Abstrakce forem, zářivé barvy, absence povrchových dekorací a láska ke kráse přirodních tvarů. To vše charakterizuje pravě ono ranné obdoby éry biedermeieru, který jako nový estetický ideál dobyl kolem roku 1800 dvory a šlechtu střední a severní Evropy. Vídeňský biedermeier je na výstavě prezentován v kontextu svého období jako evropský fenomén z doby Goetheho Výmaru.
Expozice vznikla jako vědecká kooperace mezi Albertinou, Německým historickým muzeem v Berlíně, pařížským Louvrem a Milwaukee Art Museum. Na základě nových vědeckých výsledků není biedermeier jíž chápán jako výrobek měsťanského vkusu, ale jako vysoce kultivovaný směr v umění, který se vyvinul pátraním po jednoduchosti a přirozené kráse. Zvláštnosti tohoto stylu spočívají v kombinaci dvou odlišných principů, formální redukce a opulentního zpracování materiálu.
Biedermeier svou radikální jednoduchostí a naprostou abstrakcí na geometrické formy není jen obzvlášt moderním stylem, ale i východiskem pro pozdější modernu. To, co kolem roku 1900 objevili Otto Wagner, Koloman Moser a Josef Hoffmann, je právě onen ranný biedermeier, kterého považovali jako nejdůležitější inspiraci.
Výstava prezentuje kolem 450 exponátů všech žánrů (obrazy, kresby, nábytek apod.) z obdobi 1810-1830. K vidění jsou zápůjčky ze 100 mezinárodních institucí, mezi které patří i pražské UMPRUM.