Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 11.8.2020, svátek má Zuzana 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 502
Registrovaní čtenáři: 509
Publikovaných článků: 12924
Komentářů: 11145


Měření



Škola pro děti

05.06.2006   David Šeterle   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Zásadní vliv na dítě má rodina, škola a společnost. Každý rodič si musí odpovědět na otázku, nakolik se své výchovy vzdá a svěří ji náležitým institucím, anebo se na ní bude aktivně podílet. Státní školství ve skutečnosti dětem snižovalo sebevědomí a motivaci a vztah ke studiu spíše ubíralo. Dneska přichází zásadní reformy, které ve skutečnosti problém jen prohlubují. Řešení však již od dvacátých let minulého století máme k dispozici.

Zůstává na každém, aby poctivě zavzpomínal na svá školní léta a upřímně si zodpověděl, zda skutečně cítil láskyplnou úctu vůči učiteli, zda všichni společně spolupracovali a pomáhali si, než aby mezi sebou soutěžili a přeli se. Zda studium skutečně mělo přínos pro mě samotného, pro moji cestu a chápání, anebo mě naopak odvádělo a shazovalo, zda to, co jsem se přesto učil, ve mně zůstalo a přispělo mi ku prospěchu. Zda škola pomohla mému životu.

Vyvstává pak další otázka, zda chci své dítě svěřit právě do tohoto prostředí. Chci? Není to pak právě tento důvod, proč děti odcházejí od rodičů a rodinné vztahy se stávají stále křehčími a užšími?

Přístup státu, ať ve školství, zdravotnictví či zemědělství, je zhoubný právě ve své podstatě: nepřihlíží k jednotlivci, ke každému člověku, nevidí celistvost života, skládající se z těla a ducha, energie a informace, a hlavně pospává v uzavřenosti, jež nepřipouští právě ona řešení problémů.

Veškerá řešení a přirozený přístup k životu lze vidět v mnoha letépraxi alternativních škol. Waldorfská pedagogiga Rudolfa Steinera, Montessori, škola M. P. Ščetinina. Děti se v nich skutečně radují, rostou a dospívají - stávají se celistvým člověkem.

Tyto plnohodnotné alternativní přístupy přihlíží k vývojovým obdobím dítěte, k potřebám každého dítěte zvlášť a zejména vnáší do školy pochopení, úctu, společný růst. Také tato školství zakládá většinou člověk, jenž již žije prakticky veškerou svoji teorii.

Záleží tedy na nás, na rodičích, abychom svému dítěti vybrali tu školu, z níž bude čerpat zkušenosti a vědomosti po značnou svého část života. Vybrali školu, která přinese dítěti užitek.

Další informace o alternativních školách v Česku:
Waldorfská pedagogika: http://www.waldorf.cz/cz/.
Montessori: <http://www.montessori.cz/.
Laboratoř alternativního vzdělání: http://pdf.uhk.cz/upppv/dalsi_cinnost/laborator.html.
Škola života: http://skolazivota.empyrea.net/index.html.
Zahrada srdce: http://www.antee.cz/zahradasrdce/.
Haluzice: http://haluzice.empyrea.net/.



Zdroj fotografie: Klára Klepáčková.



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Tereza - 6.6.2006 - 11:31

Doporučuju autorovi, aby si o alternativní pedagogice něco přečetl. A to ne radostné výkřiky rodičů, ale seriózní studii. Z výsledků (pokud vůbec jsou srovnatelné údaje - alternativní školy se mnohdy výzkumům brání, pročpak?) vyplývá, že např. waldorfská škola na úrovni základní a střední školy nepřipraví studenta odpovídajícím způsobem, co se znalostí týká. Stručně řečeno, vychází z ní sebevědomý, leč nevědomý jedinec. Jediné výsledky, které mají alternativní školy lepší, jsou v hodnocení "pozitivní atmosféry" - a ani to nijak výrazně lepší.

