Kritici tvojí desku zatím přijímají vesměs pozitivně. Nicméně žijeme v zemi, kde se nic neodpouští, takže někteří za tou muzikální pestrostí vidí povrchní snahu být za každou cenu originální. Četla jsi už recenzi, která ti připadala úplně mimo mísu?
Což o to, já ocením víc konstruktivní negativní kritiku, než když mi maže med kolem huby člověk, který tomu vůbec nerozumí. Ale je pravda, že tuhle jsem četla něco ve smyslu, že absolutně nevím o čem zpívám, že mi někdo podsunul nějaký kostrbatý texty…Prostě autor vůbec netušil, že jsem si to napsala sama. Nebo že se stylizuju do Christiny Aguilery a Shakiry což nějak nechápu proč…Ale upřímně, mně je úplně jedno, co si kdo myslí. Já zpívám, co mě baví a zpívat to budu dál – buď budu mít publikum, nebo ne. Proti otupělosti českého hudebního vkusu se těžko dá bojovat tím, že všechno nové budeme považovat za afektovanost. A to nemluvím o sobě, jenom v Praze je spousta kapel, které nemají šanci se projevit a s tím nijak nepohne, když budeme pořád dokola zpívat „Malovaný džbánku“ a „Kávu si osladím“ v padesáti remixovaných verzích. Když to lidi baví, ať to poslouchají, ale já k tomu přispívat nechci. Nedělám si svojí hudbu, abych to tady převrátila naruby, ale mě osobně poslouchat desetkrát za den „I´m so beautiful…“ prostě nebaví a kdybych měla na těch věčných cestách v autě poslouchat jenom rádio, tak se z toho asi zcvoknu, takže mám logicky vnitřní odpor k tomu, abych takovou muziku sama tvořila.

Málokdo se nepozastaví nad tvými texty, které jsou na dvacetiletou holku neuvěřitelně vyzrálé. Dokážeš se vyjadřovat v křehkých metaforách, dokážeš i „na plnou hubu“, ale přitom zvukomalebně, říct, co si myslíš. To máš skutečně občas náladu, že sedneš, a napíšeš něco takového, nebo to byl někdy trochu složitější „porod“?
No, občas jsem ty texty vyloženě potila, ale většinou zrovna, když se nejvíc snažím něco úžasného zplodit, tak to nejde. Přichází představa, ale ne ta správná slova. Kolikrát jsem si sedla s tím, že proboha už musím tu desku dopsat, ale vydolovala jsem spíš nějaký základní nápad a ty slova jsem pak přidávala postupně jako skládanku.
Já jsem se vždycky bála úplně přímočaře vyjádřit, co si myslím. Proto jsem dřív psala anglicky, schovávala jsem se do toho jazyka jako do symbolů. Ale potom jsem přišla na to, že právě v češtině se dá všechno krásně zaobalovat metaforami a literárním symbolismem a teď už mě hodně baví právě tyhle „zbraně“ používat.

Spousta autorů říká, že aby napsali zásadní text, potřebují být trochu v depce. Nemáš to tak?
Ani ne, člověk může přijít úplně veselej a napsat smutnou písničku. Mě dokonce vyloženě baví spojování depkoidních motivů s veselou muzikou, jako to dělá třeba Gwen Stefani. Je mnohem zajímavější, když z té písničky nepoznáš na první poslech, o co jde a až později v ní objevíš něco závažnějšího…a někdo na to třeba nikdy nepřijde.

Takže máš radši i když texty nejsou úplně jednoznačné a dají se různě vykládat…
Rozhodně. Vždycky, když jsem zkoušela napsat text o něčem konkrétním, na něco upozornit, tak mi z toho vyšlo blbý klišé. Na druhou stranu nejde o žádným cizím textu objektivně říct, že je třeba plitkej. Důležitý je, jestli tomu sám interpret věří, protože jenom tak to jde podat, aby tomu věřili i ostatní.

Jak se díváš na to, že mašinérie jménem „Česko hledá Superstar“ se právě potřetí rozjíždí?
Myslím, že to rozhodně není škoda. I ze „Superstar“ můžou vyjít lidi, který tu naší omezenou hudební scénu trochu změní a dodají jí šťávu. &Sanci se představit a pak i prosadit dostane nakonec spousta lidí, kteří se třeba ani nedostanou do finále – viz Madalena Joao z jedničky - takže já to určitě neodsuzuju. Kdo kouká na nás s nálepkou „Superstar“ pořád přezíravě, měl by si uvědomit, že řada zasloužilých zpěváků vyšla z podobných soutěží, jen v jiné době..I Semafor se dá v podstatě považovat za jednu velkou „Superstar“.

Plánuješ v létě nějaký oddych?
Spíš budeme zkoušet, zkoušet a zase zkoušet… Pomalu chci připravovat písničky na novou desku a mít na koncertech z čeho vybírat, takže se budu soustředit hlavně na kapelu. Kromě toho mám nějaké moderování, takže zahálet určitě nebudu.

Zeptám se tě podobně jako Petra – kdybys přece jen měla možnost jet zítra kamkoli, kam by to bylo?
Já bych upřímně ani nepotřebovala někam za hranice, mně by bohatě stačilo jet na chalupu, ale když už exotika, tak do Thajska. Tam jsou prý nejkrásnější pohledy na krajinu z letadla, takže to bych si určitě užila. Anebo do Turecka, kde se mi moc líbilo, prostě kamkoli do tepla!

Gábo, prohlásila bys o sobě, že jsi teď naprosto šťastná?
Rozhodně. Až budu za dva dny zdravá, tak budu úplně nejšťastnější!

Petra a Gábu na jednom pódiu uvidíte exkluzivně ne festivalu Okolo Třeboně (www.okolotrebone.cz) !!