Snímek má podtitul „provokativní komedie“, který mu skutečně sedne jako prdel na hrnec. Jako by právě tohle bylo pro Marcela Bystroně, duševního otce celého projektu (a samozřejmě scénáristy a režiséra), mantrou už od prvních krůčků k jeho realizaci. Snaha být originální, invenční, zkrátka hlavně ne jako druzí, se odráží naprosto všude a místy to filmu není úplně ku prospěchu. Netradiční podání příběhu formou tří paralelních epizod, občasné rozložení plátna do několika obrazů, svěží videoklipové sekvence, působivé na míru šité písně (má je na svědomí právě Bende a patří k nejsilnějším momentům snímku)...všechno by bylo fajn, kdyby to nakonec přehršel „šokujících“ momentů nezcumlal dohromady v jeden velký – ač zábavný – chaos.

Kupodivu se ale z téhle zběsilé jízdy skutečně vydělují některé silné momenty, které vám morální zrcadlo docela naléhavě nastaví nenechávají tak příběh sklouznout směrem k nesmyslné taškařici. Celý se točí kolem „typické“ české rodiny (v uvozovkách proto, že jejich eskapády se na první pohled jeví jako z hororu, ale na druhou stranu je až mrazivé, kolik toho s nimi má průměrný Čech společného...). Otec (Jiří Vohnout) připadá všem doma jako trapný nekňuba – přitom ale drží partu s dávným kamarádem z válečného komanda v Bosně (Ondřej Vetchý) ve vzkvétající živnosti nájemných zabijáků a samozvaných spasitelů zkaženého světa. Matku (Nela Boudová) mají za náboženskou fanatičku, která by pro svou církev, příkladný život a spořádanou domácnost dýchala. Jen za roli manželky by nedostala pět hvězdiček, protože opovržení svým druhem už zkrátka nedokáže skrývat. Brzy ale zjistí, že chybějící láskyplné souznění lze najít nejen na mši, ale i uprostřed sadomasochistických hrátek. Čtrnáctiletý syn Tomáš z rodičů pochopitelně není nadšený a azyl hledá u mladšího souseda Dominika a své čerstvé lásky, spolužačky Madony. Vedle jejich domácích trablů se ty jeho skutečně zdají celkem malicherné – Dominik musí snášet výlevy střídajících se amantů matky-pornoherečky, Madona pro změnu duševně labilní matku a bratra (tahle dvojka v podání Veroniky Žilkové a Jirky Mádla se skutečně povedla).

Věřte, že tohle je jen slabé nastínění všech šíleností, které budou mít na plátně své místo. U některých myšlenek se Bystroňovi prefektní vypointování a propojení ve všech třech liniích (sledujte motiv ultrazvuku), většina jich ale zůstane nedořečených. Zmiňované poselství rozhodně nedostanete na stříbrném podnose, ale jakýsi zneklidňující pocit vám v žaludku zůstane. Když si pak dáte tu práci a promítnete si si do něj celou tu mozaiku znovu, dost možná vás zpětně ohromí něčím víc, než serií „českých historek z podsvětí“.

Premiéra: 23. listopadu 2006

Originální název: Po hlavě do prdele, ČR 2006

Žánr: Černá komedie

Režie a Scénář: Marcel Bystroň

Kamera: Marek Tichý

Střih: Alois Fišárek

Hrají: Jitka Ježková, Jiří Vohnout, Ondřej Vetchý, Veronika Žilková,

Nela Boudová, Petr Jákl, Jiří Mádl, Dana Černá, Viktoria Flídr

Zdroj fotografie: www.eusebius.cz