Určitě se shodneme na tom, že nás nejvíc ovlivňuje rodina, a že většina z nás touží po harmonickém rodinném prostředí. Obvykle ale právě naše představy ve vztahu ke skutečnosti poněkud drhnou. Jednoduše právě nejvíc problémů pochází a souvisí s rodinným zázemím. Kde podle vás vězí onen zakopaný pes?
To je přesné – naše představy a očekávání totiž ničí vztahy. Když se naše očekávání směrem k našim blízkým nenaplní, většinou se zlobíme na ně. Přitom jsme to my, kdo si vysnil nějakou představu – a naši blízcí v tom často bývají úplně nevinně.
Naše rodinné zázemí je opravdu základem našeho života. Všichni víme, že základní vzorce chování se učíme v rodině. Pokud člověk vyrůstá v rodině, která má svá (často i skrývaná) nevyřešená trápení, ovlivňuje to samozřejmě i jeho vlastní život. Samozřejmě někdy více, někdy méně. Zakopaný pes často vězí v tom, že se často v rodinách předstírá, jak jsou všichni šťastní, spokojení a vyrovnaní. Máme tu zkušenost, že když klient začne sezení slovy „U nás v rodině se všichni milovali a nikdo neměl nikdy žádný problém“, často se během práce objeví velmi silné příběhy. Nejedná se přitom nutně o lež – člověk často nevědomě vytlačuje z paměti nepříjemné a bolavé vzpomínky.

Zabýváte se oba profesně tzv. rodinnými konstelacemi. Můžete stručně objasnit, co tato terapeutická metoda obnáší?
Rodinné konstelace jsou vynikající metodou, kterou rozvinul německý terapeut Bert Hellinger. Pomáhají vynést na světlo nevědomé vlivy, které mají na chování člověka obrovský, často rozhodující vliv. Je to velmi zajímavá oblast. Konstelace pomáhají člověku pochopit, proč se v některých situacích chová naprosto iracionálně způsobem, který mu v životě přináší těžkosti. Kdysi jsem působil v nadaci, která provozovala azylový dům pro týrané ženy. Velká část našich klientek se po čase vracela zpět ke svým násilnickým manželům a partnerům, přestože velmi přesně věděly, co je čeká. Rozumem věděly, že se vrací do nebezpečného prostředí, ale něco v nich je nutilo to udělat. Pamatuji si i na klienta, který vždy po pár měsících odcházel ze svých fungujících vztahů. Nevěděl proč – něco ho ale donutilo se takto chovat. Laicky řečeno, v konstelacích objevujeme to „něco“.

Můžete odhadnout úspěšnost této metody?
Úspěšnost je přímo úměrná odhodlanosti člověka podívat se na svůj život z jiného úhlu a ochotě něco změnit. Pak je tato práce velmi úspěšná.

Pořádáte semináře, v nichž právě uvádíte zmíněnou metodu do praxe. Setkáváte se i s nějakými zpětnými odezvami klientů, kteří třeba díky semináři vyřešili problém ve své rodině, či vztahu?
Ano, klienti se ozývají. Pracovali jsme již s mnoha stovkami klientů a těší nás zpětné reakce, které máme. Zrovna nedávno jsem dostal e-mail od jedné klientky, která se vrátila ze semináře domů a po dvou dnech jí její malé děti řekly: „Mami, ty jsi taková jiná. Zůstaň taková pořád!“ Byla velmi dojatá.

Neovlivňuje vaše práce i soukromí? Dokážete se odpoutat od potíží lidí, jimž pomáháte?
Jistě že zasahuje. Vždyť jsme oba dva terapeuti – samozřejmě že o práci doma mluvíme. Radíme se spolu, vyměňujeme si zkušenosti. Ale nemluvíme o svých klientech. Slyšeli jsme stovky příběhů, většina z nich nebyla zrovna veselá. Oba obdivujeme odvahu, s níž se naši klienti odhodlávají vynést na světlo své bolesti. Jejich příběhy ale nehodnotíme. Neposuzujeme je. To nám umožňuje udržet si dostatečný odstup na to, abychom mohli svou práci vykonávat dobře a přinést klientům to nejlepší z nás.

Co vás vlastně přivedlo k tomu zaobírat se něčím tak nevděčným, jako je náprava mezilidských vztahů?
Naše vlastní bolesti. Oba jsme měli hodně bolavých témat, s nimiž jsme si sami nevěděli rady. Přivedlo nás to k různým technikám a terapiím. V určité chvíli jsme si řekli, že je čas se o naše zkušenosti podělit. Oba dva jsme totiž vším, co předáváme, prošli – a někdy i velmi bolestivě. Díky tomu ale velmi dobře rozumíme, čím procházejí lidé na našich seminářích a terapiích. Známe to sami od sebe, nemáme to jen nastudované z knih nebo okoukané ze seminářů. Víme, o čem mluvíme.

Samozřejmě k takové práci potřebujete odborné vzdělání. Můžete tedy prozradit, co všechno jste museli absolvovat, než jste se stali profesionálními terapeuty?
Nemáme akademické vzdělání, ale pouze alternativní školy. Oba dva jsme absolvovali dvouletý výcvik v rodinných konstelacích u Bhagata J. Zeilhofera, skvělého německého terapeuta, který působí i v ČR. Letos u něj dokončujeme další dvouletý výcvik, tentokrát v neurolingvistickém programování (NLP) a hypnóze. Pavla absolvovala výcvik v konstelacích i u Jana Bílého, já mám mistrovský titul reiki. Prošli jsme ale i řadou dalších seminářů – práce s intuicí, vnitřním dítětem a mnoha dalšími.

Ve spolupráci s vámi otevíráme na Rozhledně novou bezplatnou poradnu. S čím vším se na vás mohou naši čtenáři obracet?
Rádi poradíme se všemi trápeními a starostmi, které se týkají rodinných a mezilidských vztahů. Otevřeni jsme samozřejmě i otázkám, které si lidé kladou sami v sobě. Těšíme se na otázky – pomohou totiž nejen tazateli, ale i všem čtenářům s podobnými tématy. Přinesou tolik potřebný lepší rozhled – proto se budeme setkávat pravidelně právě na Rozhledně.
***
SVÉ DOTAZY POSÍLEJTE NA REDAKCE@WEBMAGAZIN.CZ.
Do předmětu uveďte heslo VZTAHY. Váš dotaz bude spolu s odpovědí anonymně uveřejněn na Rozhledně.


Fotografie v úvodníku: Pavlína Sedláčková
Zdroj fotografií:archiv P. Sedláčka