Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  čtvrtek 18.4.2024, svátek má Valérie 

Hledej

Sociální sítě



Webmagazín na Instagramu
Webmagazín na X Twitteru

Spolupracujeme

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


9. listopadu: Smutné výročí mostarského mostu

09.11.2022   Michaela Wilhelmová   Společnost   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

9. listopadu: Smutné výročí mostarského mostu Balkán zůstává pro Čechy stále nejfrekventovanějším místem dovolených. Ačkoliv většina z nás stále navštěvuje hlavně Chorvatsko, pozornosti by neměla ucházet ani místa okolní – například město Mostar, nalézající se v Bosně a Hercegovině. Před celým světem proslulo svou unikátní stavební památkou, která se dočkala nedávno zkázy a brzy na to opětovného vybudování…


Skvostem, o kterém bude řeč, není nic jiného než světoznámý Mostarský most, díky němuž získalo město své jméno, slávu a čestné místo v seznamu památek UNESCO.

Město vzniklo okolo roku 1522, jakožto obchodní centrum v Osmanské říši. Nutnost mostu přes dravou řeku se naplnila jeho výstavbou o necelých třicet let později. Již tehdy stavba vypadala jako jedinečný architektonický počin, který předběhl svou dobu.

Velmi kvalitní bílý kámen zaručoval mohutným kvádrům několikasetletou výdrž a zároveň krásný vzhled. Fascinující mostový oblouk byl doslovně sestaven jako stavebnice ušitá na míru – každý kámen měl své předem plánované místo a velikost. Navrtáním otvorů do každého kusu se zajistilo spojení dohromady – podobně jako v dnešních stavebnicích. Kovové spoje držely do sebe zapadající kameny pevně. Však také nad architektovou hlavou visel Damoklův meč – kdyby most spadl, byl by jeho tvůrce okamžitě popraven.

Práce starého mistra zůstala svědkem věků – od roku 1566 až do osudového roku 1993. Několik měsíců předtím vyhlásila Bosna a Hercegovina svou nezávislost na Jugoslávském celku. Do roka ji za to stihl krutý trest. Bělehrad vyslal do země ozbrojené jednotky, jako důkaz, že žádná samostatnost se nekoná. Tanky ničily vše. Mešity, kostely, domy. Střelbě bosenských Chorvatů neodolal ani krásný bílý Mostarský most. 9. listopadu 1993 byl během bosenské války chorvatskou armádou zničen. Celý jeho oblouk se propadl po staletí služby do temných vod…

Roku 1999 se naštěstí Turecko s Itálií, Holandskem, Spojenými státy a Chorvatskem dohadují o možné obnově mostu. Zničené město se pomalu vzpamatovává z války, krásné historické centrum se znovu plní malými obchůdky, budovy se odívají do kamenných a cihlových záplat. Stavba mostu však představuje tvrdý oříšek. Nikdo totiž neví, jak byl vlastně most postaven. Nastupují experti z celého světa, aby nejmodernější technologií objasnily konstrukční záhady.

Počítačové modely vytvořily přesné plány mostu, kámen po kameni, a to hlavně za využití kusů v řece (potápěči museli každý zachovalý kámen změřit). Původní idea o využití původního materiálu bere kvůli korozi za své. Vše se musí tesat ručně znovu. Kameny dokonce pochází ze stejného lomu, jako ty staré.

Pět let trvalo znovuzrození Mostarského mostu, jako Fénixe z popela, zpět do původní podoby. Rok 2005 mohla Bosna a Hercegovina slavit svátek – most, který se stal symbolem spojení kultur a zázrakem své doby, znovu stojí. A s ním i okolní město. O rok později přibyla na seznamu UNESCO jedna z před pár lety škrtnutých památek…

Fotografie: 

Nahoře:
Skoky z mostu jsou tradicí. Foto: Sven Wolter, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Dole:
1. Rozbombardovaný most (Reprodukce: Mostarské muzeum)
2. znovupostavený most dnes








Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0304 s