Podstata nelidskostiTvůrčí psaní 37 - SlangKŘÍŽE HORSKÝCH OSADÓ, rána mého dětství TAJEMSTVÍZázračně splněné přání
PIANISTA - TV TIP - Hudebník, který přežil holocaustVRÁNA – TV tip – Městem se šíří zloFOTOPOSTŘEHY: Co dělá psa psemVolvo, traktor a kočárekPražské ptactvo 1800-2020: Vzlet hrdiny ve jménu ptáků a svobodySmršť: Mrazivý mysteriózní thriller, který otřese vašimi smyslyFestival světla BLIK BLIK oslaví prameny a českou hudbuChomutovský kalamář 2024Helena Třeštíková oceněna Řádem umění a literaturyMekyho hity v symfonickém hávu okouzlí O2 Švandovo divadlo uvede hru Štyrský/Toyen/HeislerRidina Ahmedová své sólové představení Sádlo i projekt Moj
Nabídka mediálního partnerství
www.ngprague.cz
www.muzeummontanelli.com
www.fenixradio.net
www.egmont.cz
www.divadlotramtarie.cz
www.divadloviola.cz
www.paseka.cz
www.dokoran.cz
www.metafora.cz
www.atlantis-brno.cz
www.fragment.cz
www.argo.cz
www.audioteka.cz
www.druhemesto.cz
www.pozitivni-noviny.cz
www.ivysehrad.cz
www.libri.cz
www.bezruci.cz
www.divadlodisk.cz
www.divadloaha.cz
www.zizkovskedivadlo-jc.cz
www.patart.cz
divadlo.zlin.cz
www.albatros.cz
www.academia.cz
www.comicscentrum.cz
www.nakladatelstvicas.cz
www.zooplzen.cz
www.vosp.cz
www.balet-praha.cz
www.jota.cz
www.advaita.cz
Nechyběly skupiny 100°C, WWW, -123 minut, Skyline ...
Letošní majáles, přesněji řečeno Ostravské Beánie 2007, očekávala má osoba s velkou zvědavostí, protože jako student prvního ročníku Vysoké školy báňské jsem si mohl poprvé vychutnat tento festival určený především, ale nejenom, studentům vysokých škol.
Počasí, toť věc na které závisí všechny open-air festivaly. Na počasí leží návštěvnost festivalů, celková atmosféra a mnoho dalších maličkostí, které ale zásadně ovlivňují koncerty. Předpovědi nevypadaly příliš optimisticky, a proto se objevily na místě obavy, že se letošní majáles víceméně obsadí jen několika odvážlivci. Naštěstí se předpovědi nevyplnily a slezskou krajinu prosvítilo slunce a osvěžil lehčí větřík. První zásadní atribut byl tedy splněn a my se těšili na první skupinku, která zahajovala program a to 100°C. Nicméně jsme prožili zklamání, protože ve 12:30 nejenže nehrálo 100°C, ale kupodivu nebyl ještě ani otevřen areál Slezskoostravského hradu, kde se tato akce měla konat. Areál se otevřel s cirka hodinovým zpožděním. Prý měla produkce jakési zpoždění, nu dobrá tedy.
Vyrazili jsme konečně vpřed do areálu a zmateni pobíhali s tím, že bychom rádi věděli, kdepak nám pořadatelé ukryli stage, na níž mělo hrát už před hodinou Sto stupňů celsiových. Asi vás strašně překvapím, když napíšu, že jsme nikde nenašli žádné informační tabule ani propagační plánky. Poměrně nečekané na takové akci. Nicméně, komunikační um jsme využili a optali se pořadatelů, kteří mimochodem stále při otevření stavěli main stage, a vyrazili za alternativním rockem.
Stupně, ostatně jako vždy, nezklamaly a zahrály na výtečnou. Má oblíbená Azataki, vyprávějící tuším příběh o dívce, jež se zapletla s kolumbijským kartelem, zněla naprosto skvěle a pánové nám také předvedli nějaké nové songy, které zněly také velice kvalitně a mně nezbývalo, než klukům zatleskat a popřát jim, ať nové cd sklidí stejný úspěch jako to minulé.
A zase vypukl informační šum a zas a znovu nikdo nevěděl, kam se má jít na těch Sto zvířat. Main stage se při setu 100°C dostavěla a tak jsme zvířata našli poměrně jednoduše, nejednalo se také o žádný velký areál, takže tu dezorientaci asi zveličuji, ale i tak si neodpustím krapet napomenout organizátory za tuto maličkost. Co napsat ke skupině Sto zvířat? Klasika, na které nejde nic zkazit. Charismatická zpěvačka, to samé i druhý vokalista s bubínky. Vytvořili pohodovou atmosféru, podpořenou slunečným počasím.
Ještě v průběhu vystoupení Zvířátek proběhl přesun zpátky ku podiu, kde hráli Stupně a místo nich po ladění naskočili nu-metaloví Post-It. Objektivně musím napsat, že tuhle skupinku moc nemusím a zatáhli mě na ni kamarádi. Nakonec ale, nelituji toho, že jsem je poslechl, protože jen utvrdili můj sluch a mé hudební mínění o tom, že se jedná o průměrnou skupinku, která náročnějším posluchačům nemá co říct. Klasické nu-metalové rify, nudný zpěv a k tomu ještě nové songy, které zněly jako stokrát vypraný Blink182, což jsem se už u takovéhle kapely naprosto zděsil a utekl jsem k ještě většímu riziku, a to skupině Kontrafakt do hip-hopového stánku.