Krom toho je dobré zmínit některé problematické momenty: waldorfská škola se řídí učením Rudolfa Steinera, jakousi směskou křesťanství a různých dalších náboženství, aniž by však byla ochotna poskytnout rodičům materiály, na základě kterých učí (chcete-li se dozvědět, na základě čeho se ve WŠ učí, musíte vlastně být jejich pedagogem, jinak se k materiálům nedostanete - poněkud podezřelá okolnost).
WŠ i škola Montessoriové jsou určeny (původně) pro specifický druh vzdělávání - WF byla určena pro děti dělníků Waldorf-Astoria, a z toho vyplývá i druh informací a způsob jejich podání - rozhodně bych takový typ školy nedoporučovala pro "intelektuálně zaměřené" dítě. Snad na úrovní MŠ, rozhodně ne výš.

A už vůbec nejsou alternativní školy samospásné, jak se snaží autor článku naznačit - ono je teď módní předstírat, že jsou daleko lepší než "typické" (řekněme státní, i když problém je složitější) školy, ale ze srovnávacích studií (i když, jak už jsem řekla, mnoho jich není) vyplývá, že tomu tak jaksi není.

Od: Tereza - 6.6.2006 - 14:48

A já si dovolím vyzdvihnout anotaci jedné z těchto knih:

Rudolf Steiner: Okultní pečetě a znamení
Kniha obsahuje barevné reprodukce známých okultních pečetí Rudolfa Steinera, které jsou významnými meditativními znaky, barevných oken Goetheana. Pokud se svým uměleckým vnímáním meditativně pohroužíme do těchto forem (dle pokynů v knize uvedených), budou na nás mít léčebné účinky, neboť působí přímo na síly našeho éterického těla.

Rodová škola: "Zajímavější je, že tyto děti rozvíjejí harmonicky svou osobnost na všech úrovních na rozdíl od našeho specializovaného studia a života vůbec. Rozvíjejí v sobě schopnost využívat větší procento mozku než je běžné, mít v rovnováze obě hemisféry, jejich praktickým denním průvodcem je Vesmír, Bůh, Intuice. Rozvíjejí schopnost komunikovat telepaticky,..."

Děkuji za ty odkazy. Utvrdily mě v tom, že dávám přednost špíně světa. A také v tom, že alternativní školství bývá zhusta nejenom neprospěšné, ale dokonce duševnímu zdraví škodlivé.

Od: Daniel - 6.6.2006 - 16:19

Tereza- tobě asi nedošla zásadní věc, a to, že každej může držet svůj názor,když tě tu tak často pozoruju, utvrzuju se v tom, že zdraví škodlivá si akorát ty sama. A je tvoje věc,kam budeš jednou svoje děcka dávat do školy, jestli je necháš vychovávat starejma komunistama,nebo jim poskytneš alternativu. Každej si může vybrat,ale to ti asi nedocvaklo.

Od: Tereza - 6.6.2006 - 17:00

To tobě, milý Danieli, patrně nedošlo, že každý může mít svůj názor. Pan Šeterle prezentuje svůj, já k jeho článku ukazuju alternativu: není všecko zlato, co se třpytí. Když může prezentovat názor on, proč nemůžu já? Drž se svých vlastních rad.

Pěkný den.

Od: miroslawek - 6.6.2006 - 17:04

Daniel: Tě obdivuju, jak to dokážeš vždycky rozčísnout a vytvořit problém tam, kde není.

Od: Renata Šindelářová - 6.6.2006 - 20:53

Domnívám se, že dnes se spousta předmětů učí stylem "nadrť se na písemku a pak klidně zapomeň", např. dějepis, zeměpis, ale i literatura. Souhlasím s Davidem v tom, že naše zkostnatělé školství by určitou změnu přístupu zasloužilo. (Ani způsob učení "škola hrou" nevylučuje kontrolní písemné, které prověří znalost studentů.) A spousta předmětů lze učit zcela jinou formou. Pokud se žáci učí nazpaměť hory letopočtů, které jim už za rok nic neřeknou, pak je to méně, než když si zapamatují několik významných panovníků či událostí z daného období, protože třeba hráli divadlo nebo viděli historický film.

