Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je pátek 28.4.2017, svátek má Vlastislav 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 497
Registrovaní čtenáři: 1752
Publikovaných článků: 12081
Komentářů: 10708


Měření



Pitvání špatné minulosti

13.11.2006   Michaela Wilhelmová   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Sborník Polsko a Československo v roce 1968 v sobě shromáždil řadu zajímavých příspěvků z Varšavské konference, která proběhla 4.-5.9.2003. Toto mezinárodní symposium komentovalo událost, která naší zemi učinila hlubokou vrásku starostí v novodobé historii. Mluvím o 21.srpnu 1968, který nám bude již navždy znám coby den intervence tzv. varšavské pětky…

Ještě než se pustíme do příspěvků, které podávají různé pohledy na tento vpád (každá z osobností dle odvětví svého zájmu), můžeme se pomocí zaznamenaného úvodního projevu Leona Kierese seznámit s okolnostmi, které intervenci předcházely. Přestože je tento muž předsedou IPN (Ústavu paměti národa), nenesla se úvodní řeč v terminologii pro běžného smrtelníka nepochopitelné, mohl ji poslouchat stejně tak základoškolák jako profesor věd historických.
Počátek konfliktu se začal odvíjet již na samém počátku minulého století. Polsko a Československo spolu neměly vztahy právě vzorové, půtky politické a někdy i lokální střety fyzické byly na denním pořádku. Tu měla pravdu jedna strana, tu zase druhá. Válka pak přispěla paradoxně ještě k většímu odcizení – Poláci trpěli více, takže k Čechům nemohli pocítit spříznění. Navíc při dlouhém utlačování ztratily národy právo na sebeurčení, které pak opětovně dlouho a složitě hledaly. Myšlenky na československo-polskou federaci, které se objevily v době 2.světové války, byly tímto stavem odsouzeny k utopismu. Po konci války se obě sousedící země zařadily do sféry vlivu Sovětů. Většinu lidí v tuto chvíli napadne, že zde konflikty končí. Bohužel ne. Hned v roce 1945 naopak nechybí moc k otevřenému vojenskému střetu. Přeme se totiž o vymezení hranic. Do sporu nakonec zasahuje sám Stalin, donutí obě strany k ústupkům a uzavření míru a přátelství. Přátelství však dosti vynuceného.
Roku 1956 v Polsku probíhá polský říjen a Československo se k němu staví odmítavě. Stejně tak jako poté Polsko proti našemu socialismu s lidskou tváří. "To je přeci jasná kontrarevoluce!," zní z úst polských politických činitelů. Zní ale i horší věci: "Československo potřebuje bratrskou pomoc!" A tak sotva se Poláci vypořádali se studentským hnutím, zahájili propagandu proti Československu. Osudného 21. srpna následovalo i napadení, na kterém se Poláci podíleli.
Pravdou z druhé strany, která nebývá již tolik zmiňována, se ukazují protesty a vlna nesouhlasu, kterou v Polsku tento akt zapříčinil. Většina Poláků intervenci naprosto neschvalovala. Na vrcholku tohoto ledovce odporu pak stanul Ryszard Siwiec, otec pěti dětí, který se na protest proti násilnému potlačení pražského jara 8. 9. 1968 upálil. Vynucené přátelství stalinské éry přerostlo náhle v přátelství opravdové, čeští a polští disidenti spolu začínají kooperovat.

Původně polský sborník Polsko a Československo v roce 1968 vyšel sice se zpožděním, ale referáty z mezinárodní konference ve Varšavě (kterou jste možná zaregistrovali i v televizi, ČT vysílala záznam ve zprávách) tím na závažnosti neztrácejí. Polsko lze totiž označit za jedinou zemi intervence roku 1968, která veřejně analyzuje svou minulost a zpřístupňuje historikům kompletní archivy (např.oproti Rusku, které dodnes informace z roku 1968 nepustilo všechny).

Kdo všechno do sborníku přispěl?
Jan Rychlík – Československo a Polsko před rokem 1968
Jerzy Eisler – Vliv Pražského jara na polský Březen
Petr Blažek – Všechno dostane jiný směr
– vliv polského Března na Pražské jaro
Jitka Vondrová – Pražské jaro 1968 a Moskva
Pawel Machcewicz – K čertu se suverenitou – Wladyslaw Gomulka a Pražské jaro
Lukasz Kamiński – Polská sjednocená dělnická strana a Pražské jaro
Pawel Piotrowski – Účast polské armády na intervenci v Československu
Grzegorz Majchrzak – Operace
Podhale
Jiří Pernes – Odpor československé veřejnosti proti intervenci
Oldřich Tůma – Normalizace 1969 – 1971

Editory knížky se stali Petr Blažek, Lukasz Kamiński a Rudolf Vévoda. Knížka vychází v nakladatelství Dokořán. ISBN 80-7363-103-2

Titulní stránka knížky převzata z: www.dokoran.cz




Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2775 s