„Kočky vůbec nejsou tak odolné, jak se o nich říká. Potřebují spousty péče a lásky,“ tvrdí jedna z chovatelek. „Moji miláčkové by spoustu svých nemocí a úrazů nepřežili, kdyby se jim nedostalo včas veterinářského ošetření.“ A nejčastější příčiny těchto kolapsových stavů? Otrava myším jedem, paraziti, srážka s autem, pokousání psa, úraz po pádu z okna nebo stromu, problémem se může stát i nutná amputace ocásku, která s sebou nese zřejmý psychologický problém - kočky bývají po takové ztrátě plašší. Nutno počítat s tím, že i  rození koťátek či běžný zákrok jako kastrace mohou přinést komplikace.
Kdepak. Bacily ani nehody se kočkám nevyhýbají. Můj závěr zní: Tyto zdomácnělé šelmy dostaly od vyšších instancí také pouze po jednom životě, stejně jako ostatní živočichové. Razítko. Podpis.


Zato by mne zajímalo, jak vysvětlíte, že zatímco píšu tento text, bzučí mi kolem hlavy výjimka, co potvrzuje pravidlo. Ten dotěrný tvor už je tady zas? Juknu na parapet, kde před chvílí ležela jeho připláclá mrtvola (pavouci se zbytečně seběhli na pohřeb). Zatracená moucha! Hrála to na mě, nebo co? Odložím neúčinnou plácačku a s pocitem odporu vzpomenu na babiččiny osvědčené mucholapky – to ne, vyzkouším daleko modernější způsob. Jed. Jeho zdroj strčím do zásuvky a kvůli větší účinnosti nedám na doporučení a neotevřu okno.
Výsledek pokusu po několika hodinách: rybičky pochcípaly a ta malá dotěrná mrcha pořád dělá nálety na mou bolavou hlavu. Nejsem si jistá - stihla se rozmnožit, nebo ji vidím dvakrát? Vzdávám se a otevírám okno. Bzzzz! A už jsou tady i její kamarádky.
Veselého reje se nehodlám účastnit. Rezignuju. Přes hlavu si přetáhnu deku. Tady alespoň můžu v klidu přemýšlet. Hledám důvody toho záhadného jevu „nesmrtelné mouchy“. V první řadě vylučuji svou neschopnost. Snažím se rozpomenout na vědeckou teorii o ekologické katastrofě, kterou by přežil jen hmyz. Kde jsem to jen slyšela? Protože jsem ale už na složité přemýšlení unavená, spokojuju se s vysvětlením mnohem prozaičtějším - z pohádky o kuchaři Jiříkovi, jenž rozuměl řeči zvířat a pokropil mouchu živou vodou – to bude určitě ta moje! Vůbec bych se nedivila, kdyby v závěru té pohádky stálo: ... a od té doby muška spokojeně žije dodnes...


^{Zdroj fotografií:cbox.cz, pozitivni-noviny.cz}