Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pátek 7.8.2020, svátek má Lada 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 502
Registrovaní čtenáři: 509
Publikovaných článků: 12923
Komentářů: 11146


Měření



Mám na mysli něco... neobyčejného

12.01.2007   Kateřina Valášková   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Pro většinu lidí u nás v České republice je čaj jen čímsi obyčejným, dalo by se říct jen běžným zaplněním pitného režimu. Zejména z východu k nám ale postupem času přichází zcela odlišný postoj k tomuto nápoji. Málokdo ví, že čaj může být pro člověka velice posvátný a uznávaný, a to již nejméně tři tisíce let.

K prvnímu známému pěstování a připravování čaje došlo v Číně kolem sedmého století našeho letopočtu. Zelený čaj se tehdy lisoval do různých forem a poté se rozdrtil na jemný prášek, jenž byl následně hozen do kotlíku s vroucí vodou a chvilku povařen. Tradiční přípravu čaje tak, jak ji známe dnes, používáme zhruba od čtrnáctého století. Od 15. století se pití čaje rychle šířilo, z Číny nejprve do Japonska a Mongolska, poté i obchodními cestami do Arábie a Evropy, kde si lidé pití čaje velmi oblíbili. Evropané začali čaj pěstovat ve svých koloniích, zejména Britové v Indii, na Cejlonu dokonce nalezli divoce rostoucí druh čajovníku. Pro mnohé z nás může být zajisté překvapivé to, že ruský výsev čajovníku na Kavkazu byl velice úspěšný. S čajem se začalo hodně obchodovat a jeho popularita rostla po celém světě.

Jak jste již možná zpozorovali, pod slovem "čaj" tu mám na mysli něco zcela odlišného od toho rozmělněného čehosi v papírových pytlíčcích, co v ceně od nějakých osmi korun výše můžete koupit v kterýchkoli potravinách či supermarketu. Možná už ani dnešní děti totiž nevědí, že čajovník je vlastně keř se silně žebrovitými listy vyrůstajícími na krátkých větvičkách. Nejvýznamnějšími druhy pro pěstování jsou čajovník čínský a čajovník assámský, v současné době se však používá i mnoho šlechtěných odrůd, jako například čajovník cejlonský. Květy čajovníku jsou bílé a trochu se podobají květům třešní. Charakteristickým znakem pro čajovníkové listy jsou výrazné stříbřitě bílé chloupky na spodní straně. Tipsy, tedy nerozvinuté pupeny listů, jsou těmito chloupky pokryty zcela. Nejvíce se čajovník pěstuje v Číně a Tchajwanu, Indii, Japonsku, Indonésii, na Cejlonu, ve Vietnamu a dokonce v některých oblastech Afriky a Jižní Ameriky.
Po zpracování čajových tipsů je velice důležité uskladnění čaje. Zásadními podmínkami pro vhodné uskladnění jsou sucho a temno, čaj by měl být z dosahu jakýchkoli pachů a v nejlepším případě být uzavřen v lahvi z tmavého skla či kovové dóze bez přístupu vzduchu.

S kolika druhy čaje se můžete setkat? Čaje se běžně rozdělenují dle tzv. “fermentace”, čili doby oxidace,doby, po kterou byly listy vystaveny přímému kontaktu se vzduchem.

Pro bílé čaje se používají nejmladší listy, proto je tento typ opravdu velice vzácný a také jeho cena se pohybuje ve vyšších částkách než je tomu u jiných druhů čaje. Velice populární zelený čaj je vystaven vzduchu jen po velice krátkou dobu, často se tipsy navíc zahřívají či vysušují. Podobně jsou připravovány i žluté čaje, pouze jejich vysoušecí doba je o něco kratší, než je tomu u čajů zelených. Oolongy jsou čaje tzv. “na půl cesty” mezi zeleným a černým čajem, na vzduchu se nechávají dva až tři dny .

Černé a červené čaje se ponechávají na vzduchu nejvyšší dobu. Černý čaj je nejběžnější formou čaje například v Indii, Bangladéši či na Srí Lance, v posledním století nabyl vysoké popularity take v afrických zemích jako jsou Keňa či Rwanda. Překlad názvu tohoto typu čaje znamená v čínštině “červený”, proto se občas používá i toto označení. V jiných koutech světa může však pojem červený čaj označovat čaj typu rooibos známý už i u nás.

Populárním čajem bývá take Pu-erh, kdy tipsy projdou ještě jednou menší fermentací. Jedná se většinou o velmi silný čaj, jehož obliba je vlastní pouze několika jedincům.

Pro labužníky mohu nabídnout Genmaichu, zelený čaj s rýží, jehož nezaměnitelná chuť si našla vysoké počty příznivců v Japonsku i v Číně.
Oblíbeným druhem jsou květinové čaje, mezi nejznámnější patří jasmínový, lotosový, chryzantémový či lýkový.

Především v Číně a v Japonsku je pití čaje doprovázeno slavnostními obřady, které dokazují zvláštní význam tohoto neobyčejného nápoje. Člověk u nás v ČR si může vybrat mezi dovolím si říci méně kvalitními krabičkovými čaji a “opravdovým zážitkem” sypaného čaje. Nutno však dodat, že ne každý musí přijít sypanému čaji na chuť.




Zdroje fotografií: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Teeb - laetter.jpg, -
http://www.obchodcajem.net


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Loreta Kadishová - 12.1.2007 - 10:20

ó velmi milý článek, oblažil na duši a připomněl jakou krásu skýtá pohled na čajovníkové plantáže, já je tedy viděla na místě trošku nezvyklém /v Malajsii uvnitř džungle a vysokých hor/, ale poznamenaly mě svou nádherou a svěžestí...jinak by mě zajímalo, jestli ten vysazený čaj na Kavkaze se unás prodává pod názvem Gruzínský čaj, netušíte to náhodou?

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2643 s