Slova k písničce mu napsal další takový, Jaroslav Wykrent. Jak se může stát, že celoživotní lyrik napíše rodilému bluesmanovi Streichlovi výkřik do úst? Snadno. Generační souznění, černá Ostravice oběma teče u nohou. Co je nám do toho, možná podobný osud. Klempíroval, Pepa Streichl, klempíroval. Odmlčel se v letech 1995-1998, další čtyři působil jako příležitostný zpěvák své vlastní kapely Truc Blues, pak to rozpustil a začal zase sám. Najděte mi zemitějšího představitele bluesových písniček v naší krajině. Po odchodu Petra Kalandry a při vědomí, že pár lidí po naší zemi běhá se stejným citem pro styl jako on, říkám otevřeně, že „king of blues“ pro mě žije na Ostravsku a jmenuje se Pepa Streichl.
JehoTrio, k tomuto účelu poskládané, nadrtilo základy, další přátelé ve studiu dali nahrávkám výraz a zpěvák hlas. Neuslyšíte kytarové opusy, nad nimiž se tají dech. Neuslyšíte omračující hlasovou kaskádu, za belcantem musíte jinam. Pepa Streichl zákládal &Safrán. Zpěváci toho združení šli vždy po textu a velká severomoravská čtyřka písničkářů (Nohavica, Plíhal, Dobeš, Streichl) to nemá jinak. Na začátku zmiňuji Jaroslava Wykrenta. On a Jarka Krainová jsou jedinými autorskými hosty na albu, vše ostatní podepisuje protagonista. Z muzikantů upozorňuji na perkuse Kuby Kupčíka. Hraje totiž cajón. To je bedýnka s dírou a zručný hráč na ní nahradí zvuk celé soupravy bicích, říká encyklopedie. A to je on, Kuba Kupčík.

Už když jsem prvně vložil disk do přístroje, zaklel jsem radostí, pokud tohle slovní spojení uznáte. Obvyklé nastavení hlasitosti mě vykoplo z klidu, deska hraje úžasně. Zvuková režie Patrik Benek.
Album „Za dveřmi“, Streichlovo pojetí blues, posluchači. Trojka, jíž dluží vydavatel texty v bookletu. Jako kdyby z knihy vytrhl dvacet stránek a poslal zbytek na trh. Notabene v albu, které v Streichlově diskografii řadím k nejlepším.
Půjdu si ho s radostí poslechnout na koncert. Má vždycky šťávu a ta je u téhle muziky podstatná.

Zdroj fotografie www.streichl.cz