Toho dne bylo lezavé počasí a jemné krůpěje namrzlého deště se mi lepily na každý odhalený kousek těla. Hlavně za límec. Na náladě mi nepřidával ani účel mé cesty – bankovní převod přímo na pobočce, po kterém se můj doposavad krásně se plnící účet měl ocitnout v debetu. Přesto jsem se již nemohla dočkat, až do banky dorazím. Důvody tohoto těšení však zůstávaly na čiře animální úrovni. V bance bude teplo…

Transakce proběhla hladce a já cítila empatii ke svému nebohému, zcela prázdnému kontu. Měla jsem času nazbyt a ven do plískanice se mi ani za mák nechtělo. Padla mi proto do oka expozice v hlavním prostoru banky. Na první pohled mě moc nezaujala, název Naše papírové peníze 1759-1918 mi, coby mladé slečně se zájmem v extravagantnějších směrech umění, příliš neučaroval. Přeci jen se podívám, vždyť je to kus naší historie, řekla jsem si nakonec. Bylo až k neuvěření, jak mě nakonec oficiální rakouské papírové peníze pohltily. Od jednodušších papírků, které bychom si s dnešní technikou zfalšovali jedna radost, až po překrásné secesní bankovky, na které jsem se nemohla vynadívat. Kdybych měla v tu chvíli v kapse nějakou euro bankovku, musela bych se za ni stydět. Z výtvarného hlediska by naprosto neobstála.
Expozice je seřazena chronologicky, dle jednotlivých panovníků. Každý z císařů vydal své vlastní peníze, je tedy co prohlížet. Vytkla bych ale vzdálenost rámu s bankovkami od očí diváka. Expozici banka umístila na centrální podezdívku, která je však širší a návštěvník si proto nemůže prohlédnout některé bankovky tak důkladně, jak by chtěl (leda by si na tento sokl klekl, což by ovšem působilo poněkud nespolečensky).

Výstava byla uspořádána ku příležitosti státního svátku – Dne vzniku samostatného československého státu na základě podkladů numizmatické knihy Vladimíra Filipa. Krom toho, že je určena veřejnosti zdarma (samozřejmě nejen klientům banky) je i příjemným odlehčením po bankovních operacích. Pamatuji si, že před rokem jsem zde byla velmi potěšena expozicí kostýmů z Národního divadla. Jak se ale k takovým výstavám postavit? Rozhodně se jedná o marketingový tah, který udělá na zákazníka dojem. Je to tedy fair play, nebo by si měly firmy podobné aktivity odpustit, neboť je lze srovnat s útokem na podvědomí člověka, který za zástěrkou kultury nebude s to spatřit reklamní podtext?
Osobně se domnívám, že ačkoliv banka není výstavní síní, podobné akce jsou jen ku prospěchu. Poskytnout zdarma kulturní rozhled a možná si tak dopomoci ke kšeftu – proč ne? Jen více takových akcí do veřejných prostor a možná povzneseme upadajícího ducha našeho národa.

Pokud by Vás expozice zajímala, tak zmiňovanou bankou je KB na Václavském náměstí, Praha 1 (v článku jsem jí nechtěla rovnou zmiňovat, mým záměrem není dělat reklamu), výstava trvá do 6.prosince.

Bankovka převzata z: www.bankovky.com