Pouhá dvě staletí a přesto ohromný rozdíl stylu pojetí hor, skal i pouhých kamenů. Tak by šla charakterizovat výstava, kterou pod názvem HORY, SKÁLY, KAMENY uspořádalo České muzeum výtvarných umění v Praze. Na ose času začíná spektrum obrazů již v dobách osvícenství – nalezneme zde například proslulého Johana Wolfganga Goethe, a to poblíž zvučných jmen Josefa Mánese a Antonína Chittusiho. Výstava je sestavena z děl převážně českých, rakouských a německých malířů, čím blíže se nalézáme době současné, tím více našich autorů nalézáme.
Romantismus a s ním spojený zájem o kýčovitá zákoutí zřícenin, hor i vodních toků se do moderní tvorby přenesl v mystickém pojetí elementů. Hory již nejsou specialitou krajinkářů a neodmyslitelnou symbolikou romantické přírody, nýbrž jakýmsi skrytým tajemstvím a jedním z pilířů přírodních sil. Z novějších známých malířů zde nalezneme zajímavé obrazy Jana Zrzavého, Martina Koláře a mnoha dalších.
Kameny a skály, jejichž prostorovost nelze přehlédnout, musí být na takovéto „přehlídce“ samozřejmě zastoupeny i dílem sochařským. Plastikám je kromě rozmístění v expozici věnováno i celé podzemí galerie, které umocňuje dojem onoho těžko podchytitelného tajemna kamenů. Autorů se v rámci sochařské tvorby taktéž prezentuje mnoho, jmenujme proto alespoň Zdenka Hůlu a Františka Skálu.

Výstava Hory, skály, kameny je originálním projektem, který nestaví na souvislosti umělecké, materiální či autorské, ale čiře obsahové. Výsledkem je, i přes vzdušnost uspořádání, určitý druh chaosu děl, spojených pouze motivem. Opomenout rozhodně nejde zmíněné plastiky v podzemí, ty, jako by se výstavy ani netýkaly, tvoří samotný a krásný svět mystiky, který by stál za návštěvu i jen sám o sobě.

Expozice je přístupná do 4.února 2007 v Českém muzeu výtvarného umění v Praze, Husova ul. 19, Praha 1, otevřeno je denně mimo pondělí 10-18h.

_{Autor fotografií: Vladimír Liška}