Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 22.8.2017, svátek má Bohuslav 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1757
Publikovaných článků: 12209
Komentářů: 10727


Měření



Eutanazie. Mám právo?

25.02.2006   Jindřiška Kodíčková   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Strhující příběh lékaře postaveného před osudovou volbu eutanazie.

Anesteziolog F. Chaussoy resuscitoval mladého chlapce Vincenta, jehož se pokusila otrávit vlastní matka. Po důkladném vnoření do příběhu nešťastného chlapce se pak rozhodl. Vincent po těžké dopravní nehodě je již tři roky doslova uvězněn ve vlastním těle, bez dýchacího přístroje nedokáže žít, je celkově ochrnutý, slepý, neumí se najíst, prostě nic, nic... se životem ho spojuje pouze nepatrný pohyb pravého palce. A pomocí něho už několik měsíců prosí o vysvobození z beznadějné situace. Rozhodnutí lékař přijal přesto, že eutanazie (usmrcení nevyléčitelně nemocné a trpící osoby na její žádost) ve Francii legální není. Vystavil se tak obvinění z vraždy, podobně jako chlapcova matka, jež se snažila synovo přání splnit...

Tak, jak je příběh napsán, lze chápat veškeré postoje zúčastněných, po třech letech marné léčby, rehabilitace, láskyplného čekání s postupným přechodem do beznaděje, smutku, bezmoci, s přihlédnutím k lékařským možnostem, přání pacienta i rodiny, zpytováním svědomí, řešením důstojného žití pacienta...

Kniha však opět otevře mnoho otázek, k nimž se odpovědi hledají obtížně. Čtenáři jistě budou vířit hlavou, bude je stavět proti sobě, hledat nejlepší názor, polemizovat s jinými, nacházet souvislosti, aby si nakonec položil tu nejhmatatelnější a nejjasnější. „Byl bych schopen rozhodnout o smrti druhého, svého dítěte? Za jakých okolností?“

A než odpovím ( jestliže to vůbec dokážu), budu přehodnocovat své předchozí závěry. Jak popsat "dobrou smrt"? Existuje morální rozdíl mezi potratem a eutanazií? Vylučuje mimořádné lidské utrpení život? Není lepší „prosté“ doprovázení starých a nemocných lidí ke smrti za pomoci léků tišících bolest? Je zajištěna dostatečná péče bez zbytečného utrpení pacienta v terminálním stádiu? Vnímáme člověka jako jedinečnou a neopakovatelnou lidskou bytost? Jsme schopni život chápat jako dar či úkol? Děsíme se bolesti a umírání? Umíme říct pravdu? Proč chápeme smrt jako nepřirozenou, negativní? Jak lze specifikovat rozdíl mezi aktivní eutanazií ( usmrcení pacienta), asistovanou sebevraždou ( lékař vědomě pacientovi pomáhá při sebevraždě), pasivní eutanazií ( nepodání potřebného léku či přístroje), neprodlužováním utrpení ( nebránit přirozené smrti, nechat pacienta klidně a důstojně odejít)? Dokážu tyto pojmy skutečně rozlišit? Mám právo si přát smrt? Má se léčit „ za každou cenu“? Není snaha „pomoci“ z utrpení spíše projevem narušených společenských i rodinných vztahů? Nejsme sobečtí? Máme dostatek otevřenosti a lásky? Máme dostatek odvahy? Ztrácí starý a nemocný člověk hodnotu? Musíme být pouze zdraví a výkonní? Představuje usmrcení ten důstojný odchod, kterým můžeme nemocnému přispět? A skrývá se snad důstojnost v utrpení? Ve stáří? Zatěžuje stáří společnost? Zbyde nám na důchody? Důchodců přibývá, vnímáme je jako ekonomickou zátěž! A nakonec, nestane se dostupná smrt všelékem na bolesti dnešní civilizace?

Vše se dá zneužít, tedy i eutanázie. Naposledy ji nejmasověji využilo nacistické Německo v souvislosti s likvidací mentálně i tělesně postižených, ale nejedná se bohužel o „opatření“ ve 20. století jediné.
Jistě každého napadne další desítka otázek nebo podnětů. Rozhodnutí zůstane pouze jedno a každý z nás se s ním musí vypořádat po svém.

Na závěr slova starověkého Hippokrata: „Lékař nechť se zabývá plným odstraňováním bolesti nemocných a zmírňováním síly bolesti. Nechť se však neodvažuje na ty, kteří jsou nemocí již udoláni. Ani prosbami se nedám pohnout k podání smrtícího léku, ani já sám na to nikdy nedám podnět.“
Slova platná dodnes.

Knihu "Nejsem vrah" napsal Fréderic Chaussoy. Vydalo nakladatelství ALPRESS v roce 2005.

Zdroj fotografie: www.alpress.cz














Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: anonym - 28.2.2006 - 19:23

Uzákoněním se dá eutanázie beztrestně zneužívat. I dnes se díky pasivní eutanazii stanou mnozí staří nemocní mrtvými, aniž by o to kohokoli požádali. Jsou prostě na obtíž.

Od: Jana - 28.2.2006 - 20:19

Ano, je velice těžké nalézt tu hranici. Ovšem vím jistě, že kdybych já trpěla bolestmi a měla před sebou jen vidinu konce, tak bych rozhodně raději zemřela dřív než později. Stejně jako bych si nepřála, aby mne několik let udržovali v kómatu apod.
Mohla by přeci existovat porota nebo soud, který by se takovými případy urychleně zabýval. Vím, že to působí hrůzně, jako SOUD SMRTI nebo tak nějak, ale na druhou stranu, smrt přeci se životem souvisí, je jeho přirozenou součástí, děsíme se jí snad až příliš. A když se bude trápit můj pes, tak mu to také usnadním. (A pokud to mám říci sama za sebe, tak bych chtěla mít svou volbu.)

Od: anonym - 1.3.2006 - 9:40

No to je právě ono. Teď si říkáme, že za určitých okolností bychom život raději ukončili, ale když ta chvíle nastane, myslíme třeba úplně jinak. Někdo je na vozíčku a dokáže skoro nemožné, jiný ve stajné situaci volí sebevraždu.

Od: Jindřiška - 1.3.2006 - 12:44

Francouzská justice zastavila trestní stíhání ženy, která po dohodě s lékařem pomohla v roce 2003 zemřít svému 22letému synovi, jenž zůstal po těžké autohavárii ochrnutý, téměř slepý a němý a sám si již nepřál žít.

1.3. 2006 10:24
LILLE - Matka Marie Humbertová synovi Vincentovi na jeho přání přimíchala do infúzní tekutiny barbituráty a jeden z lékařů, jehož stíhání bylo rovněž ukončeno, pak ještě vypnul přístroje, na něž byl pacient napojen.

Tento případ oživil ve Francii debatu o tom, zda má být legalizována milosrdná smrt. Aktivní eutanazie je podle platných zákonů nadále zakázaná, loni však parlament schválil zákon, který na přání nevyléčitelně nemocného a trpícího pacienta umožňuje "ukončit léčbu".

Zastavení stíhání lékaře a matky odůvodnilo státní zastupitelství tím, že šlo sice o protizákonný počin, avšak byl spáchán "za zvláštních okolností" a "pod jejich tlakem". Humbertová ale s verdiktem vůbec spokojená není a chce pokračovat v boji za eutanazii.

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2918 s