Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 11.8.2022, svátek má Zuzana 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 507
Registrovaní čtenáři: 518
Publikovaných článků: 13257
Komentářů: 11310


Měření



Marie Terezie

27.03.2006   Jindřiška Kodíčková   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Často citovaná panovnice nebyla ani emancipovaná žena, natož feministka. Souhrou náhod musela čelit velikému tlaku, jenž z ní vymodeloval schopnou panovnici.


Její pevný charakter a schopnosti spíše mužské ji učinily králem. Uchovala dědictví otců, uspěla jako voják, diplomat, hospodář, vychovala řadu dětí, přesto hlavně díky bigotnímu vztahu ke katolicismu nikdy nepřekročila stín své doby.

Narodila se roku 1713 v císařské rodině Habsburka Karla VI. Sice z pochopitelných důvodů toužil po synovi, ale dokázal se smířit i s děvčátkem. Prožila klidné dětství, pak vyrůstala spolu s milovaným Štěpánem Lotrinským. Měla velké štěstí, že se mohl stát jejím manželem. Sňatek byl sice politický kalkul, ale oba se měli rádi, respektovali se a MT po jeho smrti již nikdy nesundala smuteční šaty. Měli celkem 16 dětí, jejichž osudy zaslouží samostatnou kapitolku.

MT však zůstala především panovnicí. Na trůn se dostala díky pragmatické sankci, ale od počátku musela za celistvost území bojovat s nenasytnými vlky sousedních zemí. Nejnebezpečnějším byl Fridrich II.Pruský, jemuž se podařilo trvale odkousnout Slezsko a Kladsko. Další protivník, Karel Albert Bavorský, se nechal se souhlasem české šlechty v Praze korunovat. Čechům tento nůž do zad MT nikdy neodpustila, už jim nevěřila. Sedmiletá válka potvrdila územní ztráty. Přesto ale MT uhájila monarchii a mohla se nadále věnovat osvíceným opatřením. Po smrti manžela na uprázdněný římský trůn nastupuje jejich syn, mnohem radikálnější a nábožensky uvolněnější Josef II. I díky němu postupovaly reformy, zejména v oblasti hospodářské, svižným tempem. Válka ukázala, že byrokratický kolos habsburské monarchie se musí účinně zredukovat. Zvýšená potřeba financí nasměrovala další ekonomickou činnost, hlavně prostřednictvím ministra B. V. Haugvice. Podřídil zemské úřady přímo královně, uplatnění v nich získal pouze vzdělaný úředník. Dále nechala sepsat poddanskou půdu, tzv. tereziánský katastr, aby se lépe mohly vybírat daně, provedla zlatkovou měnovou reformu. Z té doby pochází písnička „ sekera je za dva zlatý, a topůrko za tolar!“ ( pro hloubavé: co bylo dražší, sekerka nebo topůrko?), sjednotila sytém měr a vah v celé monarchii, také zavedla jako úřední jazyk němčinu. Nikoli aby otrávila české vlastence, ale aby zjednodušila dorozumívání. Zároveň tím ale zaktivizovala obrozence, aby vytáhli s praporem českého vlastenectví.

Zatímco poddaní ještě úpěli na některých panstvích v dost těžkých podmínkách, ze rtyňské rychty zaznívaly výkřiky, že vrchnost zatajuje zrušení roboty. V čele s rychtářem Antonínem Nývltem sedláci vytáhli na Prahu, cestou drancovali, ale i rozšiřovali své řady, nakonec povstání skončilo porážkou. Vedlo však k poznání, že těžké podmínky a zbytečný útlak nikoho nemotivují a tak byl vydán robotní patent, jenž omezoval robotu pouze na několik dní v roce.
V oblasti průmyslu se též zaznamenal vzestup, rozvíjely se plátenické, soukenické, sklářské manufaktury, sám Fr. Lotrinský patřil mezi nejmajetnější soudobé podnikatele, následován Harrachy, Kinskými a Leitenbergy. Zlepšila se kvalita silnic a poštovního spojení.

I když MT do Čech moc nezajížděla, přesto iniciovala klasicistní přestavbu Pražského hradu. Vedl ji stavitel N. Pacassi. Za její vlády se i v Praze objevili svobodní zednáři, jejichž členem byl i lékař MT Swieten. Podporovali vědu, ale i kabalu apod. a přispěli k humanizaci trestního práva iniciativou zrušení tortury.