Od: Loreta Kadishová - 7.6.2006 - 12:15

já zase všem doporučuji, aby si zašli na školy, kde se tyto praktiky používají a zeptají se přímo pedagogů a kantorů, jaké jsou výsledky, jak se jim s danými metodami pracje...teoretizovat smyslu valného nemá, akademická debata je fajn, ale ve školství je třeba praktikovat, škoda, že některý z mých známých učitelů bohužel nemají čas ani možnost navštívit tyto diskuze, dozvěděli bychom se velmi užitečné věci

Od: Daniel - 7.6.2006 - 12:23

Loreta - s názorem souhlasím. Teoretický fráze laika jako Tereza, co hnedkonc odsoudí nějakej vyučovací systém, jsou k ničemu. Až mi ukáže papír o tom, že má dlouholetou učitelskou praxi,budu ji brát, ale jinak je to snůška blbejch žvástů, kterým si myslí, že někoho vohromí.
rytíři Miroslawku.-radši běžte s Terezkou žmoulat packu na Petřín, bude to mít větší smysl, než se tady natřásat.

Od: Tereza - 7.6.2006 - 13:06

A mně se líbí, jak víte, co jsem prošla a neprošla. Práci pedagogů Waldorfských škol jsem viděla, mám za sebou teoretické minimum pedagogiky a psychologie na FF, povinnou praxi a na podzim z toho dělám státnice. (Jen pro pořádek - tím se nechlubím, to říkám jen proto, že místní kádrové oddělení už zase vyžaduje vyplněný dotazník.)

Krom toho netvrdím, že "alternativy" jsou k ničemu - tvrdím, že bych do takové školy své dítě nedala, že jsou pouze pro někoho a rozhodně se nejedná o všeřešící systémy, které lze jednoznačně postavit jako "to skvělé" oproti prohnilému státnímu školství (jak činí dosti zavádějící, neboť příliš zjednodušující článek pana Šeterleho). Když už mi něco vyčítáte, tak laskavě aspoň čtěte, co píšu.

Snad by bylo lepší, kdyby se někdo konečně zamyslel nad tím, CO vlastně říkám, místo toho, aby se tu donekonečna probíraly moje volní, intelektuální a morální vlastnosti.

Od: miroslawek - 7.6.2006 - 13:49

Loreta: necítím se být odborníkem na tuto problematiku, ovšem obcházení různých škol a dotazování tam působících pedagogů se mi nezdá jako použitelná metoda pro objektivizaci posouzení, který z typů škol (způsobu výuky) je lepší. Může snad pomoci v lepší orientaci, ale je dosti pracný a nevypovídá pravdivě o tom, co se skutečně žáci naučí a jak umí nabyté vědomosti používat. To lze vypátrat na základě výsledků v nějaké nezávislé srovnávací studii. Takové studie samozřejmě existují, shodou okolností jsem před nedávnem nahlížel Tereze přes rameno, když se něčím podobným zaobírala a protože jsem z učitelského prostředí, tak jsme to spolu probírali. Poznatky jsou (a to na rozdíl od leckterých zřejmě z Božích vnuknutí pošlých blábolení zcela nesporně) takové, jaké načrtla ve své první odpovědi, některé prezentované momenty jsou minimálně hodné pozoru, schválně si projděte odkazy v reakci pana Šeterleho. Nic víc, nic méně. Každý ať si dá své dítě, do jaké školy chce, pak si to před ním zodpoví ;o)

Daniel: dík za dobře míněnou radu, máme v plánu, ale to nám ve zdejších aktivitách nijak nebrání. Ale pokud cítíš neodolatelnou potřebu organizovat čas druhých, zkus skauty, jistě s tebou budou rádi za zpěvu tradičních ruských písní vyšívat rubašky jako v rodové škole. Úspěch v rozvoji telepatie a integraci vědních disciplin si odhadnout netroufám.

