Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je sobota 19.8.2017, svátek má Ludvík 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1756
Publikovaných článků: 12206
Komentářů: 10727


Měření



Nedělejme chlapům služky!

19.03.2006   Renata Šindelářová   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Bojový název pro svou psychologickou příručku si zvolila Diana Perretti. V knize rozebírá postavení ženy ve společnosti, které se odráží i v osobních vztazích. Ženy se automaticky staví do podřízené role. Proč?

Diana Peretti v úvodu knihy tyto důvody rozebírá při popisu tradičních modelů ženského a mužského chování. Podle těchto modelů je žena předurčena vytvářet roli manželky, matky, ošetřovatelky, utěšitelky, uklízečky, pradleny, kuchařky, švadleny, zahradnice, opatrovnice domácího zvířectva atd. Model vyžaduje, aby toto všechno vykonala žena poslušně, s lehkým úsměvem na tváři, bez nároků na odměnu a po osmihodinové pracovní šichtě.

Zajímavé asociace pro modely mužského a ženského chování autorka nalézá v různých písních. Jako příklad uvedu známou valašskou píseň "Beskyde, Beskyde." Zde budí pozornost bačova černá košulka, za což je bača v písni litován, místo zaslouženého pranýřování za vlastní špínu. Dále z písničky vyplývá, že bačovi zemřela matka, za což ho opět litujeme. Bača nás však ubezpečuje, že to nevadí, neboť místo maměnky má galanku (tedy jinou služku), která mu košulenku vypere - stesku po matce ani památky. Za vykonanou práci si však v poslední sloce nezaslouží odměnu galanka, která košulku vyprala a vyválela, nýbrž bača, který ji nosí. To jeho u muziky pochválí.

Mužský a ženský model chování v nás třímá prakticky od dětství, kdy jsme si jej vštěpili od svých rodičů. Maminka svou dcerunku nabádala, aby se starala o svou panenku, aby chodila vždy čistě oblečená a pěkně učesaná, aby se naučila dobře vařit, nebo ji žádný muž nepojme za manželku. Tatínek svého syna nabádal, aby neplakal kvůli každé maličkosti, aby se choval hrdě a bojoval sám za sebe do posledního dechu, nebo z něj nevyroste pravý muž, ale třasořitka. Od útlého dětství dělíme svět na mužský a ženský. Od útlého dětství se ženy učí tomu, aby se cítily odpovědné za mužskou spokojenost, štěstí a plný žaludek.

Diana Perretti se zabývá touto problematikou v několika úrovních, dotýkajících se většinou milostného vztahu. Počínaje finanční správou rodiny, v níž má muž navrch, neboť on vydělává víc, dále autorka pokračuje sexuálními rozdíly, vznikajícími především na základě faktu, že muž nemá touhu "jen tak se držet za ruce", aniž by věc neskončila sexem, do třetice se autorka věnuje svatbě, do které je dcera nucena, aby nezůstala chudák "stará panna" (myšleno ošklivá, odporná, neschopná), zatímco svobodný mladý muž, pokud se nechce uvázat k povinnosti "živit rodinu", pak se z něj stává čilý mládenec či dokonce gentleman. Kromě toho však D.Perretti řeší i další partnerské i pracovní problémy, do nichž se odráží problém mužského a ženského modelu chování.

Samozřejmě že se jedná o feministickou knihu. Ovšem ne v tom smyslu, jak někteří feminismus chápou, tedy jako hnutí nesnesitelných, ošklivých, sexuálně frustrovaných neurotiček. Feminismus má mnoho podob a směrů. Pro ilustraci příklad Diany Perretti: "jeden směr např. pornografii odsuzuje jako sexuální degradaci ženy, jiní v ní vidí to, že se žena sexuálně osvobodila." Autorka se nekloní ani k jednomu extrému (i když myslím, že by dala přednost druhé možnosti), jedná se jí pouze o nerovnováhu v partnerském vztahu, milostném či pracovním, vztahu, v němž má žena povinnost pečovat o mužovo blaho, obdivovat jeho názory a podřizovat se jeho vedení.

