Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je středa 14.11.2018, svátek má Sáva 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 497
Publikovaných článků: 12517
Komentářů: 10790


Měření



Duše a dušičky

02.11.2006   Radka Zadinová   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Druhý listopad = Svátek mrtvých. Nevím, proč se tomu říká svátek, ale budiž. Nějak tomu lidé asi říkat musí. Možná že svátek proto, že je s tímto dnem spojená jakási slavnostnost, ačkoli spíš v tom smutném duchu. Lidé si tohle datum pomyslně zaškrtnou v kalendáři, aby nezapomněli koupit smuteční věnce a kytky a hromadně vyráží na hřbitov. Nemůžu si pomoct, ale nelíbí se mi to. Jednou za rok přijít a okázale světu dokazovat, že si vzpomínáme...

Zapálit svíčky, postát minutu ticha, rozhlížet se, kdo přišel a kdo ne a myslet na návrat domů. Protože tak to většinou je. Lidé tam stojí, někteří znuděně, jiní smutní, tišší a nervózní.

Proč vystavovat na odiv svůj smutek? Patřím k lidem, kteří nedokáží plakat na povel ani na veřejnosti. Stydím se za svůj žal, nechci se o něj s nikým dělit, chci vzpomínat a plakat o samotě, tak aby to nikdo nevěděl ani neviděl. Chci se ponořit do své bolesti nekontrolovaně, sobecky zapomenout na svět a ty, kteří mé bolesti nerozumí, nemůžou jí rozumět, protože mají své vlastní bolesti, tak stejné a přitom tak jiné...

Slzy přece nemůžeme podplatit. Nemůžeme jim nařídit, kdy mají téct a kdy ne, nemůžeme poručit srdci, aby smutkem umíralo. Smutek se nedá hrát. A ke vzpomínkám nás nedonutí žádná síla – a tedy ani 2. listopad. A kdo chce vzpomínat, chvíli si vždycky najde. Vteřinku po ránu, hodiny po nocích. Prchavý okamžik při pohledu do zrcadla nebo na zpuchřelé listy v památníku. Letmé zavadění o zaprášenou fotografii, bolestný stisk srdce v situaci, tak důvěrně známé a přesto cizí, náhlé pohlédnutí do tváře těch, které neznámé a přece nám někoho důvěrně připomínají...

Ti, na které vzpomínáme, už stejně nic neví. A nebo možná ví. Doufám, že ví a že nemusí přijít 2. listopad, aby věděli. Doufám, že to ví všechny ty vteřiny, dny i noci, kdy si vzpomínáme. Tiše, tajně, se skrytou bolestí a možná proto víc upřímnou...



Fotografie: Pavla Králová


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Marie.Mali - 7.11.2006 - 7:02

Dušičky
Duše zemřelých pobývají v očistci.Vděčnost a úctu jim lidé projevovali od nejstarších dob.Podle víry duše v předvečer Dušiček vystupují,aby si odpočinuly od muk.Jde o křesťanský svátek . Je dobře,že vzpomínají i nevěřící.Doporučuji autorce článku seznámit se více s tímto dnem.na zesnulé se vzpomínalo v čechách i v květnu při svátku "maifest".Znám olno lidí,kteří kytičku na hrob nepoloží,co je rok dlouhý a je jich hodně,jakoby se báli,pokládali návštěvu hřbitova za ztrátu času,...nevím.Ano,toho koho jsme měli rádi a opustil nás, v sobě nosíme stále,je v našem podvědomí,můžeme s ním ve svých myšlenkách meditovat,můžeme se dívat na jeho fotky a vzpomínat.Kdyby byl živý,jistě by dostal k svýtku kytičku.2. listopadu má svátek jeho duše a rozsvícení svíčky na místě jeho posledního odpočinku je pro mě vyjádřením lásky a všeho dobrého,co jsem k zemřelému cítila a cítím.Ani časem,uspěchanou dobou,lidským chováním ,...se Dušičky nepřestaly když ne slavit,tak alespoň připomínat.A je to dobře.

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2018 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.075 s