Od: Loreta Kadishová - 7.6.2006 - 14:09

jsem študovaná pedagožka, božínku to zní příšerně, ale když jste s tím začali vy...a nemyslela jsem tím žádné obcházení škol a dotazování podle Vás pomýlených pedagogů /kteří mimochodem tyhle systémy právě vymýšlejí/. A díky tříleté praxi /nikoliv jen jako na fildě nutných páru hodinek povídání se studenty, to říkám z praxe ostatních pedagogických minimálníků/ a návštěvě několika základních škol i tak trochu jiných gymnázií si na rozdíl od Vás nemyslím, že by bylo třeba nějaké odborné srovnávací studie. Netřeba, učitelé se povětšinou scházejí na různých školeních a přednáškách, kde si tyto poznatky sdělují a srovnávají sami. Velmi poučné to občas je, hlavně z hlediska srovnání teorie, kterou nás učili na školách a potom děsuplné praxe, kdy nejde ani tak o odbornou vzdělanost, ale o nervy, výdrž a chladnou hlavu. Nekloním se ani na jednu ani na druhou stranu. Teorie jsou ohromné, nicméně jako obvykle záleží jen čistě na tom, kdo a jak je uchopí. Čistě náhodou jest moje kolegyně kantorkou na Waldorfské škole již pátým rokem, škoda, že ji nenalákám do této diskuze, protože přesně tito lidé jsou k tomuto diskutování povolaní, nikoliv vy. Promiňte, ale stále vyznávám tézi, že akademická debata je bez zkušeností a praxe naprosto k ničemu.

Od: Loreta Kadishová - 7.6.2006 - 14:15

pro Terezu
Tohleto pedagogické minimum, které si může udělat každý, kdo studuje na filozofii, není nijak zvlášť kvalitní, ani přínosné...jen cituji několik mých přátel a kamarádů z brněnské filosofie. Jde jen o to, že když někoho nevezmou tam kam chtěl po studiu, či se nechce věnovat akademické dráze, aby mohl uniknout do školství /středního/...buď má člověk kantořinu v sobě, anebo ji nemá, není to nic, co by se dalo naučit, snad jen dopomoci naučit se řešit některé situace. Na pajdáku se to učí pět let, deset semestrů, Vám stačí to minimum, nic nemamítám, protože jak jsem zmínila, učit je poslání a je k tomu třeba talent. Nikoliv sáhodlouhé vzdělání. To jsem asi trošku odbočila, promiňte, nicméně vysvětlení je v minulém příspěvku :)

Od: Tereza - 7.6.2006 - 14:19

Netuším, jak ostatní - já jsem při praxi normálně učila, včetně opravy maturitních písemek.
Co se srovnávacích studií týče - ony jaksi odosobňují, tudíž jsou objektivnější. Co si mezi sebou řeknou učitelé, má jistě váhu, ale chybí tomu soustavnost a "metry" na srovnání.
A co se týče "povolaných" a k diskusi vyvolených: prostý selský rozum mi říká, že škola, která se zabývá telepatií, nebo učí na základě někoho, kdo vydal knihu okultních pečetí, je podezřelá. Do školy, která má takovéhle ideologické pozadí, bych dítě nikdy nedala. Na to mi netřeba pedagogiky. Otázka jednotlivých konkrétních metod je jiná věc - tady se může tradiční školství leccos naučit (a taky se učí). To ale neznamená, že alternativní školy jsou celkově lepší, co se týče vzdělávání.

A, konečně, k teorii a praxi výuky - to už mluvíte sice velmi správně (zastávám tentýž názor), ale bohužel úplně o něčem jiném...

