Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je pondělí 27.3.2017, svátek má Dita 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 495
Registrovaní čtenáři: 1748
Publikovaných článků: 12048
Komentářů: 10697


Měření



Puberta na zbláznění

27.05.2007   Jaromír Komorous   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Třináctiletý kluk, nevyrovnaný v sobě, natož s rodinou, bydlí určitě v Praze nebo Worcestru, tedy nedaleko Kapského města. Vlastně kdekoliv na světě. Třináctiletý kluk jen málokdy není na pár facek. A jen málokdy se neplácá od ničeho k ničemu. „Chlapectví“ v próze stejného jména, mistrně napsané Johnem Maxwellem Coetzeem, je zde postavené na úroveň nemoci. Kluk prožívá epizody svého života, do svého nitra nikoho nepouští, nesvěřuje se. Je to normální? Dojdeme možná k názoru, že v jeho případě ano.

V knize spisovatele s Nobelovou cenou za literaturu J. M. Coetzeho nahlédneme do země, jež, rozpačitě rozkročená, stojí nad dožívajícím apartheidem. Jihoafrická republika si neví rady sama se sebou a Worcestr s okolím v knize tvoří její vzorek. V něm hrdina prožívá své nahořklé dny.

Neuznává otce, necítí v něm přirozenou autoritu a při čtení knihy se čtenář chlapci ani nediví. Zmítá se ve vztahu k matce, k níž ho váže prostá synovská úcta, na straně druhé ji nenávidí pro její útlocitnost, ale bojí se její lásku ztratit. Dlužno dodat, že tento pravzláštní postoj k rodičům je vzájemný. Nadprůměrný žák ve škole se doma stává břemenem. Především pro svou pasivitu, kterou bezděky staví na odiv. Není nikterak ojedinělé, když je dítě tak vnímané. Přijímané jako fakt, bez lásky, víceméně trpěné. Když materiální potřeby rodiny přerostou v jediné možné, citové ustupují. Zvlášť, když matka logicky vidí zabezpečení rodiny, jejího chodu, jako prioritní. Za oporu svého muže uznat nemůže.

Tam, kde se jiný normálně zeptá, volí hrdina cestu vlastního poznání, plnou omylů a nedostatečných informací. Uzavírá se do sebe. Ve školní třídě, kde má každý mezi vrstevníky kamarády a tudíž alespoň přirozené poradce „do života“, sklízí leda posměch. Pro svou nepřipravenost vyrovnat se ostatním klukům v praktických požadavcích jejich dne. Pro svou domnělou výlučnost.

Ti, co ho obklopují, nejsou apriori nepřátelé. Za ně je chlapec pasoval, kolikrát bez jejich vědomí. Zmatek, bublající v jeho hlavě, nezávisí na barevném pozadí obrazu afrického jihu, v němž kromě exotična najdeme přinejmenším dosti líný přístup něco vůbec měnit. Po někom to sklouzne jak kapka vody po skle, v druhém to syčí jak v klubku jedovatých hadů. A teď si představte ty roky. Hrdinovi knihy není co závidět.

Zdroj fotografie: metafora.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0576 s