Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 19.9.2017, svátek má Zita 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1757
Publikovaných článků: 12239
Komentářů: 10733


Měření



Řidší vzduch, hustější myšlenky

05.04.2007   Jaromír Komorous   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Titul v záhlaví není návod, jak napsat dobrou knihu. Jedná se o pouhé konstatování, že při dlouhých přesunech v krajích jihovýchodní Asie, kam autor často míří, má člověk dost času na ujasnění si vlastní existence a spojitostí s ní vyvstalých. A že se v člověku při tom někdy urodí děťátko, s jehož příchodem se mělo seznámit okolí. A když je rodičem chlap, předpokládejme, že děťátko se zrodí třeba v literární podobě a nebude si žádat kojení.

Autor knihy, Oldřich Bubák, mě velice překvapil. Titul knihy „Ve stínu Everestu“ mě opravňoval k dojmu, že se podívám pod nohy někomu, kdo navštívil tamní kraje a nyní se chce s námi o zážitky z putování podělit. Asi mi takové knihy přináší chuť masaly, vůni místního čaje, smrad jaků. Je jedno co. Ale mám jich tu tři regály. Ještě ke všemu do knihy vpíše „Věnováno mé ženě. S obdivem k jejímu nadhledu, toleranci a umění odpouštět“. A o sobě řekne, že je dobrodruh. Našinec si řekne, filuta, takhle se to dělá, a přiblble se usměje.
 
Jenže ono je to jinak. Autor nás zavádí do světa vlastní poezie, esejů a úvah s obsahem zřejmým z titulu knihy a tamní život a postřehy posbírané do kletru nám, s nebývalou silou, s nebývalou štědrostí (kniha má snad 380 stran) přináší.

Ale zdá se mu to nejspíš málo a své cesty za poznáním Země otáčí jednou ke studenému severu za polárním kruhem, podruhé do pralesů Amazonie, nechybí srovnání s naší rádoby matkou civilizace Evropou, přítomna je i hlava domorodce v tlamě krokodýla na farmě v Thajsku.

Už na předsádce vidíme ty divné oči, známé z chrámů Tibetu, Nepálu a vůbec duchovního světa lámů. Divné, vědoucí a sledující oči, místo nosu spirálku, charakteristická identifikační tečka na čele. A lámaistické učení o těch očích o nutnosti zachování genofondu lidstva pro příští pokolení, o nezkrotnosti lidského zla a nutnosti eliminace toho zla v nás. A pak se pohybujete mezi prostým lidem tamtéž, setkáváte se všude s úsměvem a s dostatkem času, strávíte nějakou dobu povídáním s místním guru a přestanete se divit, proč sem třeba George Harisson z brouků jezdil tak často a o jakou se muselo jednat sílu, když ho to posadilo na zadek a přimělo napsat „Hare Krišna“. Ono totiž vůbec nesejde, zda se na svých cestách setkáváme s budhismem, hinduismem, judaismem a já nevím jakým -ismem, když to není zrovna ten, který nás dusil půl století.

Ono je totiž daleko víc sebepoznání, že schopnost zastavení se v běhu života je přínosné nejen pro člověka samotného, ale i pro jeho okolí. Když si to okolí uvědomuje, je napůl vyhráno. I to lze uvnitř knihy nalézt. A proto Oldřich Bubák získal nového čtenáře.

Oldřich Bubák: Ve stínu Everestu
Nakladatelství Metafora 2006


Zdroj fotografie: www.metafora.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0677 s