Nenechte se mýlit, autorka nenapadá muže a ani nenavádí ženy, aby muže nenáviděli. Staví se velice citlivě k tomuto odvěkému problému a s nečekanou objektivitou vyčítá ženám jejich lhostejný postoj, často vrcholící ukřivděným pocitem sebeobětování. Ukazuje ženám, že nemusí nutně splňovat míry 90-60-90 (mimochodem míry stanovené muži), aby dosáhly životního uspokojení. Stejně tak se nemusí žena vdát jen proto, aby prožila plnohodnotný život (u pračky a plotny). Nakonec Perretti nejenže chápavě nahlíží do duši ženy, ale zároveň ženy nabádá, aby myslely pozitivně a nezávisle, což je zřejmě jediná cesta k plné rovnoprávnosti.

Zdroj fotografie: www.rubico.cz



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Hanka - 20.3.2006 - 8:13

Kdo ví?
Přečetla jsem na toto téma spoustu knih, které se nezabývaly jenom tímto, většinou to bylo takové okrajové moudro, které z díla vyplývalo, o to větší váhu mělo. Zajímavě to bylo popsáno v knize Věštění od Rosalinde Haller, byly tam konkrétní odpovědi na konkrétní otázky, velice zajímavé postřehy. Co se týče postavení muže a ženy ve vztahu, mám pocit, že si to dělají ženy dost často samy, na jednu stranu čtou "feministické knihy", kde se nechají poštvat, pak ale poslouchají rady maminek, že by měly dělat tohle, či tamto. Kouknou na televizi, kde se nabádá k tomu samému. A doma pak vedou boj, dělají vše dle rad "moudrých" a vyčítají to, co se píše v knihách. Přitom, kdyby se každý vykašlal na to, co se říká, píše, co by se mělo, co má sousedka a já nemám, ženy hleděly na sebe, aby byly upravené, přitažlivé v každém věku, udělaly si na sebe čas, zároveň od počátku vztahu si vzájemně s mužem pomáhali, věřím, že většina žen by mužský a ženský svět vůbec nerozlišovala.

Od: Hadith - 20.3.2006 - 8:13

Ženy vymírají
Myslím si, že ženská role v rodině pomalu vyhasíná. Ženy si stále více osvojují mužské chování a pohled na svět. Většina dnešních mladých žen se domácností příliš nezatěžuje. Neuklízí, špínu a nepořádek ani nevnímá. Pokud nejste realitní agent a nechodíte lidem do soukromí, stačí se podívat na televizní reality show. Ohřívání hotových jídel v mikrovlnce také nelze nazvat vaření a každý si takto "uvaří" sám. O praní nelze hovořit vůbec, neboť pere pračka. Žehlení každá moderní žena nenávidí a vyžehlí si maximálně své věci. Muž pak vyžehlí pouze to, co je vidět a spodní části oblečení nosí tak, jak uschlo. Zahrádky a domácí zvířectvo v moderních městech k vidění není, okolo domků a chat je většinou sekačkou učesaný trávník. Pokud má někdo jiné ambice, je to jeho rozhodnutí a starost. Péče o děti také není doménou matek. Rády si vyjdou do společnosti s kamarádkami, přítelem a tak se v hlídání střídají s manželem. Pokud zrovna nejsou děti u babičky. Stále více žen vidí mateřství jako svou životní prohru a konec svobodného života. Ani společné hospodaření už není v mladých rodinách většinový úkaz. Každý si žije za své peníze a tak chce-li žena z nějakého hormonálního poblouznění dítě, musí si na něj nejprve ušetřit. Na mateřské nedostane od manžela nic a nepřijde jí to ani divné. To babičky nebyly sice emancipované, ale tohle by nepřipustily. Co se sexu týče vyšší potřebnost muže bývá jen na počátku soužití. Časem se z něho stane manželská povinost, před kterou utíká do hospody a tvrdí, že soulož mezi blízkými příbuznými je trestným činem. Není divu, že stále častěji si oba mladí lidé uvědomují, že to co žijí není manželství a nechají si v tom smyslu změnit i svůj stav v občance. Ono totiž už dost dlouho nejsou děti vychovávané k práci, vyrůstají z nich sobci a jejich "manželství" podle toho vypadá.

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2531 s