Nejvíce bývá MT spojena se zavedením povinné školní docházky. To slovo povinná však ještě půl století zůstalo prázdné. Nedostačovala síť škol, pochopení rodičů kolidovalo s polními pracemi, kde i dětské pomoci bylo třeba, jindy napadl sníh a ošlapané boty vlastnil jen jeden z deseti...
I tak rok 1774 vešel do dějin. Začal platit Všeobecný školní řád, kromě již zmíněné docházky garantoval vznik triviálních škol na vesnicích a v menších městech, kde mezi hlavní předměty náleželo čtení, psaní, počty a náboženství. Ve městech vznikaly normální školy, jejich absolventi získali aprobaci k výuce na triviálních. Pod dohledem farních kostelů existovaly i tzv. nižší školy, gymnázia měli pod patronátem hlavně pauláni a piaristé, univerzity v zůstaly rukách jezuitů, po roce 1757 ale nad univerzitní výukou vykonávali státní dohled studijní ředitelé.

Hodnotit význam MT je úkol hodný historiků. Spíš je zajímavé upozornit, že Češi ji označovali za nepřátelskou, především kvůli zavedení němčiny. Ale v tom byla úplně nevinně, v době, kdy chtěla zjednodušit komunikaci ve své monarchii, nic protičeského na mysli neměla. Pravděpodobně na Čechy vůbec nemyslela. Veškeré její reformy měly pomoci hospodářskému rozvoji země, což se díky zrušení veškerého omezení stalo. Plody jejího úsilí však sklízeli až potomci. Podobně to bylo se školní docházkou, teprve až koncem 19. století se dá říci, že se záměr naplnil a do školy chodily více méně skoro všechny děti. Díky tomu i statistiky první republiky uvádějí téměř úplnou gramotnost českého obyvatelstva. A za to MT patří minimálně obdiv. Svým počínáním umožnila radikálnější zářez Josefu II., i když za svého života žádné, hlavně proticírkevní „ výstřelky“ nepřipouštěla.


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: anonym - 31.3.2006 - 22:54

Topůrko?

Od: anonym - 3.4.2006 - 18:45

ne, sekyrka..

Od: Kor - 4.4.2006 - 12:50

Němčinu jako hlavní jazyk mocnářství zavedl až Josef II.z tvz. reforem neuvedla MT ani jednu v život a praxi.Nechci být korektorem Vašeho příspěvku,jenž se mi jeví velice přínsoný.Jen jsem usel reagovat na nějaké Vaše malinkaté nepřesnosti.S pozdravem K.

Od: Jindřiška Kodíčková - 4.4.2006 - 13:12

jsem ráda, když mě někdo upozorní na nepřesnosti. Zde si ale musím stát za svým, dokonce jste mě dohnal do knihovny si vše potvrdit. MT se díky válkam o rakouské dědictví dostala do finančních problémů a ty musela řešit. Dokonce v mírovém mezidobí asi 9 let provedla daňové i správní reformy, dokonce i v otázkách mravnostních měla policie velké pravomoci. Mohla vybírat berně na 10 let dopředu, stát měl přednost před vrchností ve vzbírání daní.

Od: Jindřiška Kodíčková - 4.4.2006 - 13:20

Administartivně posílila centrální instituce ve Vídni na úkor např. zemských českých. Šanovala akorát Uhersko. Provedla první sčítání lidu, započala s reorganizací armády, nevím, zda mám vyjmenovávat další reformy. Je pravda, že výsledky na sebe daly čekat, což je ale logické. Že se také nesetkávaly s potleskem "obětí" je také jasné. reformy, jež se uskutečnily po roce 1764 lze zahrnout přesněji pod pojem tereziánsko-josefínské, protože se na nich podílel její syn. Ovšem rakouskou panovnicí byla až do roku 1780 MT. Tudíž oficiálně jejím jmémem vycházely.

Od: Daniel - 4.4.2006 - 14:07

Kor- a jejdamane autorka je sice vystudovaná doktorka filosofie se specializací na historii, pokud mám ty správné informace jako její ex kolega z redakce, ale my budeme nějakej profesor doktor docent kandidát věd, že jo?
P.S. ne každej, co to nenosí u jména, musí být blbec, víme?
To nám sem přišly teda čtenářský kapacity, nestačím valit zrak...

Od: Jindřiška - 4.4.2006 - 14:34

daniel- jaké to máte informace?

Od: anonym - 9.4.2006 - 17:41

????

Od: toi - 20.4.2006 - 16:38

123

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2022 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0502 s