Po zkušenostech s kratším filmem o mladých komunistech se Linda Jablonská rozhodla s tímto tématem pokračovat v natáčení. Jako protipól Komunistického svazu mládeže si našla Mladé konzervativce. Sledovala je od loňského 17. listopadu až po letošní volby do Poslanecké sněmovny.

Osobní život budoucích politiků a mladých lidí se zájmem o politické dění, jemuž už od svého dospívání věnují značnou část své energie. Stejně tak dění uvnitř těchto sdružení či vzájemné soupeření odkrývají otázky, nezvyklé a často zásadní. Vždyť kdy měli mladí lidé v takovéto míře možnost věnovat se politice dle vlastního uvážení?

V podstatě, otázky na mladé politiky zůstávají stejné jako u jejich starších kolegů. Lze je však vidět v ostřejším světle. Bez tajemných roušek, předstírání a vytáček. Anebo spíše jejich mladost toto vše hned vyzradí a upřímně ukáže.

Otázky jako, jaký cíl má naše česká politika, kam směřuje stát a za čím politici jdou, ty otázky zůstávají. Odpovězeny příliš ledabyle či stále bez odpovědi? Otázky po ideálech, ideologiích. Naší potřebě jasných idejí a jejich naplňování. Musíme najít tu pravou jedinou ideu? Anebo jich může být více, ale zato mít čisté úmysly a jasnou představu?

Velice jasně se ve filmu vyostřuje vztah mezi představou a skutečností. Obrazem politiky či určitých politiků a jejich tváří ve skutečnosti. Máme stále potřebu stylizovat se do umělých obrazů, anebo budeme žít sami sebou?

Co když naše idey a ideály, nejen ty politické, nejsou od toho, abychom žili pro ně, ale abychom žili skrze ně. Aby byli naší cestou, na které potkáváme další lidi s jinými ideami a ideály, když všechny cesty se protínají.

Úsměvné příběhy šesti mladých lidí vážně se věnujících politice odpovědi na tyto otázky nedávají, otázky ale odhalují a k jejich zodpovězení vybízí. Či snad přesněji, film pociťuji jako vybídnutí, neboť vystihl cosi z mého každodenního života, cosi dosud nereflektovaného a přeci určujícího.




Další informace a zdroj fotografií: http://www.aerofilms.cz/