Od: Tereza - 7.6.2006 - 14:22

Btw, já mám pedagogické minimum z Prahy - vy tu operujete deseti semestry, já jich mám šest... S tím, že žádná pedagogická škola, libovolně dlouhá, nepomůže někomu, kdo nemá talent, souhlasím - ale to už zase mluvíte o něčem jiném, než je původní předmět téhle diskuse.

Od: miroslawek - 7.6.2006 - 14:31

Loreta: nejde o to, že by pedagogové byli pomýlení, ale každý si chválí a propaguje to své, zvlášť u některých nadšenců často bez ohledu na reálný výstup - který lze (jako u všeho) ověřit pouze nezávislým testem, který srovná měřitelné výsledky žactva.

Mimochodem na téma, který systém je lepší, odbornou diskuzi vést netoužím, k tomu, jak jsem již dříve uvedl, se oprávněn necítím, to mne podezírate marně. Mám pouze odposlechnuté skutečnosti od blízkých lidí(babička, matka, otec, strýc, teta jsou nebo byli pedagogové) a jejich kolegů a právě proto vím, že názory se tak různí. Pro mne jako laika jsou směrodatná pouze srovnání prakticky ověřitelných výsledků - v nějaké hodnověrné studii, kterou si najdu. A samozřejmě selský rozum.

Od: Loreta Kadishová - 7.6.2006 - 14:38

takže jsme se ve skutčnosti dokonale shodli, já mám totiž v rodině několik pedagogů /rodinná tradice/ a několik velmi osvícených a velmi razantních kolegů, právě proto říkám, že teorie je fajn, ale jde jen o to, kdo a jak ji uchopí, naprosto souhlasím s tím, že je fajn si brát to lepší/výhodné/inspirativní z těchto systémů, koneckonců i historicky je to ten nejlepší postup, brát si inspiraci z jiných kultur, ale zůstávat pevně ukotven ve svém přirozeném prostředí...Ona zmiňovaná kantorka na W. škole by právě na jednu stranu velmi protestovala proti systémuw.š. a na stranu druhou z ní těží spoustu prospěšností, takže tak
pro Terezu: tak to jste myslím jedna z mála poctivých studentů, studentek, totiž.

Od: Tereza - 7.6.2006 - 14:45

Abych to ještě uvedla na pravou míru:
Vy mluvíte o tom, že existují dobří a špatní pedagogové na všech typech škol. Souhlasím. Ale tak otázka nestála.

Původní debata se týkala toho, zda dát dítě na alternativní školu (důležitý je RODIČ, nikoliv PEDAGOG), to jest, jaké mají různé druhy škol výsledky. Konkrétní vzdělávací praxe (praktické zkušenosti jednoho učitele) jsou v tomto případě irelevantní. Jako rodiče mě zajímá:
a) Bude moje dítě dostatečně vzdělané, aby se dokázalo uplatnit? Srovnávací studie (a proto o nich byla řeč) říkají, že alternativní školy vycházejí ze srovnání o něco hůř, než tradiční.
b) Bude moje dítě učeno v souladu s názorem, který mám na svět? U WŠ a rodové školy nikoliv. Nejsem křesťanka a netoužím po tom, aby mé dítě vyšívalo rubašky - tedy do takové školy ho nepošlu.
c) Bude moje dítě ve školním prostředí spokojené? Tady vycházejí o něco (O NĚCO, nikoliv absolutně!) lépe školy alternativní, ale ne nutně všechny.

Tudíž je pro mě jedinou schůdnou variantou hledat školu, která má dobré reference, a to v sektoru státním nebo mezi nealternativními soukromými školami.

Pan Šeterle oproti tomu tvrdí, že státní školství je mor a jediná možná výchova (aby děti byly spokojené a dobře vzdělané) je alternativní. Tak to prostě není - a nemusím na to mít ani hodinu pedagogické teorie nebo praxe. Stačí se podívat do těch (objektivních) srovnávacích studií. Což jsem se podívala (proto ty hovory o teorii a praxi, kterou za sebou mám) - z toho titulu mluvím, a domnívám se, že k vedení této diskuse je to dostačující. Vy říkáte, že jste fundovanější a máte přátele, kteří učí. Já to nepopírám, ale bylo by to relevantní pouze v případě, kdy bychom měli diskutovat o tom, kdo z nás je lepší pedagog, což nediskutujeme.

