Následující žena byla svému partnerovi nevěrná již několikrát.

Myslíš, že muži mají větší potřebu sexu než ženy?
Myslím, že u nich hodně záleží na věku. Asi mě teď ovlivňuje vlastní zkušenost, ale vidím, že s přibývajícím věkem aktivita slábne. Teda aspoň u nás doma ano. (smích) Ale možná je to i jistotou, zpohodlněním – nevím. 
 
Čím bys vysvětlila svou potřebu, mít sex s jiným mužem než tím svým?
Vše je vlastně již naznačeno v předchozí odpovědi. Mé potřeby jsou prostě jiné. Pominu teď úplně náhodný sex se známostí jednoho večera, ale soustředím se na delší mimomanželský intimní vztah.
V tomhle bych možná ještě ženy trošku rozdělila: ty jedny mají své zásady a myslí, že se jim nic takového stát prostě nemůže. Já říkám: nemusí, ale může. A obávám se, že právě ty (samozřejmě ne všechny) se potom zamilují a pálí mosty. Kdežto sebe si dovolím zařadit do druhé skupiny, pro které je to flirtování a lovení příjemným kořením života. Takové ženy si nevěru užívají pouze po stránce fyzické, aniž by to ovlivnilo jejich city a natož vztah doma.
Pak tu také existují okolnosti: když mám doma (po stránce sexu) fungující vztah, tak ta potřeba hledat „to“ jinde, je většinou potlačena. Ale jakmile mi doma v tomto ohledu něco chybí, je to „průšvih“, protože si myslím, že v tu chvíli začínám vysílat signály a prskat feromony a nevěra je na obzoru.

Máš nějakou taktiku lovu?
Doufám, že to nebude vypadat, že je to pro mě nějaký koníček. To v žádném případě. Nechodím každou sobotu lovit do baru nebo tak něco, seznamování je dílo náhody.
No a když už k tomu dojde a já chci nějakého muže zaujmout, potom uplatním úsměv a „nenápadné“ pohledy do očí. Na čem jsem, poznám hned. Když totiž nepropukne chemická reakce v tomto prvním okamžiku, už většinou nic moc nepomůže.
Celkově pak mám velmi pozitivní přístup k životu. Když jste pozitivně naladěni, usmíváte se - a úsměv dělá někdy zázraky...

Nemáš strach, že to doma praskne?
Kdybych se nechala tím strachem ovládat, tak to nikdy neudělám. Nakonec, i strach má dvě tváře, vždyť adrenalin ze zakázaného je někdy dobré afrodiziakum…..

A černé svědomí?
Někdy. Většinou si to sama sobě dokážu spolehlivě „okecat“ a omluvit.
 
Myslíš, že to nějak ovlivňuje tvoji rodinu?
Zrovna teď jsem si prožila jeden vztah, který měl velice pozitivní dopad na to, jak jsem přemýšlela o své rodině, manželovi a vlastně si uvědomila, že co mám, ač mě někdy silně štve, tak bych neopustila.
Když jsem fyzicky uspokojená a víc ten mimomanželský vztah do mého života nezasahuje, tak se to potom pozitivně odráží i na mém chování doma. (Tím nechci říci, že když tomu tak není, jsem nesnesitelná fúrie.) Jsem prostě víc nad věcí a zbytečně se nezabývám maličkostmi, kterými bych obtěžovala okolí. A spokojení jsme pak vlastně všichni. 


Stejné otázky jsem položila i druhé ženě, která má s nevěrou zcela jinou zkušenost...


Myslíš, že muži mají větší potřebu sexu než ženy?
Něco na tom možná bude. Když zvážím, jak často mám potřebu sexu já a jak často manžel, tak u nás doma to rozhodně platí. Ale to víš, lidé jsou různí.

