Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 11.8.2022, svátek má Zuzana 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 507
Registrovaní čtenáři: 518
Publikovaných článků: 13257
Komentářů: 11310


Měření



Za štíhlostí do Bludova

27.03.2007   Jindřiška Kodíčková   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

V podhůří Jeseníků nedaleko Šumperka leží v krásné krajině městečko Bludov. Míří sem obézní děti z celé republiky, aby shodily přebytečná kila. A že se jim to více než daří, ukazují výsledky s průměrným úbytkem i deset kilogramů


Teplé prameny u Bludova znali lidé už v minulých stoletích a místní je s oblibou využívali k léčení a ke koupelím. Již staří Žerotínové věděli, že si koupelí zmírní bolesti kloubů a páteře. Po první světové válce pozemek s prameny koupil za věno své ženy bludovský rodák Zdeněk Pospíšil, bývalý hospodářský správce na velkostatku v Bludově. V okolí pramenů se nedařilo vegetaci, což vzbudilo jeho zájem. Zjišťoval, proč tu roste jen tráva, a to ještě špatně. Ukázalo se, že viníkem tohoto stavu je vysoký obsah minerální vody v půdě. V roce 1926 nechal provést vrty a získal termální vodu o teplotě 39,2° C. Pražský odborník profesor V. Mladějovský označil vodu za léčivou a doporučil lázeňské využití. 20. července 1929 se zrodily nové lázně.

Po různých historických a majetkoprávních peripetiích dnes otvírají lázně novou kapitolu. Nabízejí kvalitní léčbu především dětem, léčí se tu obezita, ale i záněty ledvin a močových cest, katary horních cest dýchacích. Dospělým tu uleví od bolestí pohybového aparátu po úrazech či ortopedických operacích.

Při vstupu do lázní nás upoutá plastika nad pramenem léčivé vody (silně alkalická termální voda, sírano-chloridosodného typu se zvýšeným obsahem fluoridů, s výrazným léčebným účinkem proti revmatismu). Jmenuje se František a Hyacinta, na památku dětí, jimž se v portugalské Fatimě zjevila Panna Marie. Symbolem jsou modlící se ruce ve tvaru holubic, ze kterých stéká po bludovitu voda k růženci. Znázorňuje očistu země.

Přímou alejí vzrostlých topolů se přiblížíme k Bludovu. Jeho založení můžeme položit na přelom 12. a 13.století, snad Bludem z Bludova. V té době se buduje hrad a původně dřevěný kostel sv. Jiří. Hrad podlehl zkáze už kolem roku 1471 a zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka.
Roku 1496 koupili Bludov Žerotínové, pak často měnil majitele, po Bílé hoře ho získali Lichtenštejnové, kteří nechali na místě renesanční tvrze vystavět dvoukřídlý pozdně renesanční zámek rozšířený do dnešní barokní podoby roku 1708. Kolem zámku vyrostl park, kde byly v 19.století vysázeny cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína. Po roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, kam uložili v roce 1842 ostatky Karla st.,který se stal vůdčí osobností moravských stavů v neklidné době druhého stavovského odboje proti Habsburkům.V držení rodu Žerotínů zůstal velkostatek až do roku 1945.

 



Bludov dal národu malíře veskrze českého, Adolfa Kašpara, který se tu narodil po Vánocích v roce 1877. V kupeckém krámě svého otce prožil dětství. Studoval učitelství v Olomouci, pak Akademii v Praze. Záhy projevil výrazný kreslířský talent. Ilustroval přírodovědné učebnice, kalendáře, ale skutečný věhlas mu přinesly kresby k Babičce. Pak přijímal zakázky k ilustracím nejlepších českých děl - Filozofská historie, Mistr Kampanus, Kytice, bibliofilské vydání Komenského Kšaftu umírající matky Jednoty Bratrské, známá prémie Mánesa, lept loutkové divadlo a akvatinta Varhanní, v níž se odráží jeho vzpomínky na mládí, na neobyčejnou atmosféru na kůru u varhan bludovského kostela, kde jeho otec zpívával. Ve dvacátých letech vyzdobil Paměti obce Bludova nejkrásnějšími motivy svého rodiště. Dále ilustroval F.L.Věka, Temno, kroniku U nás a Bratrstvo, Zapadlé vlastence, Západ a dvoudílný román O ztraceném ševci, Pohorskou vesnici a další díla české i světové literatury.




Zdroj fotografií: zamky-hrady.cz, Jindřiška Kodíčková


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2022 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0423 s