Kavárna Louvre má hned několik atributů, které jí řadí mezi českou špičku – prvním je tradice. Kavárna byla založena již roku 1902 a díky vkusnému prostředí, které je dodnes (díky rekonstrukci) zachováno a dostupnosti ze všech koutů Prahy, si zachovala svou oblíbenost. Problém budou mít však ti, kterým cestování městskou hromadnou dopravou nevyhovuje – parkování autem ve středu velkoměsta je dlouho diskutovaný problém, který se opět vynoří, chcete-li si dojet posedět na kávu, či poobědvat v luxusním prostředí. Doba, po kterou budete marně hledat volné místo bude podobna té, jakou by vás stálo uvaření si jídla doma.

Druhým atributem je již výše zmíněná dostupnost. Na Národní třídě je kaváren hned několik, každá má však jinou atmosféru. Louvre dýchá elegancí a konzervativním přístupem, který by mohl na první pohled zavánět snobstvím. Ovšem vysoký počet míst k sezení a skladba zákazníků nás rychle přesvědčí o tom, že Louvre tu není jen pro zbohatlické intelektuály, ale pro klasickou „střední vrstvu“. Jedni si chodí do kavárny posedět s kamarádkou, druzí se zde regulérně stravují. Ceny u některých jídel jsou vyšší, ale vybereme si i obědy či večeře za 90 korun. Krom různých specialit (např. kachní prsa na mandarinkách, pórkové soté a bramborový dortík nás přijdou na 209,-) si můžeme dát i ryze česká jídla (např. svíčková hovězí pečeně na smetaně, brusinkový terč, karlovarské knedlíky stojí 159,-, ale využijeme-li denní nabídky, bude nás kupříkladu pečené kuřecí stehno s chilli omáčkou a medem, vařené brambory a zelný salát stát jen 89,-).

Osobně většinou dávám přednost studentské menze, neboť nuzný plat mi tak káže, ale i přesto si občas do kavárny Louvre zajít musím. A to na horkou čokoládu. V okolních kavárnách a cukrárnách jsem jich zkusila již nejméně pět, ale většinou se jedná o nepříliš dobrý rozpuštěný prášek, který vysrknete bez většího požitku. V Louvre dělají nápoj (dá-li se tak díky husté konzistenci ještě nazývat) z čokolády do malého hrnečku. Ovšem vydá za tři velké práškové. Cena je kvalitou poznamenána, čokoládka stojí 42 korun.

Nemáte-li co dělat, či vás během pobytu v kavárně osvítila geniální myšlenka, můžete si jí okamžitě poznamenat – na stolcích jsou k dispozici papírky a tužky.

Těm, kdož se neradi jen tak povalují po sedačkách a usrkávají nápoje, je určen rozsáhlý biliárový sál. V kavárně má také svou tradici, je zde již od jejího počátku a zřejmě se u něj střídala i některé z osobností, které měly v Louvre pravidelné schůzky. Kupříkladu pravidelnými hosty svého času byli Franz Kafka či Albert Einstein. Bratři Čapkové si zde často sedávali na své debaty. Osobnostmi jak intelektuální scény tak showbyznysu se ostatně v Louvre potká dodnes dosti…




_{Zdroj fotografií: Cafe Louvre}