Čím bys vysvětlila svou potřebu, mít sex s jiným mužem než tím svým?
Stalo se mi to jen jednou. Prostě jsem se zamilovala a on byl ten jediný, po kom jsem toužila. Hrozně jsem si to přála, měli jsme k sobě oba velmi blízko a jiskra tam přeběhla, ale pocit zodpovědnosti k rodině mi bránil. Strašně jsem záviděla všem, co dokážou podvést bez výčitek svědomí. Já jsem to nedokázala.

Máš nějakou taktiku lovu?
Myslím, že takovým tím nakrucováním může ženská ulovit jen chlapa na jednu noc, a o to já nestojím, takže se nenakrucuju. To ale neznamená, že bych se neuměla chovat „žensky“. Člověk si občas zaflirtuje jen tak, počínaje vyzývavým oblečením a konče nějakou narážkou či úsměvem, ale vůbec nic tím nesleduje. Je to jen taková hra, která oběma stranám zvyšuje sebevědomí.
 
Nemáš strach, že to doma praskne?
Ta moje velká láska? Ne. Strach jsou okovy, kterými se nechci nechat spoutávat. Až přijde nějaký karambol, budu ho řešit. Nemá smysl se tím trápit dopředu. Kromě toho k žádnému významnějšímu fyzickému kontaktu mezi námi dvěma nedošlo, tudíž strach mít nemusím.

A černé svědomí?
Přestože obecně panuje názor, že psychická nevěra je horší než fyzická, nemám pocit, že bych měla kvůli tomu mít černé svědomí. Podařilo se mi to ovládnout a jsem na to pyšná. Kdybych podvedla i fyzicky, tak bych si to  vyčítala. A to vím jistě, protože v tom mém jediném „úletu“ bylo hrozící černé svědomí jedním z důvodů, proč nakonec k ničemu nedošlo.
 
Myslíš, že to nějak ovlivnilo tvoji rodinu?
Když jsem pochopila, že v hloubi toužím po někom jiném (což byl moc krásný pocit), chtěla jsem od manžela odejít. Nedokázala jsem si představit, že bych měla paralelně udržovat dva vztahy. Jenomže zároveň jsem ani nedokázala svého muže opustit, měla jsem ho pořád ráda. Strašně jsem se tím trápila. Byla jsem zároveň šťastná i nešťastná, protože jsem se chtěla rozhodnout správně a hlavně jsem nechtěla nikomu ublížit.
Rozhodnutí mi usnadnila náhoda a nevědomky i sám manžel. Protože se ke mně a k mým rozmanitým náladám (jejichž pravý původ neznal) choval velmi ohleduplně a já si uvědomila, že v něm mám dobrého přítele a že na tom přeci záleží víc než na fyzické přitažlivosti, kterou vlastně zamilovanost zpočátku je. Protože přitažlivost pomine, ale přátelství zůstává. Náhoda mi pomohla tím, že jsem právě v "období rozhodování" neměla tolik příležitostí se s oním druhým mužem často setkávat. Že jsem ho neměla každý den na očích, to mi to usnadnilo.
Jakmile jsem se pak rozhodla, že s tímhle nenaplněným vztahem skoncuju, jakmile jsem sama v sobě našla odvahu a hlavně chuť s tím něco udělat, tak se to začalo pomalu obracet. S načatým a ukončeným vztahem jsem se postupně vyrovnala a manželství nám od té doby klape. &Skoda, že člověk nikdy nemůže předem říct, že to tak zůstane napořád.

Na začátku těchto rozhovorů jsem si stanovila cíl: rozlišit nevěru muže a ženy. V průběhu rozhovorů jsem pochopila, že bych musela vyslechnout půlku republiky, abych mohla udělat nějaký závěr. Protože co člověk, to originální příběh a zcela odlišný názor. Takže jediný můj momentální závěr by mohl znít maximálně takto: každý jsme jiný.


Předchozí díl Nevěra podle muže:(klikni)


^{Zdroj fotografie: dvdgalaxie.cz}