Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 28.5.2017, svátek má Vilém 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 497
Registrovaní čtenáři: 1753
Publikovaných článků: 12113
Komentářů: 10712


Měření



Se čtyřicítkou na krku

29.09.2006   Martina Bittnerová   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Ráno jste se probudila a při pohledu na kalendář jste zjistila, že právě dnes slavíte čtyřicáté narozeniny, tedy vlastně máte pocit, že ani není na tom slavit co. Děti odrůstají, manžel chytá druhou mízu a bez barvy na vlasy se už neobejdete a přitom zasněně vzpomínáte na svou blonďatou hřívu krásných dvaceti let. V podstatě těch důvodů k neradosti byste našla tisíc. A tím pádem i slušnou zásobárnu zdrojů k depresím. Pravdou zůstává, že přibývající vrásky nelze zastavit, ale rovněž platí oblíbené - člověk je tak starý, na kolik se cítí.

Pokud ani vlastní pozitivní myšlenky nepomohou, v dostatečném předstihu vyžádejte od rodiny právě ke čtyřicátinám knihu Je mi... 40. A co má být? Ne, nečekají vás v ní rady, jak si udržet linii, mladistvý vzhled a sehnat skvělého a mladého milence. Nečekejte ani pětisetstránkový román líčící strasti americké milionářky, s níž se právě rozvedl manžel. Tato relativně drobná publikace vás připraví totiž jen o trochu času, a vrátí vám optimismus. Je totiž přeplněná různými hesly a citáty, jež směřují k jedinému - ve čtyřiceti můžete ještě realizovat spoustu bláznivých nápadů, které jste dříve nemohla, nebo se jich bála. Odmítejte všechny nedobré bytosti zahlcující váš život, smiřte se s hysterickou matkou a hlavně užívejte každého pěkného okamžiku, který k vám přijde. Autorka knihy Rebecca Hallová totiž vzkazuje jediné - buďte vyrovnané a šťastné. A doufá, že pomocí útržkovitých, a zdánlivě bleskových zamyšlení vás k tomuto cíli dovede.
No, zkuste jí pak napsat, zda se to podařilo. I já vám budu držet palce, protože vězte, že v padesáti už hodně věcí prostě nedoženete.

Jako malou ochutnávku z knihy přidávám pár zajímavých citátů, z nichž bychom si měli něco odnést do života, podle mého názoru, všichni.

Dovolte si někdy ztratit důstojnost. Stejně se berete moc vážně.

Nepřestávejte klást obtížně zodpověditelné otázky.

Naučte se čelit svým obavám. Nakonec všechno dobře dopadne.

Přehodnoťte své vztahy.

Vykašlete se na opatrnost. Riziko je to pravé.

Najděte způsob, jak se cítit mladší.



Knihu vydalo nakladatelství Metafora.
Zdroj obrázku: metafora.cz






Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Renata Šindelářová - 1.10.2006 - 11:10

Dobrá inspirace. :-)
Já osobně bych se měla nejvíc držet toho "vykašlete se na opatrnost....". Asi si to vytisknu a motivačně nalepím vedle monitoru. :-)

Od: Martina Bittnerová - 2.10.2006 - 8:30

Renata - ano to je přesné.-) Proto jsem výše uvedené citáty vlastně vybrala.-)

Od: Milan Prokš - 7.10.2006 - 11:15

Jelikož jsem minule nezaškrtl ochranu před spamem, moje reakce na vaše komentáře zanikla v bezedném prostoru. Tedy znovu: Chtěl jsem jenom připomenout ono otřepané "Všeho s mírou". Ve svém blízkém okolí mám případ ženy, která se podobnými hesly začala v onom věku řídit až přespříliš. Vyslechl jsem její povzdechy nad tím, jak se obětovala, jak své nejlepší roky věnovala a zahodila a tak pořád dokola. Dobře, ale co její manžel, kterému tohle všechno kladla za vinu? Ten se neobětoval, ten nic nezahodil? Za léta, kdy všechno podřídil své početné rodině? No nic, opravdu jsem chtěl jenom připomenout, že nic se nemá přehánět. A že je zajímavé, že podobné stesky slýcháme výhradně od žen. Nevzpomínám si, že bych totéž zaslechl od muže.

Od: Martina Bittnerová - 9.10.2006 - 7:52

Milane, já si myslím, že nic se nemá přehánět a je jasné, že každá žena by měla používat hlavně zdravý rozum, samozřejmě partnerství je o kompromisech z obou stran, a z žen, které ve 40 přijdou na to, že si vlastně nic neužily, a snaží se to dohnat, mi naskakuje husí kůže. Osobně jsem pro opačný postup - nejprve se "vyblbnout" a pak když už člověk ví, co chce, tak to realizovat, ne obráceně... Ale to je můj osobní názor...

Od: Milan Prokš - 22.10.2006 - 17:13

Martino, díky za vysvětlení. Překvapujete mě, a to čím dál, tím víc... Musím říct, že příjemně. Zřejmě jsem poselství toho Vašeho článku špatně pochopil. Ještě jednou děkuji.

Od: Martina Bittnerová - 23.10.2006 - 11:00

Milan - ten článek není o mých názorech, ale o té knize. A dokonce nemá být ani o tom, zda s takovým tím optimistickým přístupem k životu - takové to nikdy není pozdě souhlasím, či nikoliv.-)
To by bylo na zcela samostatnou úvahu

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2617 s