Abychom vše vzali popořadě, následuje krátké ohlédnutí za prvním dnem. Ačkoli počasí nevykazovalo známky dobré nálady, lidé ano. Sedím okolo čtvrté hodiny na lavičce u Výstaviště a pozoruji okolí. Do začátku prvního koncertu, který festival zahájí a jímž je skupina Gipsy.cz, zbývají dvě hodiny. Zdánlivě jako by se nic nedělo, až na pár skupinek lidí postávajících kolem s obrovskými bágly a karimatkami. Nadšení přespolní čekající na stanové městečko. Náhle se ke mně přibližuje menší skupina naší národnostní menšiny. Instinktivně schovávám náramek sloužící jako vstupenka pod riflovou bundu. Sedají si na lavičku vedle a nechovají se zrovna nejmileji. Je čas k odchodu.

První kapela odstartovala nejen svůj začátek, ale i začátek Colours of Ostrava v 18:15. Tuto čest dostala již zmiňovaná kapela Gipsy.cz. Publikum však do nálady i přes veškerou snahu nepřivedla, postávající se dokonce usmívali komentářům kapely a jejich snaze k oživení. Na pár nadšenců postávajících u pódia kapela nezaujala, publikum popíjelo pivečko, nebo se občerstvovalo u zdejších stánků, povídalo si a kapelu bralo jako kulisu.

To s nadcházejícím vystoupením Gorana Bregoviče se atmosféra náhle změnila. Všichni se těšili až vše vypukne a proto nebylo divu, jaké se dostavilo zklamání ve tvářích lidí, když se dozvěděli, že se vystoupení o půl hodiny odkládá. Před branami festivalu totiž stále stálo asi 2 000 lidí, jež se nedostali dovnitř.

Nakonec se dočkali i tito lidé a vše mohlo vypuknout. O Bregovičově dokonalosti netřeba mluvit. Dostal publikum do velkého tančícího víru a všichni se evidentně dobře bavili. Došlo i na také, kteří zuřivě poskakovali v každém zahraném rytmu bez ohledu na ostatní a okolní svět, zřejmě natolik zaujatí hudbou. Přestože jsme se během vystoupení dočkali několika nemalých spršek v podobě deště na náladě to nikomu neubralo, nikdo neodcházel. Dokonce jsme se dočkali i přídavku v podobě velice očekávané písně Kalashnikov. Atmosféra nebyla srovnatelná s atmosférou předešlé kapely.

Celé čtvrteční vystoupení nakonec zakončila česká kapela Kryštof, která také sklidila úspěch, ač také za stálého deště.
To vše na hlavní stage v Podhradí, během dne jsme však také mohli sledovat Watcha Clan, kteří však měli vystoupení také v pátek na hlavní stage a The Sideburns. Obě skupiny v pátek excelovaly v Templu na stodolní ulici. Stejně jako Watcha Clan mělo ještě jedno vystoupení, The Sideburns se jej dočkali taky a to v pátek v klubu Marley na Černé louce.

A pátek? Nedá se říct že by program zel prázdnotou.

Ráno se na hlavní stage vystřídali Windy a Glayzy a měli následovat dlouho očekávaní The Prostitutes, které však z technických důvodu vystřídala Anna K. &Slo naštěstí jen o výměnu časů, i když mnoho lidí o tom vůbec nemělo tušení, takže jejich zklamání se nedá popřít. Zvláště těch, jež přišli na Annu K. v původním čase a zjistili, že ta už je pryč a hrají The Prostitutes.
 
Na vedlejší scéně se také objevila známá a uznávaná česká hvězda Marie Rottrová. Vystoupení si zopakovali Watcha Clan na hlavní stage, na vedlejší se nám představil kamerunský jazzový génius Richard Bona o jehož úspěchu se nedalo pochybovat. V Podhradí se těsně po dvacáté hodině představili Salsa Celtica, doslova mezinárodní skupina, nalezneme v ní Skoty, Iry, Venezuelce, Angličany, Kubánce, Kolumbijce i Chilany. Prostě hotová směs, u které si říkáte to prostě nemůže fungovat, ale funguje. A jak. Dav tančil v rytmu a Salsa Celtic si koncert evidentně užívala.

Také Vinicio Capossela se nenudil, už od začátku se o něm tvrdilo, že je největším bláznem festivalu. On však dělá show, nehraje jen písně o ničem, nalezneme v nich spoustu literatury jak sám říká, měly by být hluboké na příběh a při koncertě je musí podat i s příběhem.
 
A to také dělá, při první písni si nasadí pohanskou masku býka s rohy, do rukou vezme kraví zvonce a píseň začíná. Publikum nevěřícně zírá, posléze se však přidává do rytmu a tančí. S druhou písní nezůstane pozadu, sundá si masku a nasadí ruskou ušanku a sluneční brýle s červenými obroučkami. Rozjíždí se další song, při třetí písni umocní dojem červeným kabátem patřícím k ušance. Pak vytahuje z kapsy papírek a říká : „Dobrý den, Ostravo, tohle je jen začátek.“
Pak představí další píseň Gymnasio a česky promluví : „ Budeme cvičit.“

Nesmím také opomenout další hvězdy, které pátečnímu festivalu kralovaly například Bajofondo Tango Club, křehké duo CocoRosie, Coldcut či v dřívějších hodinách v Marley Sunflower Karavan. Na plné obrátky také ale běžely i ostatní scény, divadlo na Černé louce a workshopy na Hradě. Klub Marley v pátek poctili návštěvou Toxique, Indy a Wich, již ve čtvrtek zmiňovaní The Sideburns a Frank Zappa Quartet. V pozadí nezůstaly ani scény Templ na stodolní ulici, kinokavárna, kostel, kde se představil Djivan Gasparyan a tent v Podhradí.

Zdroj fotografie: www.goranbregovic.co.yu