází tiskem nechvalně proslulá Malleus maleficarum – Kladivo na čarodějnice, „posvěcené“ tzv. čarodějnickou bulou samotného papeže Inocence VIII. Za poslední „legálně“ popravenou čarodějnici se považuje děvečka Anna Göldi, již popravili 18. června 1782 ve Švýcarsku.

Autor knihy Jindřich Francek, se věnuje čarodějnickým procesům na našem území. Z jednotlivých případů vyplývá jak církevní zvůle, honba za majetkem, msta a závist, tak neznalost, prostota, pověrčivost ba až hloupost lidu. Samozřejmě svou daň zaplatili mnozí za znalost účinků bylin. V mnoha případech se však setkáváme s dokonanými kriminálními činy, k nimž se dle potřeby (či snad nálady) vyslýchajících přidalo i čarodějnictví, aby se okruh podezřelých chvályhodně rozšířil.

Jindřich Francek začíná popisy inkvizičních procesů na našem území asi jedinou úsměvnou příhodou, kdy horažďovickému pánu Půtovi Švihovskému z Rýznberka utekla v jeho nepřítomnosti, v té době vzácně chovaná opice do okolních lesů. Obyvatelé obce Chejny ji zabili v domění, že je to čert. Když ji dopravili k sudímu, ten jim za jejich hloupost nařídil každý rok platit tzv. opičné a nazval jejich obec Bláznivá Chejna.

Naopak nejhrůznější případ se odvíjí ve Velkých Losinách a okolí, kde upálili či jinak popravili více než sto lidí. Zde rovněž obvinili a nakonec upálili šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera, odpůrce Bobligových (losinský inkvizitor) metod. A to za tichého posvěcení olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna. Ten také nakonec Lautnerovi podepisuje rozsudek smrti. Je paradoxem, že po více než třech stech letech odhalil na Lautnerově rodném domě pamětní desku rovněž olomoucký biskup Jan Graubner.

V závěru knihy následuje Malá čarodějnická encyklopedie, v níž čtenář zjistí, jak probíhala tortura, které mučící nástroje se používaly a na jaké zákroky. Autor zároveň popisuje způsoby poprav. Ty jsou i s mučícími nástroji v knize vyobrazeny, i s dobovými představami o podobě ďáblů a průběhu sabatů, tedy sletů čarodějnic. Při četbě Čarodějnických příběhů rozšíří své znalosti o historii naší země i ti, kteří se zrovna nezajímají o literaturu faktu.

Zdroj fotografie:www.osobnosti.cz



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2712 s