V naší republice existuje hned několik forem neziskových organizací. V čele tabulky nejrozšířenějších a zároveň nejznámějších uskupení v legislativě těchto nestátních organizací stojí forma zvaná občanské sdružení. Zkracuje se obvykle na OS. Zkuste si schválně tipnout, kolik jich v Čechách existuje…?

Číslo vyráží většině lidí dech – pohybuje se totiž kolem 59 000. Pokud se ve vašem okolí žádné OS nenachází, jedná se spíše o ojedinělý úkaz.

O dost méně najdeme v registrech obecně prospěšných organizací. Těch máme v ČR 1300. Poté již čísla klesají prudce – Nadačních fondů existuje na 990, nadací jako takových už jen 380. Hodně jich totiž ubylo po novele zákona v roce 1997, který zpřísnil podmínky vzniku a udržování této formy neziskového sektoru. Zapomenout by se nemělo ani na početně málo zastoupené církevní neziskovky a na příspěvkové organizace. Pod poslední jmenované spadají kupříkladu Domy dětí a mládeže (a v rámci státu také nemocnice atd.).

Rozhodnete-li se přispět aktivně do zkažené světa kusem plánovaného dobra, nejlépe skrze založení neziskové organizace, neměli byste opomenout legislativní nároky na vznik těchto uskupeních kladené. O nadacích pojednává zákon 227/1997 Sb., o obecně prospěšných společnostech 248/1995 Sb. a o OS 83/1990 o sdružování občanů. Chcete-li využívat sil dobrovolníků (tj. lidí, kteří budou pracovat bez nároku na mzdu) pamatujte, že nejbezpečnější řešení pro vás nabízí uzavření dobrovolnické smlouvy. Mnohdy totiž všichni nemají tak čiré úmysly, jako vy…

Nyní již ke konkrétním požadavkům. Nejjednodušší na založení se právem jeví občanské sdružení. Zřejmě jako jediná forma neziskového sektoru nemusí sloužit k pomoci něčemu/někomu, ale, jak název napovídá, prostě jen sdružování. Občanské sdružení může existovat stejně jako smyšlený Spolek matek za květenu v oknech ZŠ Klánovice (mající na paměti hezčí okolí a příjemné prostředí pro děti), i jako (taktéž fiktivní) Otcové a jejich mašiny – sdružení pánů, kteří odpoledne chodí hrát s mašinkami (nikomu tím neprospívají, jen se baví – ale jako sdružení občanů). Mají tím pádem nárok být vyslyšeni úřady a oproti jejich síle, coby jednotlivců, si pomohli.

K založení OS potřebujete mít stanovy a zažádat o registraci na ministerstvu vnitra. Poměrně jednoduché. Horší to mají nadace a nadační fondy. Registrovat se musí u soudu, v obchodním rejstříku (konkrétně v rejstříku nadačním). Vyžaduje se po nich výroční zpráva, vedení podvojného účetnictví a u nadací i vklad ve výši půl milionu korun (což mnohé zájemce o založení odradí. Číhá na ně také pravidelný audit. Nadační fond audit provádí jen v případě, že má více jak 3 miliony korun. Základní funkce nadací, jednoduše řečeno, spočívá totiž v přerozdělování peněz. A s tím stát, právem, spojuje velké nároky. Proto u nás tolik nadací není…

Poslední organizačně-zakládací ohlédnutí patří obecně prospěšným společnostem. I ty se registrují u krajského soudu. Stejně jako nadační fondy, potřebují i zde lidé k založení zakládací listinu. Povinnost vkladu, jako nadace, obecně prospěšná společnost naštěstí mít nemusí. Její účel je totiž přímější – poskytuje služby. Všem stejně, chudým i bohatým, za stejný malý peníz.

Fotografie převzata z: www.idnes.cz