Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 16.8.2022, svátek má Jáchym 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 507
Registrovaní čtenáři: 518
Publikovaných článků: 13260
Komentářů: 11310


Měření



Na běžkách kolem Bedřichova

23.02.2006   Jindřiška Kodíčková   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Jizerské hory se stávají velmi navštěvovaným kouskem naší země. Není se co divit, malebná údolí přecházejí do zádumčivých rašelinišť, aby se posléze ztratila v hlubokých lesích. Zároveň tu nejsou moc vysoké hory, proto tu najdou to „své“ snad všichni, i ti méně zdatní. Své putování začneme v Bedřichově, významném středisku letní i zimní turistiky, branou do Jizerských hor.

Horskou vesnici, ležící v romantickém údolí Bílé Nisy, založil v roce 1558 majitel panství Friedrich z Redernu, podle něhož nese své jméno. V roce 1598 zde Wanderové založili sklářskou huť, která fungovala až do roku 1807. Věhlas skleněným výrobkům zajistil slavný sklář Kittel, od roku 1769 pak rodina Riedelová. Vyráběli malované poháry z bublinkového skla, dále lékárenské a voňavkářské flakony. Sklárna stála na místě bývalé rychty, pod dnešní Lesní chatou. Kolem roku 2000 tu započal archeologický výzkum s bohatými nálezy výrobků i nářadí sklářů. Ve vsi se zachovaly dřevěné a kamenné chalupy jako němí svědkové pastvinářské a sklářské minulosti. Nad vesnicí se vypíná světlounký kostelík sv. Antonína z r. 1932. V zimě se pravidelně upravují běžecké trasy Jizerské magistrály. Lyžaři mohou využít více jak 100 km perfektních tratí, od roku 1968 se tu běhá Jizerská padesátka. Tohoto závodu se účastnili i členové horolezecké expedice Peru 1970, kteří bohužel poté tragicky zahynuli. Kdo má raději sjezdové lyžování, uvítá sedm vleků i s nočním osvětlením.

Z Bedřichova vyjedeme lesem po zelené turistické značce okolo skalního uskupení Viklan. Po levé straně mineme Klogertův kámen a Lichteneckerův kříž, na pravé straně zůstane přírodní rezervace Klikvová louka. Stále pokračujeme tzv. Vládní cestou okolo Melzerova pomníku až na hráz vodní nádrže Bedřichov.

Nad městem byla v letech 1903 – 1905 postavena přehrada jako součást protipovodňového systému, jíž napájí voda z Černé Nisy. K elektrárně v Rudolfově voda přitéká podzemním kanálem. Přehrada zachytí až 2 miliony metrů krychlových vody. Nejvyšší hloubka klesá do 14 m, hráz je 340 m dlouhá a 23 m vysoká. Nádrž postavila firma Ackermann z Klagenfurtu podle projektu profesora Otto Intze. Materiál na stavbu se přepravoval po úzkokolejné dráze z Bedřichova. Náklady dosáhly 1,77 milionů rakouských korun. Kolaudace proběhla za účasti místních představitelů 28. 6. 1906.

Po krátkém odpočinku a procházce přes hráz se vrátíme na pravý břeh přehrady a po modré turistické značce projedeme okolo kříže Dagmar Spinové. Na křižovatce zahneme doprava na Uhlířskou cestu a kolem Gregorova kříže směřujeme na Novou Louku, kde se můžeme občerstvit.