Od: Loreta Kadishová - 7.6.2006 - 15:25

právěže diskutujeme o tom, kam dáti dítě do školy a proto tvrdím, že mě nijak zvláš´t nezajímá jakým systémem jsou vedeny, ale zajímají mě konkrétní osoby, které moje děti povedou k nějakému světonázoru, ani nevím, jestli je nutné, aby byl ten stejný jako můj, stačí, když jej povedou k vlastnímu přemýšlení / a o tomhle podle mého názoru je spor s tradičním stylem výuky, který je značně dogmatický a v podstatě tu prostor pro nějaké názory žáka ani moc není (samozřjmě opět záleží na tom kterém pedagogovi) a tím alternativním/ a proto i říkám, že by mě nevadilo, že moje velmi dobrá kamarádka učí na waldorfské škole, protože vím, že učit umí výborně a její výsledky za to hovoří / na střední školu přijato 98 procent jejích žáků/ a obzvláště v českém jazyce excelovali...a opět se dostáváme k tomu, že teorie je jedna věc a to jak ji kantor uchopí je věc druhá. Ohledně toho křesťanství propagovaného v alternativních školách, to se týká i w.š.? to nemůže být pravda...srovnávací studie jsou bezpochyby zajímavé, ale já si raději do té školy zajdu, protože i když pocházím z malého města, školy základní tu existovaly čtyři, v druhé třídě, pak třetí a pak páté se dělaly srovnávací testy, ti z nás, kdo měly horší známky z českého jazyka /z jedné školy/, dopadli bravurně..srovnávat výsledky škol musí být už z principu nesmírně ošidné.

Od: Loreta Kadishová - 7.6.2006 - 16:21

vždyť vám říkám, že jsme dělali celostátní srovnávací testy, šmankote, a přestože jsme neměli /jako třída/ nijak zvlášť kvalitní známky /od naší přísné pani učitelky/, v testu jsme obstáli velmi dobře...test se hodnotil bodově a všechny školy ho měly shodný

Od: Tereza - 7.6.2006 - 16:29

Nešmankotujte, prosím. Já nejsem ten, kdo nerozumí;) To srovnání výsledků, o kterém jsem původně mluvila já, bylo právě ono nezávislé testování, nikoliv prosté srovnání (neobjektivních) známek. A z tohoto srovnání (nezávislého testování) vycházejí jako lepší tradiční školy.

Od: Tereza - 7.6.2006 - 18:27

Ještě ad Steiner
Více k mým námitkám zde:

http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/veda/clanky/8619_67_0_0.html

Od: David - 7.6.2006 - 19:17

Díky za ty odkazy. :) A prosím, nikoliv protivědecká vlná, ale spíše metavědecká. Steiner přemýšlí "metalogicky". Racionalita jde ruku v ruce s iracionalitou.

Už Pýthagorás byl ve stejné pozici jako Steiner. Dodnes se o Pýthagorovi říká, že založil náboženskou sektu. Avšak skutečnost je taková, že Pýthagorás - stejně jako Steiner - postavil vědu, filosofii a náboženství vedle sebe. Představte si to, dokonce náboženství, ano. :) Náboženství, mystika, Bůh - jsou ožehavá témata, protože člověku bylo zakázáno o tom přemýšlet. A když se s těmito tématy člověk setká, náhle to bolí, dráždí - dotýká se to nitra člověka, podstaty bytí. A pro takového člověka se onen náboženský - mystický aspekt stane převládajícím momentem Pýthagorova, Steinerova a dalších učení.