Kontrafakt o sobě všude, kde může, prohlašuje, že má jedny z nejlepších hip-hopových show, jaké lze spatřit v našich luzích a hájích (a navíc i na těch slovenských). Jestliže se tato pověst zakládá na pravdě, tak namísto těchto show si zajdu raději do pražské ZOO, kde jsem byl sice už nejméně dvacetkrát, ale přijde mi mnohem zajímavější, než tihle Slovenští „gangsta´s“. Co říct k jejich setu? Nuda, nuda, bahno. Připouštím, že je to možná tím, že jsem odrostlý na abstrakt hip-hopu DJ Vadima, DJ Krushe nebo Sixtoo. Musím také zmínit, že místo vysokoškoláků jsem v „šapitó“, kde měl znít tento styl, spatřil jen samé středoškoláky a děti ze základní školy, pro které členové kapely rapovali velmi primitivní texty, podpořené relativně ušlým hip-hopem. Jak jsem psal výše, nuda, nuda, bahno a pádil jsem daleko od tohoto opravdu, pro tuto chvíli, cirkusového šapitó.
Druhý útěk mě už trochu znervóznil, protože jsem očekával lepší hudební vyžití, ale je na místě říci, že píšu tuto reportáž za sebe a jiným lidem se jistojistě skupiny, které jsem zrecenzoval, líbily – jsem náročný posluchač. Každopádně jsme ale zjistili, že exit ze šapitó se vyplatil. Objevil jsem možnost shlédnout druhou půlku setu skupiny -123 minut a zklamání už naštěstí nepadlo. Vynikající hudba, která v mé osobě zase zvedla optimistickou náladu.
Dalším hřebíčkem v pořadí se stali Drum & Bass-oví Skyline. Musím podotknout, že tuhle skupinku jsem vůbec neznal a kamarády jsem byl vzýván ke shlédnutí tohoto seskupení. Musím potvrdit, že Skyline zahráli naprosto skvěle a myslím, že patří společně s EOST a Ohm Square k nejlepším českým elektronickým kapelám. Nesmírně energické písně, skvělé samply, krásná zpěvačka s líbivým hlasem a její dva sekundanti zdatně rapující junglovým stylem. Jo, mělo to sílu a konečně nějaké seskupení lidi rozhýbalo. Dokonce v jednu chvíli zahráli i Beatles v trochu odlišnějším kabátku a my jsme se touhle hudbou vyloženě bavili. Set skončil, davy vyčerpané a pro mě teprve měla přijít největší lahůdka tohoto Beánie.
Tou největší lahůdkou, třešničkou na dortu, hudebním orgasmem mělo být uskupení skrývající se pod zkratkou WWW [ We want words ]. Pro mou osobu nejlepší česká skupina posledních dvaceti let. Nebudu se příliš rozepisovat o složení této kapely a jejím albu, protože se více dozvíte v recenzi na jejich album Neurobeat. Přiblížím pouze atmosféru setu. Čili, s velkým očekáváním vedly znovu mé kroky k „hip-hopovému šapitó“, kde jsem měl ještě ošklivou vzpomínku na Kontrafakty. Před ostravským majálesem jsem se dozvěděl, že prý hlavní protagonista wéček Sifon srovnával ladění snad půlhodinu. K mé radosti naladil za pár minutek a mohl vypuknout hudební zážitek. Jediné, co můžu tomuto setu přiřadit, jsou superlativy. Takové koncerty člověk zažívá jen párkrát za život a mě těšilo, že mohu vychutnávat tenhle majáles společně s WWW. Hudba naprosto bezchybná – samply úžasné, psychedelické, vtahující se hluboko do podvědomí, slova jsem měl již naposlouchaná právě z debutového alba, a tak symbióza hudby s texty probíhala v maximální míře. A publikum? Zase jsem se nacházel v rozpacích, zda-li se nacházím na vysokoškolském festivalu nebo jsem přítomen dnu dětí na základní škole. Rád bych ale dodal, že publikum prořídlo oproti Kontrafaktům, protože hudba WWW se těžko tráví i naposlouchává a také texty hýří hutnými metaforami pro hip-hop téměř neznámými. Wéčka nepatří ani tak do hip-hopu, těžko definovat vyhraněný styl této formace. Sifon předváděl neuvěřitelnou artikulaci, kterou by mu mohli závidět i leckteří fonetikové, společnici v „boji“ dělala Milesa Jefimia Zrnic s bříškem, ve kterém očividně uchovává potomka. Nikterak to nevadilo a předváděla to samé co mistr Sifon.
Co ještě dodat k Wéčkám? Genialita největší, která nemá na české hudební scéně konkurenci, respektive jí má sakramentsky málo a to je - dle mého názoru - škoda, protože naše elektronická a experimentální scéna se mi až na několik výjimek jeví jako podprůměrná.
Po vystoupení WWW mě bohužel čekalo nepříjemné překvapení v podobě problémů, které jsem musel řešit někde jinde než na majálesu, čímž jsem si znemožnil vidět další krásná lákadla v podobě LTJ Bukem, skvělého to nu-jazz / Drum & Bass hudebníka z Anglie a také Crossoverové legendy Dog Eat Dog. Nicméně, troufám si říct, že článků z Ostravy existuje určitě dost a dozvíte se o těchto skupinách také mnoho zajímavého.
Závěrem bych shrnul letošní Ostravské beánie jednou závěrečnou větou: jedná se o skvělý studentský festival, který nezkazilo ani malé zaváhání pořadatelů a který pobavil všechny návštěvníky, co se ten den vydali za kvalitní hudbou.
Zdroj ilustrační fotografie (skupina 100°C): freemusic.cz
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.