Nová louka je samota stojící na Blatném potoku, kolem něhož se rozprostírají tichá a trošku zrádná údolní rašeliniště. V roce 1630 tu nechal vévoda frýdlantský Albrecht z Valdštejna vykácet velkou část lesa a vytěžené dřevo použil na stavbu nových domů v Jičíně a Liberci. Na této „nové“ pasece se pak více než sto let popásal dobytek. V roce 1756 tady založili sklářskou huť, která dobře fungovala až do roku 1817. Na konci třicátých let předminulého století byla stržena. Jedinou památkou zůstal panský dům, přestavěný roku 1844 Clam – Callasy na lovecký zámeček. V době první republiky zde sídlilo ředitelství státních lesů. V roce 1929 se připravovala návštěva prezidenta republiky v severních Čechách a měl tady přespat. Akci zajišťoval kancléř Přemysl Šámal, jenž sem velmi často jezdil. Zdatný, náruživý lovec miloval a propagoval myslivost. Jednu dobu se podle něho chata také jmenovala. Po obsazení republiky ho fašisté zatkli a věznili. Na následky zemřel 9. března 1941 v Berlíně. Po osvobození byl roku 1947 na jeho oblíbeném místě vztyčen pomník. V roce 1960 ho však odpůrci zničili. Bronzové desky s portrétem zachránil M. Nevrlý, autor poutavé knihy o Jizerských horách, a proto mohl být v září 1990 znovu odhalen.

Z Nové Louky, posilněni a odpočati, postupujeme dále po modré značce kolem Tetřevího kamene do Kristiánova.
Byl roku 1775 založen jako sklářská osada a pojmenování získal podle majitele Kristiána Filipa Clam- Callase. V červnu toho roku podepsal smlouvu na výrobu skla s majitelem panství uznávaný sklář J. L. Riedel. Rok 1882 znamenal konec sklářské produkce na Kristiánově. Úplnou tečku za slavnou hutí učinil požár v roce 1887, kdy vyhořela opuštěná sklárna, chalupy sklářů a škola. Dnes už nestojí ani panský dům, který byl vypálen při mobilizaci 1938. Zachována zůstala jen bývala hospoda Fuchshaus, přenesená sem 1839 z Nové Louky. Dnes zde najdeme historickou expozici o sklářské výrobě a historii sklářství v této lokalitě. Památník sklářství najdeme v tzv. Liščí boudě.
Malebný lesní hřbitůvek vysvětili v roce 1780, leží tu svorně bez rozdílu majitelé hutí i prostí skláři. V trávníku v okolí bývalé sklárny zanechala minulost dodnes patrné stopy – zašlapané korálky, knoflíky, úlomky barevných skel, ale i zbytky kotlů na sklovinu. Zejména děti tu nacházejí úplné poklady.

Po návštěvě muzea, otevřeném v sezóně každý den mimo pondělí, se přes Novou Louku vrátíme zpět a dále sledujeme žlutou značku. Na okraji Bedřichova mineme Lesní chatu a stále stoupáme až na vrcholek Nekras do výše 858,7 m, kde stojí rozhledna Královka.
9. září 1888 tu německý spolek postavil dřevěnou rozhlednu z prosté trámové konstrukce. Vypínala se do výše dvou pater s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m. O dva roky později přistavěl i dřevěnou chatu. V listopadu 1906 rozhlednu velice poničila vichřice, ale hned o rok později místní obyvatelé vystavěli kamennou věž vysokou 23,5m. Na stavbě se podílel jablonecký stavitel Stephan Arnold. Původní dřevěná chata roku 1933 vyhořela a nahradila ji nová, těsně u rozhledny. Rozhledna i restaurace jsou v provozu.

Z Královky sjedeme poslední kousek cesty zpět do Bedřichova. Naše putování nebylo příliš náročné, ujeli jsme necelých 15 km a pokud jsme venku strávili celý den, tak určitě budeme spokojeni.

Zdroj fotografie: archiv Nerawebu: Jiří Akir Konarski






Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Zuzana Weeks-Frková - 23.2.2006 - 14:35

vzpominky
V Bedrichove jsem sice byla vzdy jen v lete, ale i tak mi tento clanek pripomnel, jak rada jsem tam jako dite jezdila. Ted uz jsem dospela a mam vlastni dceru a nemohu se dockat, az se tam zase, po vice nez deseti letech, vydam na dovolenou.

Od: Jindřiška - 24.2.2006 - 10:52

Tahleta trasa je bez sněhu ještě krásnější. Byla jsem tam taky s malými dětmi a nemohli jsme se odtrhnout u sklárny od země. Takže až sleze sníh, doporučuji vydloubávat korálky a sklíčka. Pro malé zábava na celý den o:)

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2022 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0447 s