Náboženskost - mystičnost, iracionalita, jevy jako telepatie -- jsou součástí celku. Tvoří ucelený pohled na svět. Nelze bez nich žít. Začne-li se jednostranně oddělovat jedno od druhého, vytváří si například věda vlastní náboženství.

Chci tedy zdůraznit - tak jak se na věc dívám já - iracionalita a náboženství jsou zde záměrné a podstatné. Zároveň také propojené s racionalitou, vědou a filosofií.

Od: Jana - 8.6.2006 - 7:10

Koukám, že už i tady Tereza s Miroslawkem řádí. Stejně jako v poezii, opět ti nejchytřejší a nejdokonalejší. Vědí o světě všechno. Jsou asi ti nejlepší básníci, nejlepší kritici, nejlepší učitelé a vychovali hromadu dětí.
Milá Terezo, že napíšu autorovi článku, cituji: "doporučuju autorovi, aby si o alternativní pedagogice něco přečetl," potom to rozhodně není vyjádření názoru, ale úmyslná urážka. Potom se nemůžete divit, že na Vás někdo reaguje v podobném tónu.

Od: Daniel - 8.6.2006 - 8:25

Jana - no voni dva ještě nepochopili, že jsou kompletně trapný, a že z nich většina lidí má tady srandu. Asi nemaj kde jinde s těma svejma žvástama votravovat, tak tady oblažujou nás ... Ale jako for dobrý, moje přítelkyně, která už skoro deset let učí, se tomu fakt akorát směje...

Od: Tereza - 8.6.2006 - 9:12

Jano, a jak jinak, prosím vás, chcete někomu doporučit, aby si něco přečetl? Potisícíprvé opakuju, že existují hlasy proti alternativní pedagogice, které jsou zde naprosto pomíjeny. Kdyby se jimi někdo zabýval, nemohl by bezvýhradně chválit, tudíž předpokládám, že se nezabýval - tudíž doporučuji, aby prostudoval.
Jinak mi, prosím, ukažte, kde tvrdím, že jsem nejchytřejší a nejdokonalejší. Uváděla jsem tu pouze, že s různými náhledy na alternativní pedagogiku mám zkušenost, a to pouze proto, že se tu znovu probírá moje způsobilost, místo aby se diskutovalo k tématu (všimněte si, že se nikde neptám, jak jste způsobilí vy, abyste mohli tvrdit, že plácám nesmysly).
Kdyby se hovořilo o jaderné fyzice, nic k tomu říkat nebudu, neboť jaderné fyzice nerozumím. Literatuře, lingvistice a pedagogice ale vcelku ano (a o tom naštěstí nerozhoduje místní plénum, ale mí vyučující - bývalí i současní - tiše se divím, že mou tupost, je-li vskutku tak značná, ještě neprohlédli, a vytrvale mě zásobují poměrně slušnými ohodnoceními).

Daniel: Nesmírně se těším, až jednou konečně řekneš něco k věci. Ještě jsem se nedočkala, ale nepřestávám doufat.

Od: Daniel - 8.6.2006 - 10:48

Tereza- ty tady taky furt meleš pantem úplně naprázdno a mimo,tak to nastavuju jak zrcadlo, třeba ti to taky v budoucnu docvakne. To si všichni voddechnou potom.

Od: Tereza - 8.6.2006 - 11:12

Že mluvím "mimo" bych brala, kdybys mi dokázal říct, v čem se mýlím. Zatím se to nestalo ani jednou. Pořád jen hlásáš, že plkám a ničemu nerozumím. To je sice jistě pěkný způsob trávení času, ale s racionální argumentací a "nemletím pantem" to má asi tolik společného, jako veverka s tvarohem.

Od: Tereza - 8.6.2006 - 11:14

(Tudíž nechápu, na co si zrovna ty stěžuješ. Zameť před vlastním prahem a povyndavej břevna z očí svých. Pak můžeme mluvit o mých třískách.)

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2771 s